2011 Ürziger Würzgarten Riesling Spätlese Trocken, Weingut Karl Erbes

12. března 2013 v 6:00 | Sklenička |  Jen tak
Už jsem tady vyzradil, že mi přijela čtvrtá zásilka moselských ryzlinků pro bedýnkáře. Někteří už je dostali, ostatním je rozvezu v úterý. Dnes jedna novinka, o které jsem se zatím nezmiňoval. Suché moselské ryzlinky (Trocken) jsou poměrně široká kategorie, alespoň podle mých zkušeností s tím, jak vnímají suché ryzlinky čeští konzumenti. Tohle je ten případ, na kterém by se lámal chleba a ortodoxní suchomil by se hádal. Jenže, chceme někdo školit Němce v tom, kolik cukru má mít suchý ryzlink?



Tak podle německých předpisů má mít do devíti gramů zbytkového cukru. Ale to možná předbíhám - vlastně ani neznám analytiky dnešního vína (ale bude to někde blízko devítigramové hranice, hádám :o). Když jsem ho poprvé ochutnával na konci října se Stefanem Erbesem v moselském Urzigu, připadal mi příliš plný, příliš ovocný, a do moselské bedýnky jsem si nakonec vybral ultrasuchý minerální ryzlink z vedlejší vinice Erdener Treppchen. Ten mohl připadat (a doufám, že připadal!) příliš suchý i domácím milovníkům suchých ryzlinků :o)


Světlá barva s teplým načervenalým tónem. Intenzivní ryzlinková vůně s citrusy a lipovinou, ale po ohřátí i se stopou bonbonové nasládlosti. Ani potom není vůně nějak banální, zachraňuje to grapefruitová kořenitost. Chuť je živá, proměnlivá, hodně zakulacená zbytkovým cukrem, ale pěkně strukturovaná od počátečního nástupu kyselin až po kořenitý dojezd a středně dlouhou dochuť. Stopově se objevují i barvy a laky, příliš brzo u mladého vína, ale možná si je brzy vychutnáme i u mladých ryzlinků? 13% alkoholu.

Mně se to víno líbí, popravdě víc podchlazené, kdy působí svěžeji, a míň ohřáté, kdy vynikne plnost a ovocnost. Je to líbivé, ale pro mě by suchý ryzlink mohl být tenčí. 85-86 bodů ve stobodovce.

Připomínám brněnskou degustaci Komunitních Bedýnek (Rakousko a Loira) v úterý 19. března ve Vinné Galerii. Přihlásit se můžete přihlásit tady. Nestandardní vzorky z Mosely nebo Loiry už nemám, ale snad vymyslím něco nového :o)))
 


Komentáře

1 Vinonaut Vinonaut | E-mail | Web | 12. března 2013 v 10:07 | Reagovat

Je to uplne jednoduche: Nemecky Riesling trocken, takto oznaceny, muze mit maximalne 9g/l zb. cukru.

Spis mam dojem (a nejen ja), ze Mosela stoji tak trochu na rozcesti. Suchych Rieslingu je z Mosely cim dal tim vic, protoze ta moselska kyselinka v dusledku klmatickych zmen uz casto neni to co byvala, je jemnejsi a stravitelna i pro citlive zaludky, suchy moselsky Riesling se tudiz stava pitelnym. (Jestli dosahne kvalit jinych regionu se uvidi)

Leckdo vidi typicky moselsky rynak v ohrozeni, protoze podminky pro vyrobu tohoto typu vina - lehky, hravy ryzlink s riznou kyselinkou, vyssim cukrem a nizkym alkoholem - budou cim dal tim slozitejsi.

Cituji z aktualni rocenky "Gault Millau". Predmluva k moselske kapitole konci takto:

"Na zaver jeden citát a provokace: Ve sve knize 'Velka nemecka vina' z roku 1960 hodnoti autor Stefan Andres Neumagener Rosengärtchen Auslese 1957 takto: 'Je to velmi zavazne vino, ktere lze doporucit damam a vsem zaludkum nezpusobilym pro moselskou kyselinku.' V Andresove knize toto hodnoceni plati pro jedno vino ze 14ti; my bychom letos (2012) mohli takto charakterizovat kazde druhe moselske vino.'

2 MT MT | E-mail | 12. března 2013 v 14:32 | Reagovat

hm, sladší a sladké ryzlinky (či vína obecně) se ve větším začaly tvořit ve větším ruku v ruce s rozvojem razantní filtrace ve druhé polovině 20. stol., ne ?
Reakce na ten typický rýňák - spíše pokus o dotaz ...

3 Vinonaut Vinonaut | E-mail | Web | 12. března 2013 v 16:33 | Reagovat

[2]: Myslim ze mate obecne pravdu. Uslechtila sladka vina vznikala samozrejme jiz driv samovolne, tedy prirozenym ukoncenim fermentace. "Ve vetsim" to ale bude jiste fenomen druhe poloviny 20. stoleti.
Nicmene je asi nesporne, ze se Mosela temito viny proslavila v celem svete a ze jsou vnimana jako "typicka" pro tento region. A ze tento region si svou identitu vybudoval na tomto typu vina, takze bych nemel problem toto nazyvat "tradicni" stilistiku.

Ze se jedna zrejme o historickou diskontinuitu bych v tomto pripade bral snad dokonce jako vyhodu. Ukazuje to totiz, ze "tradice" je neco, co muze podlehat zmenam. Tak proc by Mosela nemohla – trochu zjednodusene receno – zalozit novou "tradici" na sussich vinech?

4 Vinonaut Vinonaut | E-mail | Web | 12. března 2013 v 17:09 | Reagovat

Mimochodem existuji zajimave historicke studie proc a jak na Mosele zacinala vznikat sladka vina. Tak treba s nastupem nacistu byli deportovani zidovsti obchodnici s vinem, kteri ve velke mire organizovali obchod mezi Moselou a Falckem To bylo na Mosele problem, protoze do te doby bezna praxe spocivala v tom, ze se pomerne kysela a nizkoalkoholicka moselska vina kupazovala s plnejsimy flackymi viny. Zaroven naciste zakazali kupaze, nemecka vina mela byt „cistokrevna“. Od te doby se moselsti vinari snazili o „zmekceni“ jejich vin pomoci cukru.

Po chudych valecnych letech byla navic velka celospolecenska poptavka po cukru. Urcitou roli sehrala i „cocacola-izace“ Nemecka v americkych a britskych okupacnich zonach. Uspech nemeckych sladkych vin v USA je ve velke mire zalozen na tom, ze se americti vojaci vraceli z Nemecka z takto zafixovanym chutovym profilem.

5 Sklenička Sklenička | E-mail | Web | 13. března 2013 v 11:45 | Reagovat

[2]: už jsem chtěl napsat, že se možná (?) suchá vína začala v severních regionech dělat ve velkém teprve po vynálezu řízení teploty kvašení v poslední dekádě 19. století, ale Vinonautův [3]: termín diskontinuity se mi líbí víc.

Úplně obecně: Jestli my tu tradici někdy nepoužíváme jen užitkově, abysme dokázali správnost něčeho, co jsme si z nezbadatelných příčin oblíbili? Navenek se to projevuje nejistotou, jak daleko zpátky chceme jít za tou pravou tradicí, která asi bude plná "historických diskontinuit," kterým se z jiného pohledu říká vývoj...

6 MT MT | E-mail | 13. března 2013 v 12:19 | Reagovat

to bylo jen doplnění, ne hnidopišsky myšleno, v zásadě jde o to to historické pozadí alespoň trochu znát, než jen přejímat, což se v mnoha ohledech děje - jasně, že vše je vývoj, stejně jako evoluce se spoustou slepých odboček (což v rámci technologie například stejně posoudí až s odstupem čas), s tím souhlasím
- s tou "suchostí" a řízené teploty bych byl opatrný .) je otázka, jestli to, co my vnímáme jako suché víno, jestli oni tak měli posazené, historické informace jsou často zkreslený tím, že málokdo jde ke zdroji a málokdoho na něj má komplexní nazírání - čast ose knihy pouze přepisují - viz informace o vitikultuře od římských vojsk na Moravě, a že síření pochází již od římánů, že lesní réva je ta úplně čistá původní a další .) ... není to jednoduché

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama