Markuzziho Galadegustace v Obecním domě, 27. dubna

3. května 2011 v 7:00 | Sklenička |  Jen tak
Italští vinaři bývají tradičně komunikativní a vstřícní, ale když si prohlížím fotky z degustace v Obecním domě, vybavuje se mi, že tím museli nějak infikovat i domácí číšníky, kteří zaskakovali za ty italské vinaře, kteří nepřijeli. Na začátek jsem si dal u stolku Reistenu RR 2009 z Valtické s překvapivě zkrocenými kyselinami, ale taky navoněný a s líbivým bonbonovým projevem.


Abych se vyhnul vstupnímu návalu, šel jsem napřed do červených. Toskánská červená měla většinou ještě dost svíravých tříslovin, které unavují a připomínají, abychom je ještě nechali pár roků vyzrát. To platí o vínech z Castella di Verrazzano i Fontodi. Spěchal jsem si ověřit vzpomínky z loňské toskánské dovolené, a usoudil, že Fontodi Chianti Classico 2007 bude zase dobré jako ročník 2006, ale ještě to chce trochu času. Potěšilo Brunello 2006 od Lisini. Barva už má kávový odstín, je hodně suché, ale baví. Ještě trochu vyčuhuje kyselina, tříslo mizí, ale už se to blíží rovnováze. Ještě víc se mi líbila Ugolaia 2005, další Brunello od Lisini, s bohatou herbální vůní a vyhlazenou chutí.
Srovnání sicilských a toskánských vín ukazuje, že ve stejném ročníku jsou sicilská o poznání vyzrálejší a pitelnější - to se počítá, protože kdo by chtěl čekat pět let, než mu jeho draze koupená vína vyzrají? Základní Rosso del Soprano 2008 ze sicilského vinařství Palari je už bezvadně pitelné. Má krásnou zaprděnou vůni (omlouvám se, ale jak to jinak popsat?) bohatou a vyzrálou, totéž nabízí v chuti. Paráda. Faro 2007 DOC je plnější verze téhož, ale letos u mě vyhrálo Santa Né 2006, plné víno, které chutná až nasládle.
Přeskočím piemontská Barola, která nezklamala ani nepřekvapila (a taky proto, že v Piemonte jsem nikdy nebyl), a dodám něco o novinkách. Dostala mě La Serra 2010, Moscato d'Asti od piemontského vinařství Marchesi di Gresy. Sladkost s nízkým alkoholem, svěží, bublinkaté, jakoby záměrně rozkvašené, ale sladké a přitom ovocné. Úplnou novinkou bylo vinařství Collestefano (Marche) s jediným vínem, Verdicchio di Matelica 2010. Z italských dovolených mám Verdicchio zaškatulkované jako nezajímavé řídké víno s výraznou mineralitou, ale Collestefano ho předvedlo jako víno s výraznou kyselinou, sice s tenčím tělem, ale ovocně svěží až bonbonové, a bez rušivého minerálního závěru.
Pobavil Sauvignon 2010 DOC od friulského vinařství Lis Neris. Přivezli víno přímo z tanku, ještě před nalahvováním. SVG s těžkou vůní, školený v nerezu na kvasničních kalech, lehce filtrovaný, ale chuťově bohatší a plnější než jejich ostatní, i dražší vína. Vinařství Colterenzio (Alto Adige) překvapilo červeným muškátem - Moscato Rosa DOC je sladký červený muškát s výrazně ovocnými chutěmi.

Jiří Markuzzi před třemi lety odešel z místa obchodního ředitele La Fattoria a začal dovážet italská vína pod svou firmou. Každoročně na jaře pořádá ve Francouzské restauraci Obecního domu degustaci dovážených vín za účasti výrobců. Tři předchozí ročníky jsem už popisoval (tady), letos to bylo počtvrté. Ještě si pamatuju, že napoprvé to pro mě bylo obrovské překvapení - vína vybraná s dokonalým vkusem, bez chybičky. Postupem času se chuť tříbí a kvality ročníků kolísají, takže některá vína působila tu lepším nebo horším dojmem. Laťka zůstává přesto hodně vysoko - prostě Markuzziho El Classico, abych parafrázoval středeční večerní kolo Champions League.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama