Nejlepší letní snídaně

25. června 2012 v 6:00 | Sklenička |  Jen tak
Pokud jde o snídaně, od dovolené 2007 jsem přísahal na croissanty a cappuccino. Navykl jsem jim v Itálii, postupně jsem na ně naučil i děti - speciálně kvůli nim (a těm croissantovým snídaním) jsem začal vyrábět džemy. Napřed meruňkovej, potom jahodovej, višňovej a ananasovej.



Kvůli snídaním jsem se rozešel i s poslední slečnou. Už jedna dřívější se mi posmívala při první společné snídani, když jsem pro ni vytáhl z trouby rozpečený croissant a přidal několik domácích džemů: "To je vidět, že ti sem moc bab nechodí, to bys pro mě takhle nepekl!" Tehdy jsem si ji vychutnal, řekl jsem ji, že to nedělám kvůli ženským, ale že tím rozmazluju děti každé ráno, kdy jsou u mě. Horší to bylo s tou poslední. Odmítala croissanty a požadovala slané snídaně. Říkal jsem jí, ať s tím neotravuje, ale nikdy jí to nedošlo. Nakonec jsme se radši rozešli. Vlastně mi nešlo ani o to, jestli bude ke snídani croissant nebo hemenex, ale vždycky to řešila mezi půlnocí a třetí ráno.

Až letos jsem objevil nový recept. Jako všechny gastronomické geniality je A) jednoduchý a B) sezónní. Vydrží mi jen týden nebo dva. Léto přišlo letos o dost dříve, než loni, takže pospěšte, za dva týdny bude šmytec, ledaže byste měli nějaké pozdní višně. Můj recept na nejlepší snídani je cappuccino a višně. Čerstvé višně, utržené přímo ze stromu. V mém případě z keře plané višně vyrostlé nejspíš z vyplivnuté pecky. Dobře vyzrálá višeň je jako ryzlink, má výraznou kyselinu i spoustu cukru, je sladká a chuťově plná. Tělnatá :o) a k tomu kafe - nejradši mám oříškovo čokoládovou chuť espressa bez kyseliny. Kafe a višně mi spolu báječně ladí. Snídám v trenkách a užívám si ranní sluníčko. Fotky z pochopitelných důvodů nezveřejňuju :o) Kdo nemá dost, může se dorazit o pět kroků dál malinama.

Už jsem tady na jaře psal, že mám letos dva malé keře plodící višně. Na džem budu muset otrhat nějaký nehlídaný strom nebo koupit od stánkařů. Svoje višně letos sním ke snídani.
 


Komentáře

1 Ondra K. Ondra K. | 25. června 2012 v 11:44 | Reagovat

Když ráno vypustím psa na zahradu, většinou se docourám orosenou travou k třešni, kde češu nádherně šťavnaté třešně rovnou do pusy.
Zážitek nesdělitelný, ale jsem rád, že to neprovozuju jen já :)

2 melkor melkor | E-mail | 28. června 2012 v 11:02 | Reagovat

Minulou neděli jedouce do Strakonic,jsem si ráno načesal nádherné třešně do kelímku ,že je jako budu po cestě užírat a plivat pecky z okna.Byl jsem pak moc rád,že poprvé před a podruhé za Strakonicemi byla benzinka a nebylo obsazeno.Zážitek rovněž nasdělitelný,nebudu opakovat,nikdy.

3 Sklenička Sklenička | E-mail | Web | 28. června 2012 v 12:06 | Reagovat

[2]: Rychlé šípy tomu věnovaly celý díl, takže my co jsme zamlada četli RŠ si dáváme pozor a nenecháme se nachytat :o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama