Morey St. Denis 2007 En la Rue de Vergy, Lignier-Michelot

5. dubna 2012 v 9:01 | Sklenička |  Jen tak
Základní víno z prestižního burgundského vinařství. Na výrobci se dá ukázat, že se poměry ve vinohradnictví rychle mění a dnešní jistoty byly ještě nedávno nepředstavitelné. Když jsem v roce 2005 poprvé přijel do Burgundska, myslel jsem, že ty vypiplané vápencové dlažby a fasády s teréňáky schovanými ve dvoře jsou tam odjakživa. Možná mi mohla napovědět o dva roky později návštěva tří vesnic v Maranges, jižním cípu Cote d'Or, ale nedošlo mi to - když totiž přijedete z Chassagne do Cheilly, je to jako byste se vrátili o čtyřicet let zpátky. Vinice v Maranges získaly apelační status až v roce 1988.



Budu teď trochu opisovat z webu - webové poznámky se liší v tom, jestli je současný vinař Virgile Lignier z třetí nebo ze čtvrté generace vinařů v Morey. Začal pracovat s otcem v roce 1988, a dávejte pozor - v té době se veškerá produkce vinařství prodávala v sudech obchodníkům. (Není to to samé jako domácí trochu hanlivý pojem "sudovka," ale stejně :o) Jeho otec Maurice Lignier poprvé nalahvoval část produkce v roce 1992. Podíl lahvované produkce rostl a od roku 2000 už prodávají jen v lahvích. Jak je vidět, není to všechno tak dávno.

Vinařství má 8,5 hektaru vinic, především v apelaci Mores St. Denis, ale i v Gevrey a v Chambolle Musigny. Mají štěstí v tom, že většina vinic je v poměrně vyšším produkčním věku. Dvouhektarová En la Rue de Vergy, odkud pochází dnešní víno, leží zrovna nad Clos de Tart a v ročníku 2007 měl zrovna 32 roků.


Virgil Lignier zavrhuje herbicidy ve vinohradu a i ve sklepě preferuje tradiční postupy. Spontánní kvašení, vína se lahvují bez filtrace. Ale dost opisování z webu a pojďme na víno. Není to jednoduché, ale je to zábava. Barva je typická pinotová rubínovka, světlá, ale malinko zakalená (viz bez filtrace). První přivonění bylo nádherné, ovocné pinotové vůně. Višně a švestky, ale hlavně zralost. Možná trochu vyčníval alkohol, ale v zásadě je vůně velmi jemná a vyvážená. Chuť zpočátku zaostávala, až jsem chtěl napsat, že zklamala. Víno má zajímavou jemnou kyselinu, lehoučké tříslo a spoustu ovocných i zeleninových chutí. Podle ohřátí vystupují střídavě zralé ovocné tóny a za chvíli je střídají zelené, nezralé. V závěru je lehce minerální a znovu zaštípe kyselina. Středně dlouhé. Sametové. A jemné.

Zajímavá je na tom právě ta proměnlivost. Zatratil bych víno za zelené chutě a vychválil za zralé ovoce, ale to se zřejmě ve skleničce převaluje a díky delšímu ležení na kvasnicích se víno jako měňavka postupně proměňuje. Ale i hodinu po otevření, kdy převládaly (pro mě nemilé) zelené tóny, jsem musel ocenit nečekanou jemnost. Divil jsem se, že bych si před třema roky v malé vinotéce na náměstí v Morey koupil za 25 Euro víno se zelenými nevyzrálými chutěmi, ale za další hodinu se ty zralé ovocné tóny vrátily. Po několika hodinách voní víno jako lesní hrabanka s višňěmi ...


Webové informace ukazují Virgila Ligniera jako samorosta, který ponechává vínou jeho vlastní vývoj, vlastní cestu, a snaží se do něj příliš nezasahovat. Očekával bych jako výsledek víno výrazné, osobité a s charakterem, ale s jakýmsi zřetelným rysem. Jedno víno je málo na nějaké zásadní soudy, ale zdá se, že tím charakteristickým znakem je vyváženost a jemnost.

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama