Cestopisná hádanka

31. října 2012 v 5:50 | Sklenička |  Jen tak
Pan Sklenička zase vyjel skleničkovat do světa.


Odkládal jsem to několik týdnů kvůli stále probíhající sklizni, a teď mi to zase kazí počasí. Cestou do cíle svítilo slunce, pršelo i sněžilo. Po příjezdu ve tři hodiny odpoledne zataženo a temno, škoda fotit. Cestou autem jsem si vymyslel několik "vtipných" úvodů o zemi větrných mlýnů atakdále, ale při prvním pohledu na ty heroické vinice jsem to všechno zapomněl.



Ten pohled mi totiž vyrazil dech. Jasně že jsem to mnohokrát viděl na fotkách, jasně že si pamatuju meandrující řeku a všechny ty pohádky okolo, ale to mě vůbec nepřipravilo na realitu. Strmé svahy a na nich tak ohromně rozsáhlé vimice, to jsem si představit prostě nedokázal. Kvůli tomu jezdím do míst, odkud mám rád víno - protože i když si o tom doma přečtu kdeco, nakonec mě to stejně dostane. Některé vinice byly doslova vyrvané lesu.


Tohle byl vůbec první pohled na vinice. Vypadalo to, že už je sesbíráno, ale po chvíli jsem z protějšího svahu objevil v půlce svahu několik broučků. Tady jsou. Ještě sbírají. Tady bych snad ani sbírat nemohl.


Tohle jsou ty slavné atributy známé z encyklopedií a PR článků. V pondělí jsem si na ně mohl sáhnout, železniční vlečka co povalila křečka nebyla v provozu. Kousek dál plný auslák auslese :o) ukrást hrozen jsem se neodvážil, ale pár poničených hroznů na vinici zůstalo, tak jsem ochutnával.


Pro ty co chtějí na degustacích všechna analytika a vůbec mají rádi všechno přesně, dodám, že je to všude samej štajn. Tím všudypřítomným šutrem jsou obložený baráky a někde i vydlážděný chodníky. Vypadá to jako břidlice. Keře jsou většinou vedené na hlavu, ale občas někde vede drátěnka. Nejlepší je, že co dva - tři řádky to už zase patří jinému vinaři. Pozná se to podle jmenovek na úpatí řádků. Montrachet hadr.

Než jsem se ubytoval, přejel po řece remorkér, přesně jak to znáte ze zdejších reklamních fotek. Ty fotografové musejí mít objektivy jako prase, protože ten člun byl delší než mezinárodní rychlík a mně by se určitě do foťáku nevešel. Ledaže bych ho vzal enface čili zepředu. Nikdy jsem tak dlouhej šíf neviděl, a to mám okna k Labi a občas mi tam remorkéry něco tlačí.


Nápověda pro ty, co negůglují. Pan Sklenička je v továrně na sny. Takhle totiž funguje Hollywood. Mají to napsáno na stráni nad městem, však to znáte z filmů :o)))

Pozvánka na degustaci


6. listopadu večer místo do lampionového průvodu můžete na dvě-tři hodiny odletět do Itálie. Veřejná degustace posledních italských Komunitních Bedýnek se koná v 18:30 v žižkovské vinotéce Le Caveau (Husinecká 3, Praha 3). Vstupné 400 Kč. Vezmu s sebou 10-12 vín z bedýnek, některá jednodušší vína nahradím fajnovějšími kousky (které se nakonec do bedýnky nedostaly pro vyšší ceny) a společně je ochutnáme. Bude tam jazz i popík a můžete se ptát na všechno, co vás bude zajímat. Už jsem si to vyzkoušel před týdnem na Brňácích a teď se těším i na vás! Je nutná registrace předem na vran@seznam.cz, a registrace platí až po potvrzení.




 


Komentáře

1 Sajmik Sajmik | 31. října 2012 v 9:36 | Reagovat

Když je tam fotka s nápisem Uerziger Wuerzgarten, tak to není žádná hádanka :-) . Tož si to na té Mosele užijte, hned bych jel znova taky!

2 Bert Bert | 31. října 2012 v 9:49 | Reagovat

hmm až do té poslední fotky bych tipoval Mittelrhein...a on je to Mittelmosel.

3 Sklenička Sklenička | 1. listopadu 2012 v 21:45 | Reagovat

[1]: když jste tam byl, tak je to snadné :o) ale pro mě až do nedávna byl název 2009 Urziger Wurtzgarten Riesling Kabinet docela hádanka :o)
[2]: ja, Mosel :o) Bacharach cestou lákal ke sjezdu z dálnice, ale třeba někdy příště.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama