Komunitní Bedýnky a barikovaný Sylván

22. února 2011 v 7:00 | Sklenička |  Bedýnky
Silvaner 2008 Spätlese trocken Stettener Stein, Weingut Höfling, Německo. 13% alkoholu, 12 Euro ve vinařství, 325 Kč pro Bedýnkáře.

SKB 6


Vína z Německa přijela už v pátek, ale po listopadových zkušenostech s toskánskou Komunitní Bedýnkou jsem si uložil třídenní karanténu. Toskánská vína cestovala několi dní kamiony a přijela rozklepaná k nepoznání - málem jsem zpanikařil a odvolal společnou degustaci v Le Caveau. Z Eußenheimu, z Weingut Höfling, je to jen 500 kilometrů, víno jelo malým náklaďákem přes noc, ale stejně jsem se mu tři dny vyhýbal. Už jsem odvezl všechny bedýnky na poštu a do žižkovské vinotéky (a stále ještě nemám dopravu do Brna - nejedete někdo z brněnských účastníků do Prahy?), a teprve potom jsem víno otevřel. Měl jsem to víno jen jednou, v listopadu. Nespletl jsem se?

Silvaner 1902

A hned po nalití do skleničky to bylo jasné - výhra. Zářivá nazlátlá barva, jasný příznak barikového sudu, barik, ovoce a mineralita krásně vane ze skleničky. Za chvíli najdu ve vůni i kávu a sugeruju si i trávu, odpovídající aromatu Sylvánu. Vůně je o stupeň těžší než mívají burgundské šardonky, ale podobnost s Burgundskem tu je. Chuť je suchá, kultivovaná, noblesní a vyrovnaná. Odbouraná kyselina jablečná. Trocha vyzralého ovoce, vanilka a kokos, minerální závěr. Lahodné a dlouhé! Tipnul bych si na vyšší bezcukerný extrakt, protože závěr chuti je až nasládlý. Doporučuju nechat víno postupně ohřívat, podchlazené je znatelně krátké. Třísloviny jemně stahují jazyk a ukazují, že tohle víno by mělo umět zrát ještě několik let. Podle mého názoru pěkná ukázka dobré práce s bílým vínem v barikovém sudu. Německé Spätlese odpovídá asi našemu přívlastku "pozdní sběr" a je na místě dodat, že v barikovém sudu nemá smysl zpracovávat průměrnou surovinu. Slabé víno by se v něm ztratilo a dostali bychom řídké, vodové víno napuštěné vanilkou a naparfémované tabákovým kouřem.

Klaus Hofling

Někdy si říkám, že nakoupit padesát lahví vína do bedýnek jen na základě jedné degustace je kaskadérství, ale tentokrát to vyšlo. (Léta praxe na moravských vesnických koštech se zase jednou zúročila.) A jak už jsem psal v původní zprávě z degustace, Sylvánské zelené byste asi nepoznali. S tím se pojila moje druhá obava: Sylván je tradiční francká odrůda, patří do povinné jízdy místních vinařů. Napadlo mě, jestli se mi tenhle Sylván nelíbil taky proto, že šel na degustaci po několika tradičních, nebarikovaných Sylvánech. Jestli obstojí i sám o sobě? Nebo se mi líbil právě pro kontrast mezi tradičním, svěžím Sylvánem a plným, silným vínem? Teď už je nejistota pryč, je to krásné víno, na kterém je zábavné právě to, že bych tenhle charakter nehledal a nečekal právě od Sylvánu.

Tím nechci říct, že se musí líbit všem, kdo si Bedýnku objednali. Cesty mohou býti rozličné, ale už teď lituju, že jsem si ho pro sebe nekoupil víc!
 


Komentáře

1 Sklenička Sklenička | E-mail | Web | 6. března 2011 v 12:31 | Reagovat

Zatím jediný komenntář jsem dostal včera od kamaráda jako SMS, přepisuju:

Sylvan neni spatny. Je hodne drevity az karamelovy. Pripomina mi australske CH ale na rozdil od nich ma prijemnou kyselinu ktera ho vyborne zjemnuje.

2 jo jo | 8. března 2011 v 20:22 | Reagovat

Tak jsem se konečně dostal k prvnímu vínu z SKB6. Ze zvědavosti jsem začal právě Sylvánem. V bariku jsem ho opravdu ještě neměl a byl jsem dost zvědavý. Po otevření cítím především dřevo a trochu ovoce. V plnější chuti je opět dřevo ("jasnej dub"), ale také fajnová kyselinka a výrazná mineralita. Bohužel, kromě mírné horčiny  mne  v dochuti také pálí a škrábe. Nechápu, co na tom ten Sklenička vidí. Se vzrůstající teplotou se sice dochuť prodlužuje, ale ...  Za hodinu a půl (víno bylo mezitím opět mírně zchlazeno) je ovšem už projev nesrovnatelně lepší: Ve vůni je dřevo již uměřené, ovoce zčásti nahrazuje med a jemná nazrálost. Kyselinka a mineralita excelentní, a dochuť již mnohem vyrovnanější a také slušně dlouhá. Víno si ted už vysloveně užívám. Sice Sylván bych v tom nepoznal (ostatně jiný než z Moravy, především Valtic, jsem dosud nepil), ale zajímavé to rozhodně je. Každopádně je to holt barik, a po otevření potřebuje nadechnout. O trochu vyšší teplota mu taky sluší víc. Do druhého dne již obsah lahve žádné zásadnější změny nedoznal, spíše drobné posuny v nastoleném trendu. Takže mi přijde ještě o něco lepší. A mám pořád o čem přemýšlet. Zejména ve vůni nemůžu přijít na na jméno jedné výrazné složce, snad, pro Sylván typické, seno s trochou angreštu? Ale možná si to jen namlouvám. Pro mne velmi interesantní a poučný zážitek.  Druhý den navíc víno zbývající půlka zmizela ze studijních důvodů (co to tam jenom cítím ...) fakt rychle :)

3 Sklenička Sklenička | E-mail | Web | 8. března 2011 v 20:35 | Reagovat

[2]: je to pravda, je to barik jako hrom, hodně výrazný :o) Příště ho dám do karafy, to by mělo pomoct. Angrešt nevím, ale tráva se myslím udává jako typický chuťový projev Sylvánského. Díky za podrobný popis!

4 MINDI MINDI | Web | 7. září 2016 v 18:43 | Reagovat

online pujcky přeštice ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama