Stobodovka

16. srpna 2011 v 6:44 | Sklenička |  Jen tak
Ke stobodovce se už vyjádřili všichni, co na webu píšou česky o víně. V zásadě se shodují v tom, že bodování odmítají. Mně se naopak bodování líbí a trochu závidím všem, kdo to umí a můžou si ho prakticky zkoušet na soutěžích. Praxe s hodnocením desítek anonymních vín a následnou diskusí nad spornými vzorky musí být k nezaplacení. Něco jiného je bodování jedné neanonymní lahve doma.



Na rozdíl od ostatních webových psavců mám stobodovku rád. Pokud se používá k tomu, k čemu je určena, k hodnocení vín na soutěžích. Mám na to jednoduchý pohled. Porotce dostane dvacet vín jedné odrůdy a jeho úkolem je seřadit vína od nejlepšího k nejhoršímu. Stobodovka je nástroj a metoda, jak to udělat. Výsledný počet bodů (vytržený z kontextu soutěže a použitý v jiné souvislosti) nemusí nutně vypovídat (a často skutečně nevypovídá :o) o absolutní kvalitě konkrétního vína. Výsledné body totiž říkají jen tolik, že jednoho dne v devět hodin ráno otevřeli pořadatelé dvacet lahví vína a od jedenácti hodin je porotci postupně obodovali. Některému vínu mohlo pomoct, že bylo otevřené čtyři hodiny a porotce ho dostal až v jednu, jinému vínu mohlo uškodit, že šlo hned na začátku. Ale všechna ta vína byla posuzovaná za konkrétních podmínek v souvislosti s několika dalšími víny. Nedá se tedy spolehnout na to, že jiný porotce (nebo konzument) si totéž víno otevře o rok později doma a dopočítá se stejného výsledku.

Pokud si to víno bude chtět vychutnat v klidu, bude navíc ovlivněný vlastní náladou, nebo večeří. Skoro jistě bude mít víno jinou teplotu, než mělo při soutěži a bude ho pít z jiných skleniček. Na rozdíl od soutěže bude znát výrobce... Pokud se budu chtět o jednom konkrétním víně něco dozvědět, budu chtít vědět (přesně naopak od bodového hodnocení, kdy se vína hodnotí anonymně), kdo ho vyrobil, odkud víno pochází a z kterého ročníku je. Mnohem víc než bodové skóre mi řekne popis výrobního postupu (jestli zrálo v sudě nebo v nerezu, jestli kvasilo samovolně nebo jestli vinař během kvašení chladil) a slovní rozbor vůně a chuti.


Vůbec by mi nevadilo, kdyby se při prodeji vína nesměly uvádět body ze soutěží. Zajímalo by mě, jestli třeba vyhrálo v kategorii ryzlinků na velké soutěži, ale už ne, kolik při tom dostalo bodů. Z bodování se stává pouťová show - kdo dá víc? Z bodů nakonec blbnou nejen konzumenti - amatéři, ale i renomovaní znalci. Když nejmenovaný britský blogger boduje vína chutnaná doma, která dostal darem od reprezentantů maloobchodních řetězců a pravidelně je hodnotí přes 90 bodů, jsem zmaten. Pokud to není vděčností k dárci, vyplývá mi z toho, že rozdíl mezi Chateau Petrus a supermarketovým vínem je tak malý, že ho amatér snad ani nemůže poznat. To by mi fakt zkazilo chuť na slavná vína...

Svět vína je širší než vzdálenost mezi osmdesáti body a stovkou. Body patří na soutěže, a tam by taky měly zůstat.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama