Primo piatto

22. října 2013 v 6:00 | Sklenička |  Jen tak

Pokračování fotofejetonu z výletu do Itálie. Na horní fotce naše sobotní ubytování ve vinařství Rocca di Fabbri (Umbria). Doufám, že v Čechách je taky hezky!



Fotku umbrijských hroznů si neodpustím, jen to bohužel není Sagrantino, ale (asi) Montepulciano. Hořce jsem litoval, že jsem si nepřibalil kecky, protože jak se v letošním českém počasí nedokážu vykopat, abych si aspoň symbolicky vyběhl a trochu se zpotil, v umbrijském počasí by se to mezi vinicemi běhalo!


Rocca je pevnost a Fabbri je vesnička u Montefalca, tím je rozluštěn název vinařství. Pevnost ve Fabbri. Věž postavili benediktýni už v roce 1010 a vinařství dnes skutečně sídlí ve staré pevnosti (jen ve věži ne, i když ta k němu zřejmě taky patří). Historie vinařství ale sahá jen k otci Pietro Vitalimu, který původně jen pěstoval hrozny a prodával je. Dnes vlastní 60 hektarů přímo pod vinařstvím, které Pietro Vitali nechal prozíravě opravit a rozšířit. Hospodaří organicky (kvasí bez přidaných kvasinek) a fandí biodynamice, ale kvůli velké rozloze a poplatkům se nechtějí certifikovat jako biodynamické vinařství. Lahvují asi 130 000 lahví ročně, zbytek prodávají jako sudovku (i když vzhledem k rozsahu to slovo moc nesedí, ve sklepě byly samé stohektolitrové či větší tanky).


Místo klasických fotek sudů a nerezových tanků fotka tunelu - sklepy jsou pod pevností a pod silnicí vedle pevnosti vede tunel s měrem k vinici. Tam je lahvovací linka a příjem hroznů. Po prohlídce jsme zasedli v degustační místnosti.


V klidnějších podmínkách se vína proměnila. Grechetto 2012 mělo vyšší žlutou barvu a středně plnou, nápadně kořenitou a minerální chuť. Střídmá, neagresivní kyselina. Chardonnay 2012 IGT lehké, s citrusovou vůní a zakulacenou lehkou chutí, ale nijak mě nedostalo. Rosso di Montefalco 2010 s rudohnědou barvou a ovocnou vůní mělo důrazně ovocnou chuť s kořenitým závěrem. Lehké až středně plné jednoduché víno, skvěle pitelné, s lehkým dotekem dřeva (velké sudy).


Montefalco Rosso Riserva 2008 má temnější barvu a jaksi podstatnější, plnější projev. Těžší komplexní vůně, v chuti jemná kyselina po JMK, šitplavě kořenité s taninovým závěrem. Plné a seriózní víno. Na etiketě detaily z fresky z místního kostela, asi 13. století.


Sagrantino 2005 podstatně změnilo můj komplikovaný vztah k téhle odrůdě. Napřed jsem se dozvěděl, že odrůda je populární teprve někdy od sedmdesátých let a až do roku 1985 se Sagrantino vyrábělo se zbytkovým cukrem, aby bylo lehčí a poživatelnější. Až od roku 1985 se nechává prokvasit dosucha, i když to díky vysokému alkoholu (k šestnácti procentům) není úplně snadné. Je to odrůda s extrémně vysokými tříslovinami a extraktem. No prostě hotová ilustrace k přemýšlení o tom, co je vinařství tradiční a co je moderní :o) Ovšem Sagrantino 2005 mělo temnou barvu, elegantní rafinovanou vůni, v chuti až zapracované taniny, kafe, ale taky spoustu svěžesti a ovoce. Bylo zajímavé, jak se ve starém ročníku dere ovoce vzhůru přes zbytky taninů :o) Alkohol "jen" 14,5%, dokonale pitelné, zábavné a vrstevnaté. Výrazně strukturované a vůbec, Sagrantino 2005 z Rocca di Fabbri je hvězda!


Zápisky o Faroaldu 2008 a Passitu 2005 si nechám pro sebe. Chtěl jsem ještě dělat chutě fotoreportáží z oběda, který následoval hned po degustaci a vína se u něj podávala znova, ale nebudu prudit. Jen pár skromných fotek, bruskety a výběr grilovaných mas. Chodů bylo šest nebo sedm a porce nebyly vůbec degustační, ale na padnutí. Obědvat v umbrijském vinařství může být nebezpečná věc.


Následoval šestihodinový přesun autobusem k Lagu di Garda, o kterém se dá napsat jen klasické such a lovely trip! Od pondělka to už bude jen práce.

Jako prevenci podezření ze střetu zájmů dodávám, že náklady na cestu (dopravu, ubytování a stravu) hradí italská firma Iron 3.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama