Dobré zprávy

12. října 2012 v 6:00 | Sklenička |  Jen tak
Dobré zprávy mám jen pro Bedýnkáře: ve čtvrtek mi přijelo asi 600 lahví z Toskánska. Akce Kulový Blesk se podařila: jeden kamion objel čtyři toskánská vinařství, naložil a přivezl víno. V poledne mi přijel tirák tak dlouhej, že se nevešel na zahradu a musel jsem všechno odnosit "v teplejch" od silnice do domu. Ilustrativní foto ukazuje náklad složený před domem, následovala druhá fáze do domu.



Tím to ale ještě nekončí, někdy příští týden přijede další zásilka z východního pobřeží, z Torre Raone. Teprve potom začnu bedýnky rozvážet. Ale Toskánsko bylo nejsložitější, jak se to podařilo, spadl mi kámen ze srdce. Měl jsem kliku.

Měl jsem kliku i proto, že kamion přijel neočekávaně pět minut poté, co jsem odjel pryč. Sbalil jsem nožík a košík na houby a vyfučel do lesa. Cestou zpátky jsem chtěl provést kontrolní nákup v Lídlu, ale poté, co jsem odnosil těch osm metráků vína do baráku, jsem Lídl škrtl - dnešní večer strávím s Vino Nobile (to jsou ty červené krabice) a vůbec si myslím, že i další večery se snadno obejdu bez vín, které tak zaujatě vybíral Marek Vašut ve Francii. Jedovatosti o míchání Prostenalu s vínem se nabízejí samy, ale tentokrát je přeskočím a napíšu, co mi na té nabídce doopravdy nesedí a proč mě voskový Vašut na billboardech neláká k nákupu v Lídlu.


Neláká mě to především proto, že nepotřebuju pít francouzská vína (italská, španělská, americká... doplňte si sami) od neznámých výrobců, abych se cítil být světový. Mám to nastavené jinak: pokud dnes otvírám zahraniční vína, bývají to (většinou) vína od výrobců, v jejichž regionu jsem byl (většinou na dovolené) a které jsem navštívil. Skoro vždycky jsem je pil s vinařem, mluvili jsme spolu o těch vínech (často i odtažitých věcech jako je evropská politika, holky nebo výchova dětí) a většinou mívám k vinaři nějaký vztah. Nepiju ta vína proto, že bych se dočetl o Bordeaux/Alsasku/Chateuneuf-du-Pape něco vzrušujícího, ale proto, že mi to připomíná slastně strávenou dovolenou s dětma a částečně i s dotyčnými vinaři. Jako dlouholetý obchodník s reklamou vůbec nepochybuju o tom, že úplně stejně ta vína vybíral Marek Vašut, že se zná s vinaři a jejich manželkami, že ví, jak který z výrobců podává ruku a jestli chodí na domluvené schůzky pozdě nebo včas :o))) Ale já podobnou zkušenost s víny z lídlovské nabídky nemám (soukromě pochybuju, že dodavatelé jsou tak malé firmy, kde je možné se osobně poznat s vinařem, ale budiž), tak ani nemám k těm vínům žádný vztah.


Ale jedna věc je na té nabídce ještě blbější. Už jsem to naznačil, je to provinciální myšlení cílové skupiny konzumentů. Nebudeme světovější tím, že si koupíme za dvě stovky no-name víno z Bordeaux/Burgundska/Toskánska/Mosely. Byl jsem v Itálii a Francii za vínem několikrát, strávil jsem v obou zemích toulkami za vínem už několik měsíců a samozřejmě tam chodím nakupovat i do supermarketů. Bohužel, nabídka vína ve francouzských a italských supermarketech se výrazně liší nabídky v Česku. Především tím, že největší prostor v alsaském supermarketu zabírají alsaská vína (taky sýry a nejspíš i další druhy potravin). Podobně v Burgundsku je půlka nabídky vín vyhrazena pro burgundské dodavatele, druhou půlku tvoří dohromady Bordeaux, Alsasko, Rhona, Champagne, Provence. Podobné je to v Itálii, i když jsem většinu času strávil v Toskánsku a sem-tam se zastavil jinde, nepochybuju, že i v Puglii polovičku nabídky supermarketových vín pokrývají místní výrobci. Jiná věc je, že to většinou bývají zase "supermarketoví velkovýrobci," ale aspoň jsou místní. Měl jsem dojem, že v oddělení sýrů a uzenin to bylo podobné, ale v sýrech se tak nevyznám. Při náhodných nákupech v místních supermarketech v Mělníku nebo u Hodonína jsem ani jednou nenašel v regálech místní víno.


Možná nám tím chtějí mezinárodní maloobchodní řetězce sdělit vlastní názor na domácí vína. Ale spíš si myslím, že nám tím sdělují svůj názor na local tribes, na místní spotřebitele. Kdo čte Skleničku delší dobu, jistě nečeká, že začnu mávat českou vlajkou a propagovat domácí vína jako nejlepší z Evropy. Ale to, že v mělnickém supermarketu není ani lahev od Krause nebo od Školního statku (podobnou výčitku asi sestavíte snadno pro Mikulov, Hodonín, Břeclav a další regiony), to není nic proti vinařům (myslím, že Krause a ŠSM by mohli v Mělníce prodávat za ceny konkurenční Alsasku nebo Bordeaux), to je prakticky urážka konzumenta.
 


Komentáře

1 PK PK | E-mail | 12. října 2012 v 9:50 | Reagovat

souhlas, ten Vašut je podezřelej... a sem s tou červenou bednou... ;-)

2 Ondra K. Ondra K. | 15. října 2012 v 19:46 | Reagovat

tak, tak, Vašut jen vyplnil čekání na Toskánské skvosty :)

3 Sklenička Sklenička | E-mail | 15. října 2012 v 20:38 | Reagovat

[1]: červená je Vino Nobile, Vy máte zatím objednanou jen Pergolaiu :o) Ale klidně Vám krabici Vino Nobile schovám?

[2]: už to bude, v úterý by měla přijet poslední dávka! Nikdo asi neschválí všech šest vín ze šesti, ale nějaký skvost se tam myslím najde :)

4 ZZ ZZ | 16. října 2012 v 9:40 | Reagovat

Tak z tohoto úhlu pohledu neznám osobně ani Skleničku ani Vašuta a potažmo ani jejich vinaře :o) Skleničku jsem ale zatím neviděl v žádném filmu, ani prodávat medicínu. Vašutovi bych ale třeba peníze do slepých bedýnek neposlal :) Ikdyž nikdy neříkej nikdy :)

5 Ondra K. Ondra K. | 18. října 2012 v 15:42 | Reagovat

Ale u bedýnky přípravků na prostatu bych Vašutovi věřil :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama