Srdečné pozdravy z Rakouska

16. ledna 2013 v 6:00 | Sklenička |  Jen tak
Dnes po dlouhé době odrůda u nás zcela neznámá, Grüner Veltliner! Možná se najdou šťouralové, kteří budou namítat, že Veltlín zelený známe i na Moravě. Jenže v tom je právě zakopaný pes, abych to řekl sice frázovitě, ale o to srozumitelněji :o) U nás známe unavený, nudný Veltlín, Veltlín ulepený zbytkovým cukrem, taky fádní Veltlín bez kyselin, ale chybí nám echtovní, čistý, elegantní Grüner Veltliner.



To nemůže být stejná odrůda, aby dávala tak rozdílná vína jen podle (dnes už jen na mapě existující!) státní hranice. Stačí totiž přejet hranici a zastavit v první vinotéce na jih od Mikulova (nebo od Znojma). Těch deset kilometrů dělá divy, přestože z pěstitelského hlediska to musí být furt ta samá vinařská oblast. V počátcích Skleničkova blogu jsem tady propagoval veselé a svěží GruVe z rakouského Poysdorfu. Imponovala mi rakouská pohostinnost a vstřícnost k zákazníkovi, oceňoval jsem konzistentní kvalitu a čístý odrůdový charakter vín. Dnes abych se styděl za tolik chvály věnované technologickým rychlovkám, ale nelituju ničeho a nestydím se: na jaře a v létě aktuálního roku jsou poysdorfské veltlíny, jakkoli technologicky průmyslově zpracované, bezvadné. Květinově voňavé, s pěknou kyselinou, suché s malinkým zbytkovým cukrem a pepřovým štychem nakonec jako podpisem pod kupní smlouvou. Naštěstí jsem už ve druhých Komunitních Bedýnkách měl trochu sofistikovanější pohled na Veltlín, Hauserův DAC Friends školený delší dobu na kvasničních kalech. Na druhou stranu musím přiznat, že mi stále ještě chutnají i "technologické," rychle připravené Veltlinery. Před časem jsem tady vychválil Strassertaller od Allramu a než začne další školní rok, rád si na zahradě posedím i s normálním poysdorfským, zvlášť jestli bude stát 6 EUR.


Gruner Veltliner von den Terrassen 2011, DAC Kremstal, Sepp Moser
Napřed to nejdůležitější - degustace. Šroubový uzávěr a štíhlá zelená ryzlinková flétna. Barva je typická veltlínová, světle žlutá slámovka, veselá a jiskrná. Vůně je až nasládlá do bonbónů, květinová, ale zaostřená až strohá. V nástupu chuti pěkná a výrazná kyselina a rovnou i výrazná mineralita, až do mokrého kamene a cigaretového aroma. To trochu mate příbuzností s některými atributy bariku, ale zkoumání ryzlinků z extrémně minerální moselské vinice Erdener Treppchen mě už přesvědčilo, že jde o projevy podivného jevu nazývaného mineralita. V chuti jemně limetky, opakuje se jemně herbální dojem z vůně, ale je poměrně strohá. Dlouhá, velmi dlouhá minerální dochuť.

Nemám technická data k aktuálnímu vínu, ale pokusím se je zrekonstruovat. Pro předem orientované čtenáře budou moje závěry na hranici přijatelnosti, ale nakonec se to dá odbýt konstatováním, že se snadno můžu mejlit :o) Tak především musím napsat sám za sebe, že se mi to víno moc líbí, strohostí a minerálním projevem, i přiznanou odrůdou. Podle informací z webu pochází z biodynamické produkce a tak bych očekával spontánní kvašení bez přidání selektovaných "průmyslových" kvasinek. Na druhou stranu je celý projev vína hodně strohý a orientovaný na odrůdu a mineralitu, žádná elegance a expresivnost, takže to nejspíš bylo v nerezu. I ničím nezastřený odrůdový projev a výrazná mineralita ukazuje na (spíš krátké) zrání v nerezu. Nejspíš je to technologický kříženec mezi klasickým průmyslovým Veltlínem a biodynamickým vínem: biodynamické zemědělství, spontánní kvašení a dál moderní (rychlé) technologické zpracování v nerezu. Díky tomu si víno uchovalo zábavnou minerálnost a čisté odrůdové atributy. 12,5% alkoholu a cena cca 250 Kč. Kouřově-minerální tóny v chuti mi vynahradí i vyšší cenu. Pro fanoušky biodynamiky příliš jednoduché, pro spořivé konzumenty supermarketových vín drahé a snad i příliš minerální a rafinované. Parádní hybrid.

 


Komentáře

1 Petr Petr | E-mail | 16. ledna 2013 v 10:42 | Reagovat

Nezbývá mi než souhlasit. V Poysdorfu jsem poprvé před lety zjistil, že i veltlín může chutnat... a jak. Jen bych chtěl podoknout, že mezi spoustou poysdorfských vinařů je i mnoho těch, kteří pracují jinak, než průmyslově, technologicky.

2 František František | E-mail | Web | 16. ledna 2013 v 22:27 | Reagovat

I já jsem před lety považoval návštěvu Poysdorfské vinotéky na hlavním tahu do Vídně za 'výlet za hranice běžných dnů' a uvedení do jiného vinařského světa. I když se musím přiznat, že GruVe jsem nevyhledával, ve Weinviertelu existuje jiná odrůda, pro mne magická - ZW :o)

František

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama