Česká premiéra piemontské odrůdy Ruché

11. října 2012 v 6:00 | Sklenička |  Jen tak

Úvodem se přiznám, že mě víc (no ale mnohem víc!) baví věci dělat, než jen o nich psát. Dávat věci do pohybu nebo se aspoň na nich podílet je mi milejší než jen referovat nebo dodatečně hodnotit. Novinář by si měl zachovávat odstup, mě naopak nevadí zašpinit si ruce a občas riskovat neúspěch. Pravidelní čtenáři to jistě poznali ze série Komunitních Bedýnek i z jiných aktivit, kde odstup ztrácím a účastním se aktivně. Se včerejší degustací málo známých piemontských vín v pražském Viničním Altánu to je tak napůl. Šel jsem tam jako platící návštěvník, ale tak trochu jsem v tom měl prsty.



Kdybych měl poctivě vyjmenovat všechno, co tomu předcházelo, musel bych asi začít griňolínem, které mi kdysi věnoval budějický vinotékař Roman Farka. Potom mě František Šamla (VPV Praha s.r.o.) za sebe doporučil na dvoudenní sérii degustací s italskými vinaři v Perugii. Chtěl po mě jediné: ať pro něj posoudím piemontské vinařství Montalbera s exotickými víny z odrůd Ruché a Grignolino. Tak jsem letěl do Perugie za peníze italských vinařů. Dvanáct půlhodinových degustací denně s italskými profesionály je tvrdá škola, zvlášť když polovina z nich neměla vína vhodná k exportu. Pro sebe jsem tam získal Palazzo Vecchio z Montepulciana a částečně i Torre Raone (obě budou v Komunitních Bedýnkách, možná už příští týden!). A Montalberu jsem Františkovi doporučil: obchodní ředitel Danilo Poggio si na degustaci připravil jen patero vín a z prezentace jsem měl dojem nadprůměrné profesionality. Odrůda Ruché pro ně není volba, ale poslání. Pěstují taky Grignolino a Barberu, jsou slušně velcí (až 500.000 lahví ročně). Jsou vyhranění, zaměření především na dvě lokální odrůdy, ale projev vín byl docela seriózní. František Šamla z Piemontu dováží i Barberu a Nebbiolo, ale myslím si, že ho nejvíc přitahují minoritní odrůdy: Timorasso, Bonarda, Freisa, Grignolino, Ruché...


Začalo se zostra sektem Leykos 2011 (výrobce Montalbera). Ten jsem z Perugie neznal, je to bílá šumivka z modré odrůdy Barbera. 12% alkoholu, úplně světlá bílá barva. Vyrobeno metodou charmat. Hodně jemné, takové trochu míň ovocné a víc krémové Prosecco :o) Potom šly osvědčené jistoty. Bevion 2010, piemontská šardonka, výrobce Boeri Alfonso. Pěkná barva, výrazná naleželá odrůdová vůně, v chuti už se objevují mandlové tóny lahvové zralosti. Za 195 Kč asi dobrá koupě, ale bez archivačních ambicí, doporučil bych brzo vypít. Grifone delle Rovere 2010 Gavi di Gavi (výrobce Bergaglio Cinzia) je můj favorit. Parádní voňavé suché, ovocné a minerální bílé. Typický projev Gavi, lehké elegantní víno, moc pěkné. 245 Kč, dobrá koupě. Filari di Timorasso 2009 od Boveri mě moc nebavilo, projevem se už příliš vzdalovalo od mainstreamu. Bevion Selezioone 2009 od Boeri Alfonso je barikovaná verze předchozí šardonky. Výrazná jasná barva, odrůdově čitelná a bariková vůně. 12 měsíců v barikovém sudu je v chuti hodně poznat, víno je výrazné, silné a má až olejovitou hustotu. 440 Kč, jen pro barrique-addicts. Le Tradizzione 2011 Ruché di Castagnole Monferrato (Montalbera). Můj náhodný soused to charakterizoval jako cuvée Modrého Portugalu a Irsay Oliver a nebyl daleko od pravdy. Už jsem to psal v červnu, když zavřete oči a dáte to naslepo, vybaví se vám Gewurtztraminer - jenže je to červené víno :o) Podtrhnu olejovitou hustotu a stopu třísla. Nevím zatím o nikom, kdo by Ruché v Čechách prodával, takže to byla nejspíš premiéra. Zvědavcům doporučuju, za 195 Kč žádný problém.


Grigné 2011, Grignolino d'Asti, výrobce Montalbera. Nový ročník vína, kterým to pro mě všechno začalo, tady. Odkaz je tu proto, abych nemusel přepisovat informace o tom, že název odrůdy odkazuje k pecičkám v bobulích hroznů a tím i k tříslovinám ve víně. Taky tam je, že víno se projevem podobá Pinotu Noir. Barvou i chutí, je to pitelné a zajímavé a stojí to jen 195 Kč. Roseus je sekt z odrůdy Grignolino, jednoduché a nenáročné pití. Martinette 2008, Barbera d'Asti Superiore od Boeri Alfonso. Medajlové víno z Prague Wine Trophy školené 12 měsíců c barikových sudech. Temná višňová barva, krásně nazrálá s hnědým odstínem. Zralá ovocná vůně a výrazná ovocná chuť s pěknou kyselinou, plná a komplexní, středně strukturovaná. Za 225 Kč senzační koupě. Laccento 2010 Ruché di Castagnole Monferrato (Montalbera) má světlou temnou barvu :o) tedy temný odstín rudé, leč průhledný. Vůně ovocně zralá až přezrálá, tříslovinová. V chuti mám docela zmatek a poznámky o směsi zralých chutí a v závěru naopak zelených. Noto 2005, Monferrato Rosso Nebbiolo od Boeri Alfonso je vlajková loď dovozce. Dokonale vyvážené víno s pěknou kyselinou, suché, se znatelným tříslem, komlexní, pitelné. Se zlatou medajlí z Prague Wine Trophy za 350 Kč. Krása.


Porlapa 2002 Barbera d'Asti (Boeri Alfonso) pochází ze sedmdesátiletých vinic, po 18 měsících v barikovém sudu se stále pěkně drží, ale podle mého odhadu už stárne a mělo by se brzo vypít.

Závěr obstaraly obligátní sladkosti. O Ribotě 2011 Moscato d'Asti (Boeri Alfonso) jsem psal už víckrát. Ribota má 120 gramů zbytkového cukru, ale nenechte se splést, je to typické Moscato d'Asti a Moscato d'Asti je nejprodávanější víno Piemontu. 5,5% alkoholu, výrazné kyseliny a 120 gramů zbytkového cukru, víno nabušené nejen cukrem, ale i ovocností (broskve), strašně příjemné pití. Foglio 29 Bracchetto Passito (výrobce Villa Felice), o tom jsem už psal tady. Tehdy mi vyšlo jako víc ovocné, hruškové, ve středu bylo koncentrovanější a těžší, od cukru po třísloviny.

Pěkný večer to byl, na čtrnáct vzorků docela krátký. Nejvíc se mi líbilo Gavi 2010 a Martinette 2008, ale samozřejmě jsem zvědavý na to, jak se bude prodávat Grignolino a Ruché. Díky podobnosti s Pinotem Noir nemám o Grignolino strach, ale za Ruché bych se chtěl přimluvit, vyzkoušejte ho. Jo, a čte se to "ruké."
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama