O bodování

21. dubna 2011 v 7:00 | Sklenička |  Jen tak
Ratíškovičtí vinaři si na páteční seminář o stobodové stupnici pro hodnocení vína pozvali profesora Doc. Ing. Josefa Balíka, Ph.D., z Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Dostal jsem se tam díky pozvání jednoho z nich (a svojí touze doplnit deficit vzdělání). Třicítka vinařů hodnotila dvanáct místních vzorků, hodnotilo se společně, diskusí a hlasováním. Profesor Balík seminář vedl razantně, až se mi to občas zdálo nepříjemně důrazné, ale během doby jsem z reakcí a komentářů okolosedících vinařů pochopil, že to bylo nutné. Názory byly skutečně pestré.


A nižší známku bych nedával, tak se ani neptám!
Nízké bodové příděly jako nemoc začátečníků? Nemám s hodnocením praxi a dobře si pamatuju, jak jsem před dvěma roky hodnotil nápadně nízko. Nasadil jsem laťku vysoko a dával málo bodů, jako bych čekal, že na stůl přijde Lafitte, Romanée Conti nebo nějaká jiná bomba. Žádná bomba ale nepřišla a já měl nízké body. Dávat přiměřeně víc bodů je větší zábava. Tož nebojme se to ocenit, když je to dobré! Přidává se někdy i při sčítání - 72 a 4 je 77 bodů. Síra? Ale no tak, chlapi - odpustíme!
Barva je smutná, ubereme bod.
Vytrhávám ze souvislosti (tučně zvýrazněné) Balíkovy komentáře pro malovinaře, které se mi naživo zdály hodně žoviální. Ale hned při volné debatě po skončení semináře jsem změnil názor. Názory na to, co je dobré víno, byly v mém nejbližším okolí barvitě pestré, a takový rozptyl měřítek vyžaduje razantní řízení. Navíc jsem si v neděli večer doma otevřel poysdorfský Veltliner, moji každoroční jarní lásku. Pro legraci jsem si k němu vzal tabulku stobodovku a zkusil hodnotit. Dopočítal jsem se osmdesáti bodů, což mě překvapilo. Při nákupní ochutnávce se mi víno zdálo mnohem lepší, než při delším pití a hlavně při plném soustředění. Čekal jsem, že vínu dám víc bodů, ale při podrobnějším zkoumání jsem usoudil, že to je správně. Ne že by ta tabulka měla nějakou magickou moc, svoji roli spíš sehrálo soustředění. Ono to funguje! Dokonce to stále může být i zábava, ale stejně to funguje!
Ve skutečnosti asi nejvíc funguje, když si na degustaci uděláte čas a soustředíte se (už jsem o tom kdysi psal před rokem tady). Tabulka jen pomáhá soustředit se. Bodů se ode mě v nejbližší budoucnosti nedočkáte. Jednak by moje hodnocení asi ještě bylo příliš kolísavé, ale hlavně stále věřím na slovní popis. Utvrdilo mě v tom i stejné bodové hodnocení dvou různých vín. Dvěma moravským veltlínům jsme dali shodně 85 bodů, přestože šlo o hodně odlišná vína. Bez podrobnějšího popisu by mi samotné skore řeklo jen málo.

 


Komentáře

1 J.Č. / Jižní svah J.Č. / Jižní svah | E-mail | Web | 21. dubna 2011 v 8:14 | Reagovat

Kurz bodování (+ odhalování vad vína a vůbec takovou přípravu na senzorické zkoušky) s docentem Balíkem jsem si absolvoval před pár lety pro mne šlo o jeden (z mnoha) důvodů, proč se na něj pro osobní účely úplně vykašlat, při pití doma i na degustacích. Ne že bych si občas zkusmo nezabodoval, ale spíš pro zpestření nějaké akce. U hodnotitelů, jejichž vkus znám, občas body ocením. Jenže stejně jako píšeš ty, tak bez slovního popisu je ten význam hodně omezený...

A právě to mne dost štve a psal jsem o tom hned několikrát u sebe (včetně převodu dvacetibodovky, který je u nás przněna snad víc než stobodovka - http://www.jizni-svah.cz/2009/06/tragedie-hodnoceni-poucna-dvacetibodova.html), jak to bodové hodnocení začíná žít vlastním životech a v různých obchodech s víny už se jen dozvídáme RP92, WS91, WE88 a dokonce podle toho můžeme vína filtrovat...

2 AJAM AJAM | 21. dubna 2011 v 9:46 | Reagovat

Sto bodové hodnocení není tak špatná věc, ale měla by to hodnotit skupina lidí která je naladěna na stejnou notu a nebo si předem přechutnat výchozí nultý vzorek. U nás ve skupince tak hodnotíme už skoro 10 let a zdá se nám tento systém nejlepší. Ovšem když přijde někdo nový je vesměs s bodováním úplně jinde. No a 80 bodů za veltlín olkolo 5 € je dobré, když jsi člověk představí, že burgundská GRAND CRU se od "renomovaných" hodnotitelů pohybují okolo 90 bodů.

3 jo jo | 21. dubna 2011 v 10:21 | Reagovat

[2]: "burgundská GRAND CRU se od "renomovaných" hodnotitelů pohybují okolo 90 bodů" - no jo, jenže tihle renomovaní hodnotitelé pravděpodobně používají úplně jinou stobodovku. Těch stobodových stupnic existuje spousta a nedají se přímo porovnávat.

4 AJAM AJAM | 21. dubna 2011 v 11:27 | Reagovat

[3]:Tak úplně bych nesouhlasil. Rozdíly jsou ano, ale základ je stejný a nemělo by to vést k zásadní diferenci konečného množství bodů. Z čeho bych měl spíš obavy je jak jsou tato hodnocení pravdivá a je už jedno jestli jeto od RP,WS nebo WE, protože komerce je všudepřítomná.

5 DV DV | E-mail | Web | 26. dubna 2011 v 10:48 | Reagovat

Kurz hodnocení s p.Balíkem jsem si v rámci Vinařské akademie prošel taky, a byla to velmi zábavná a velmi poučná zkušenost. Potvrzuji, že přednášející byl velmi autoritatvní a nekompromisní ke kritice svého názoru :) Ale hodně mne to bavilo! :)

6 LeCaveau LeCaveau | E-mail | 27. dubna 2011 v 12:01 | Reagovat

Musim si rejpnout - Chodit na Balikovy kurzy povazuji za zoufalstvi, i kdyz celkem zabavne, sam jsem absolvoval kurz senzorickeho hodnoceni vina a myslim, ze ma prednasejici pomerne vystizne jmeno. Takze urcite existuje vice druhu 100 bodovych stupnic, ale balikovou 100 bodovou stupnici, bych se ovsem moc neridil.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama