Prší, ale ještě bude hezky

13. září 2012 v 5:45 | Sklenička |  Jen tak
Konečně letos meteorologům vyšla předpověď: zatáhlo se a prší. Kumulace špatných zpráv a počasí vypadala hrozivě. Poslední dny mě na zahradě obrazily dvě větvičky maliní a po snídani jsem vyháněl děti natrhat si čerstvé maliny. Když jsem ve středu našel na zemi větvě malin zlomené, automaticky jsem si to spojil s nočním deštěm a ochlazením: je to v pytli! Další špatné znamení!



Ve středu večer jsem koukal na sedmdesátoletní film a Paulem Newmanem a Robertem Redfordem. Při scéně, kde oba grázlíci postřílí šest bolivijských banditů, sedí zdrceně na zemi a říkají si: Chtěli jsme začít sekat dobrotu a takhle to dopadlo, jsem se upřímně rozesmál. Metanol má už 16 obětí, nároďák v Teplicích prohrál némlich stejně jako na Euru s Řeckem vyhrál, a nad holandským pobřežím se srazila dvě letadla, která měla dělat reklamu protivným politickým stranám. Kdyby mělo pršet ještě tři dny (ani biblických čtyřicet by nebylo nutné), musel by nastat konec světa?

Ale kdepak! Metanolový kšeft někdo vymyslel právě za toho optimisticky slunného léta, fotbalový nároďák hraje blbě už dýl než rok (za to počasí už vůbec nemůže) a Newman s Redfordem si zahrávali s revolvery tak nápadně, že to vycítila i ta holka a radši od nich zdrhla.

Metanolové otravy určitě vyvolají vlnu lidových vtipů a my, co kulturně popíjíme víno (a plácáme se přitom po ramenou, že jsme jiná parta) se nad tím můžeme jen usmívat. Ale před pěti lety jsem tady psal o supermarketových burgundských šardonkách, po kterých moje tehdejší manželka v noci zhubla o tři kila a jiných supermarketových lákadlech, nesetkalo se to se stoprocentní podporou ani ze strany potenciálních kolegů. Ve skutečnosti jsme na tom všichni stejně: jsme závislí na elementární poctivosti těch, kteří nám prodávají vodu, mlíko, chleba, víno, kořalku. Cibuli, okurky (vzpomeňme na loňskou aféru se španělskými zabijáckýmí okurkami, nakonec infikovanými v Německu?) rajčata a sýry a já nevím co ještě, prostě potraviny, na které jsme zvyklí a jejichž původ dnes bohužel nejsme schopni zkontrolovat.


Nesdílím katastrofické vize zanikajících civilizací (mám paměť a tak dobře vím, že z Clintonova popleteného vice-presidenta Al Gora měli ve Washingtonu všichni srandu) a nemyslím si, že nás prohibice ochrání před organizovaným zločinem a větší státní kontrola před nekvalitními potravinami. Jedině snad, že naše stále se zvyšující životní úroveň nám umožní, abysme se zajímali o to, co kupujeme, co jíme, co pijeme, po jakých silnicích jezdíme, s kým se stýkáme, s kým se přátelí naše děti a s kým naši politici. Abysme si nakonec nemuseli říkat s Butchem Cassidym a Sundance Kidem: Chtěli jsme začít sekat dobrotu a takhle to dopadlo!

TOPlist
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama