Desáté Komunitní Bedýnky

6. června 2012 v 9:35 | Sklenička |  Bedýnky
Jsou na světě, alsaské Komunitní Bedýnky jsou kompletně rozdané a rozdistribuované. Pokud jste se někdo přihlásil a nedostal, honem se ozvěte! (Zbylo mi pár lahví, ale brzo bude po nich :)



Z původně očekávaných šesti až deseti účastníků (takhle to začalo) a šesti lahví v bedýnce se to tranformovalo do 12 lahví (nabízel jsem dvě varianty a většina účastníků si vybrala obě) a šedesáti účastníků. Jak šel čas, ozvali se dva čtenáři s technickými dotazy na celní procedury při dovozu vína. Nic jsem si nenechával pro sebe, jeden se vytratil a z druhého je malý dovozce a stále se kamarádíme.

Několik poznámek k aktuálním bedýnkovým vínům


Alsaský Sylvaner je taková základní odrůda. Před sto lety byla naprosto základní i na Moravě, dnes ji znám hlavně z Alsaska a Německa (výborné Sylvány se dělají ve Frankách). Při několika předchozích návštěvách jsem si z hunawihrské degustační haly odvážel krabice Pinotu Gris (tady) a Sylvánu. O Sylvánu jsem nic nepsal, je to takové vodovaté víno, možná lehce kořenité, náznakem travnaté, podezřele svěží, mladistvé a pitelné. Pitelné tak, až jsem se za sebe styděl, navíc je laciné, kupoval jsem ho odhadem za ekvivalent nějakých 140 Kč. Nic co by posloužilo jako záminka k zásadnímu článku na webu, ale užili jsme s ním spoustu příjemných chvil v létě na zahradě. Tak tady to máte, Sylván, odvrácená strana pana Skleničky. Už jsem tady jednou psal, že z hunawihrské nabídky ulítám na (drahém) šeďáku a (laciném) Sylvaneru.

Pinot Blanc mě načal až letos, dříve jsem ho nekupoval. Ještě uvidíme. Na Moravě se Rulandské bílé cení mnohem výš, v Alsasku se Pinot Blanc nevešel mezi čtyři ušlechtilé odrůdy, které se smí vysazovat na Grand Cru vinicích. Jenže to nic neznamená, protože víno nikdy nestojí samo o sobě - stejně jako vodovatý Sylvaner dokáže dobrý Pinot Blanc přičarovat spoustu radosti. Chřestová sezóna končí, ale doporučuju vyzkoušet tenhle Pinot s chřestem.


Muscat přeskočím. Doufám, že je dobrý, ale ještě jsem ho nevyzkoušel. Ze dvou nabízených a ochutnaných muškátů z ročníku 2010 jsem vybral ten medajlový, ale při objednávce už nebyl. Z Hunawihru mi napsali, že ho nahrazují novým ročníkem 2011, tak jsem na to vsadil. U muškátu by mládí nemělo vadit. Snad to vyzkouším na dnešní společné degustaci v Le Caveau.

Riesling ze Silberbergu je už taková střední třída, ale taky úvod ke Grand Cru ryzlinkům :) díky němu si snáz uvědomíte, čím jsou Grand Cru ryzlinky velké a co naopak chybí těm "obyčejným." Podobně je to s tramínem - původně jsem chtěl ten úplně základní, Reserve 2010. Byl z nabízených tramínů nejsušší a chtěl jsem sestavit trojici suchý - sladký - nejsladší. Když mi taky v Hunawihru základní tramín vyprodali, objednal jsem radši medajlový ročník 2010. Není tak suchý, ale je stejně dobrý. Napjatě čekám, kolik účastníků se stylizuje do obrazu jednoduchého milovníka vín ("čím sušší tím lepší") a kolik jich ocení dobré víno, i když má zbytkový cukr. Zrovna u tramínu se nechává zbytkový cukr proto, aby se zvýraznila typická odrůdová aromata, ne kvůli mlsným ženským. Asi jako když si postavíte pod barákem sklep, aby měl dům na čem stát a aby vám dával větší užitnou hodnotu. Můžete si postavit dům i bez podsklepení a suplovat to několika chladničkama od Liebherru, ale sklep je sklep!

Podobně o Pinotu Gris.


Už jsem tady psal, že ani 40 gramů zbytkového cukru nedokáže potlačit kořenitost a mineralitu v šeďáku z Rosackeru. Ani pan Sklenička nedokáže sdělit nesdělitelné, ale šedesát z vás si to může vyzkoušet na vlastní chuťové buňky. Pinot Gris na Rosackeru přitahuje botrytis jako sever magnetickou střelku, jen v blbém ročníku 2010 se to moc neprojevilo. Komu se to zalíbí, doporučuju sledovat ročník 2011.

A teď to podstatné, ryzlinky.


Několik čtenářů si jen na základě mých poznámek objednalo Riesling 2010 Grand Cru Osterberg. Cituju z korespondence s kamarádem:

P. rika, ze v tom citi slupky z jablek. Dle meho neprobehla malolakticka fermentace, takze ta kyselina mi je dost neprijemna, prakticky zadna dochut ...

Se šlupkama z jablek souhlas, já jsem tam měl až rozkousnutý jadýrka z jablek. Ovšem ty jablečný aromata nám říkají co? Že to dělali oxidativně nebo přesněji nereduktivně. Takže když víme, že jde o ryzlink, tak se dovtípíme co? Že to nebylo v barikovém sudu, ale jen v nerezu, ale pohromadě s kvasnicema. A z toho plyne, že to bude měňavka, a taky že jo - po včerejších jablkách to dneska jde až do meruněk, a to jsem to ještě nenechal pořádně ohřát, mám to jen z ledničky. Chce to nechat rozdejchat a hlavně je to ještě hrozně mlaďounký.


Díky citované cenzurované výměně názorů jsem si připomněl zkušenost s podobně založenými ryzlinky od Richarda Tichého a naléhavě doporučuju A) nechat ještě dozrát dva roky ve sklepě, ale k tomu asi nikoho nepřemluvím, takže B) otevřít den předem. Fakt, vytáhněte špunt a za chvilku ho tam zase zasuňte a nechte ryzlink dalších 24 hodin stát v chladničce. Druhý den bude o třídu jemnější, otevřený, příjemný. Platí to stoprocentně i pro Riesling 2010 Grand Cru Rosacker, s Schoenenbergem 2009 jsem ještě neexperimentoval.

Dnes večer v 18:30 v Le Caveau to s několika experimentátory vyzkoušíme.
Přihlásit se ještě můžete tady. Pár vín nedám a místo nich vezmu Crémanty a barikovaný Pinot Noir 2009, možná i jeden pozdní sběr. Ať už přijdete do Le Caveau nebo dáte přednost koštování doma, přeju dobrou chuť a otevřenou mysl. Ta vína jsem do Bedýnek nedával bez rozmyslu, slaďáky (Pinot Gris a Gewurtztraminer) i Sylván a Pinot Blanc (spíš řídké) jsou tam záměrně. Oboje mám rád, oboje při správné příležitosti rozkvete do krásy.

Jen to poznat. To je celé Alsasko, nic víc v tom není :o) Tak dobrou chuť a hodně soustředění!
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama