Dva Pinoty z Mělníka

23. listopadu 2011 v 10:31 | Sklenička |  Jen tak
Pinot Noir 2007 zemské, Vinařství Kraus
Pinot Noir 2004 jakostní, Vinařství Kraus

O nulasedmičce jsem se tady už zmiňoval, líbila se mi na Galadegustaci Prague Wine Trophy. Vydal jsem se pro ni do Mělníka a Vilém Kraus mi rovnou prodal i nulačtyřku.


Návštěvu můžu každému doporučit (bez ironie, tentokrát neparafrázuju Sigmunda Freuda :) Vilém Kraus se tuším učil i v Německu a převzal ve světě běžnou vstřícnost k návštěvníkům včetně nabídky ochutnání vín. Je dobré, že se zrovna to nejlepší ze světa - pohostinnost a vstřícnost - šíří i u nás, a přiznávám, že toho využívám mnohem míň, než bych mohl. Letos jsem navštívil víc vinařství v Itálii než v Čechách. Tak jen připomínám, že pro pražské nadšence je nejbližší vinařskou výspou (hned po několika pražských vinicích) právě Mělník...

Oba Pinoty jsou v burgundské lahvi s typickou krausovskou etiketou, uzavřené korkem. Oba jsou příznačně průhledné, světle rubínové barvy. Sedmička je o odstín tmavší a jiskrnější, ale ani nulačtyřka ještě nemá výraznější odstíny nazrálosti. Nulasedmička voní výrazněji, je sevřenější a koncentrovanější. Jsou tam maliny, lesní plody a dřevo. Nulačtyřka má jemnější vůni, taky malinovou a lehce herbální, spíš do sušených bylin.


Nulasedmička je podobně jako ve vůni silná i v chuti. Má odbouranou kyselinu, je svěže ovocná a přitom ohlazená, s pikantním kořením a jemnými tříslovinami v závěru chuti. Až na konci trochu vystupuje alkohol (13,5%). Je to krásný Pinot podle nejlepších burgundských vzorů, ale asi byste i poslepu poznali, že je český - a tentokrát to myslím jako pochvalu. Tohle víno se poučilo ve světě, ale přiznává svůj český původ.

Vůně nulačtyřky se časem posouvá víc do herbálních tónů a připomíná voňavé polštářky nacpané lučním senem. V chuti má odbouranou kyselinu, přesto kyselina vystupuje víc než u 2007. Je stále ještě v dobré formě, příjemně ovocná s rozpouštějícími se tříslovinami - ještě jsou znatelné, ale nejsou dominantní. Příjemné lehké pití (12,5% alkoholu), ale o poznání méně koncentrované než 2007.

Obě vína jsou "pod-deklarovaná," deklasovaná. Ročník 2004 je deklarovaný jako jakostní víno, ročník 2007 jen jako zemské. Možná by se líp prodávaly s přívlastkem (označení pozdní sběr dělá divy: ), ale jak vidno, jde to i bez něj. Přesto mám nutkání je vychválit jako nejlepší domácí Pinoty: 2004 by se mohl líbit vyznavačům starších, archivních vín - uhlazenost je na něm patrná, ale ještě neztratil jiskru. Já dám přednost novější nulasedmičce - je výraznější, strukturovaná po vzoru burgundských Pinotů a přitom zřetelně česká.
 
Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Širas Širas | E-mail | 25. listopadu 2011 v 9:19 | Reagovat

Obě vína jsem jsem popisoval v komentáři na článek Na burgundách u Lachtana, který měla Evas na svém blogu v červenci. Kromě výše uvedených Krausových PN je dle mého krásný i PN 2005, bohužel již vyprodaný. V popisech a pocitech z těchto dvou vín se dost shodujeme. Což mě těší, že nejsem úplně mimo mísu. V komentářích jsme se MT nad popisovanými víny celkem neshodli...

2 Sklenička Sklenička | E-mail | Web | 25. listopadu 2011 v 12:13 | Reagovat

[1]: Nesouhlasit je normální, tak bych si z neshody v komentářích nedělal hlavu. Navíc je víno jako předmět diskuse tak složité, že je neshoda o to snadnější. S českými víny to mám podobně, ochutnával jsem jich teď víc a většinou jsem s poznámkami o nich na blozích nakonec nesouhlasil. Jenže jsem tento týden měl i RR 07 PS ze Školního statku, o kterém jsem tady psal na jaře, a divil jsem se, jak se za šest měsíců víno posunulo. Kdybych to tehdy nepsal sám, tak bych autora proklel :o)))

3 MT MT | 28. listopadu 2011 v 11:26 | Reagovat

to je normální .)

rád bych si Krause prochutnal celého, své postřehy jsem srhnul pouze na základě jedné, resp. dvou degustací, a tam mě ty pinoty nepřišly až tak skvělé, jak se o nich mluvilo, spíše ta mělničina byla klasika, ale ten závěr hodnocení je asi vždy o tom, s čím se to porovnává.

4 p.j. p.j. | 30. listopadu 2011 v 6:36 | Reagovat

no nevím, takhle naslepo, když jeho pinoty chutnáme mezi jinými, tak bych se zdráhal je popsat jako "nejlepší zdejší". Právěže ta struktura mi tam někdy dost chyběla. Ale v té lepší půlce jsou, to určitě, korektně udělané pinoty. Je dobře, že prodá i nějaký archiv, asi se tam sám pro nula čtyřku stavím. Nula sedm budeme asi naslepo porovnávat v únoru, tak jsem zvědav.

5 Sklenička Sklenička | E-mail | Web | 8. prosince 2011 v 12:23 | Reagovat

[4]: Já klidně napíšu, že patří mezi nejlepší domácí Pinoty, když jsem nadšenej. Proč to tajit, do hrobu si to s sebou nevezmu :o))) Po včerejšku, když jsem měl i jeho PN 2005, to potvrdím, ten byl překvapivě jemný a asi i na vrcholu formy. Jestli jste ho v těch vašich "po pěti letech" přehlídkách nenašli, tak v tom musí být nějaká systémová chyba :o) doufám že PN 2007 už nezapadne.

6 p.j. p.j. | 12. prosince 2011 v 9:51 | Reagovat

Z mých poznámek:
nulapětka naslepo po pěti letech: nejednoznačná proměnlivá vůně, chuť koncentrovaná, hutná, až kvůli tomu hůře pitelná - že by potenciál na archivaci? **** Po třech dnech v neplné lahvi ale vůně divná, spíš vesnická a chuť zimomřivě "pobledlá" asi jako když se někomu začne dělat špatně
RM06 naslepo po pěti letech: ve vůni někdo zahlásil "koňskou moč", kterou se pak těžko dařilo vyvrátit, byť mně osobně mi aroma a chuť nepřišly tak nepříjemné, jak by asociace nabízela. Vůně i chuť byly trochu divočejší, do lesní hrabanky, usychajících borůvek, sololitu, hnoje, v chuti to sice nijak zvlášť nezadrhovalo, ale taková podivná, ne zrovna příjemná hořčinka či co způsobovala, že víno se nedalo pít se zvláštním požitkem ani ten večer, a dokonce ani v dnech následujících se z vína nedostaly ty dusnější tóny a sevřená nahořklost ***
RM07 letos na Víno&destiláty: vůně i vážnější, ale v chuti dost trpkého třísla ***(*)
Nechci Tě nějak podceňovat, ale osobně než vypustím větu "nejlepší domácí" tak to předpokládá, že prochutnám každý rok všechny zdejší stěžejní pinoty jak v mladém tak archivně pokročilém věku, nejlíp doma ze stejné sklenky. Třeba to tak děláš, v tom případě škoda, že jsem nevěděl, jak moc se věnuješ pinotům, to bych Tě určitě zval na naše večery "po pěti letech", určitě by mne zajímal Tvůj názor na všechny ty vzorky (obvykle za rok cca padesát kusů).

7 Sklenička Sklenička | E-mail | Web | 12. prosince 2011 v 10:14 | Reagovat

[6]:: :o))) čtyři hvězdičky beru, včetně vědomí, že ta vína se v čase můžou měnit. Jen si myslím, že se v těch podrobných poznámkách ztrácí závěr, ale o tom jsem už psal v předešlé poznámce i v nedávné diskusi u Svaha. Jak moc se věnuju nebo nevěnuju Pinotům, o tom jsi myslím docela dobře informovaný přinejmenším od té doby, co jsem ti před pěti lety přivezl z Burgundska Romanée Saint-Vivant za cenu ve vinařství :o)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.