Strada del vino 10: Toskánské vůně

5. srpna 2010 v 7:00 | Sklenička |  Jen tak
Toskánská krajina je učebnicovým (vtipnější by bylo napsat kalendářovým) příkladem kulturní krajiny. Lízátkové cypřiše lemující cesty znáte z kdejakého italského kalendáře, podobné pohledy se objevují za čelním sklem auta každou chvíli. Poslední kilometr prašné lesní cesty do vinařství La Brancaia lemují stejné nízké cypřiše.

Tuscany Landscapes 2004


Už před lety jsem měl dojem, že zemědělská farma, na které trávím dovolenou, nepěstuje žádné zemědělské plodiny ani nevyrábí maso nebo mléko, ale žije z dotací za to, že obhospodařuje, zkulturňuje a zkrášluje toskánskou krajinu. Šťoural by to mohl použít jako argument proti bruselsky neefektivnímu dotačnímu systému, ale každoroční příliv turistů to přinejmenším vysvětluje.

Levandule u bazénu 8349

Kromě krásných panoramat italské krajiny obdivuju i soukromé uspořádání italských zahrad. Uprostřed zahrady keř granátových jablek. Cesta k bazénku je samozřejmě lemovaná růžemi a vedle bazénku rostou trsy levandulí, abyste se v jejich vůni cítili jako v koupelně.

Rozmarýn u krbu

Za domem je zděný gril a kolem něj rostou keře rozmarýnu. Nemusíte nikam chodit, když chcete ugrilovat rybu. Jen si utrhnout.

2004 žlutá kytka

Asi nejintenzivnější vůni vydává tahle žlutá kytka, kterou neznám. Květy připomínají obří štírovník růžkatý. Roste v dvoumetrových keřích podle silnic a její vůně vás praští přes nos i když projíždíte kolem devadesátkou.

žlutá kytka

Někdy mi to dělalo problémy při večerním koštování. Voněl jsem k výbornému Chianti Classico a cítil tam těžké vůně toskánských květin. Ale co si napsat do poznámek, když ty kytky ani neumím pojmenovat? Jak to vyjádřit, když jsem zvyklý na moravská a burgundská aromata? (Tak jsem se aspoň oprostil od snahy rozložit si toskánské vůně jako světlo krystalem na jednotlivé známé složky: ovocnou, stájovou a lesní :o)

Když jsem večer odbíhal od stolu očuchávat zahradní keře a kytky a srovnávat je po vůni s nalitým Chianti v ruce, přistihl jsem se při pochybách: jaký požitek jsem mohl mít z lahve Chianti, dokud jsem nebyl v Toskánsku? Dokud jsem neviděl toskánskou krajinu, nedýchal místní vzduch a nejedl jejich jídlo?

Silnice 2004

Je to důležité? Má apelační systém nějaký význam? Uvěřili byste recept na guláš autorovi, který nikdy nebyl v Maďarsku? Koupili byste si ojeté auto od člověka, který nemá řidičák? Nebo víno od vinaře, který nepije alkohol? Co mám psát o ryzlinku, když jsem neviděl údolí Mosely? A záleží na tom vůbec?
 


Komentáře

1 Vosisko Vosisko | 7. srpna 2010 v 9:25 | Reagovat

No to tedy záleží! Na všem otázkách. Jen u nás na apelaci nezáleží. Loni bylo přihlášeno k zatřídění 41 odrůd. A teď mi řekni co si o tom může myslet třeba takový burgundský vinař? Dokud Moravu nenavštíví nepochopí to. A to si myslím, že návštěva ještě nestačí. Na Moravě musí pochopit myšlení lidí. Pak teprve pochopí proč někdo dělá na tak malém území tolik odrůd.

2 Sklenička Sklenička | E-mail | Web | 9. srpna 2010 v 8:28 | Reagovat

[1]: Já jsem na Moravě párkrát byl a ten počet odrůd taky nechápu :o) spíš jsem směřoval k tomu, že se víno má poznávat taky přes prostředí, ve kterém vyrostlo.

3 Vosisko Vosisko | 9. srpna 2010 v 16:31 | Reagovat

Rozumím, ale někdy poznat prostředí nestačí. Pokud víno chce člověk pochopit dokonale musí znát i mentalitu lidí a historii té konkrétní oblasti. To já na Moravě taky několikrát byl a ten počet odrůd chápu :-)

4 MT MT | E-mail | 10. srpna 2010 v 15:06 | Reagovat

ať se dělá 20 odrůd, ale je to jako mít rodinu o 20 dětech, nikdy se žádnému nebudu věnovat pořádně ...
záleží kde se spatřuje ten umělecký prvek - v hlubokém pochopení určité věci a snaze více ji dokreslit a nebo řešit jen praktickou výrobu, leč v pestrých barvách

5 Sklenička Sklenička | E-mail | Web | 10. srpna 2010 v 15:27 | Reagovat

[4]: [3]: vidím, že diskuse neomylně tíhne k Moravě, i když text byl o Toskánsku :o) a o tom, co se získá tím, když se víno poznává v jeho vlastním prostředí. Zdá se mi, že tou padesátkou moravských odrůd máme problém :o)

Přesto příklad s dvaceti dětma se mi líbí.

6 Vosisko Vosisko | E-mail | 11. srpna 2010 v 12:18 | Reagovat

Tak tedy k Toskánsku. Mě ty vína po návštěvě Toskánska chutnají úplně jinak. Tak nějak lépe. Vždy si vzpomenu na ty kamenný statky, vůni cypřiše, malé hospůdky v malých vesničkách a jídlo v nich. Ani nevím proč, ale já jim v tom Toskánsku tak nějak věřím úplně všechno. Naopak po návštěvě Bordeaux mi už tolik jejich vína nechutnají.

7 Sklenička Sklenička | E-mail | Web | 11. srpna 2010 v 19:53 | Reagovat

[6]: v Bordeaux jsem nebyl, tamním vínům se úspěšně vyhýbám, ale to srovnání s Toskánskem je zajímavý. Každopádně mě Toskánsko letos vzalo zatím nejvíc, a to jsem se vlastně soustředil jen na no-name Montescudaio. Ani Bolgheri, ani Chianti, ani San Gimignano mě dřív nesestřelilo tak jako letošek...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama