La Brancaia

13. července 2010 v 9:11 | Sklenička |  Jen tak

V roce 1981 si švýcarští manželé Brigitte a Bruno Widmerovi koupili prázdninový dům s několika hektary pozemků v oblasti Chianti Classico, v místě zvaném La Brancaia u Castelliny. Víno, které vyrobili z hroznů sklizených v roce 1983, získalo první místo na významné soutěži místních vín. Dnes vinařství Brancaia vlastní další pozemky v Poppi (u městečka Radda) a v Maremmě (u pobřeží).



V roce 1998 převzala výrobu vína jejich dcera Barbara Kronenberg-Widmer, vystudovaná enoložka. O kvalitě a významu vinařství asi nejlíp svědčí, že jejich vlajková loď IL BLUE v ročnících 1998 až 2006 s vyjímkou ročníku 2002 pokaždé dostala nejvyšší ocenění (tři skleničky) v nejznámějším italském vinařském průvodci Gambero Rosso.

O Brancaie jsem tady už měl před rokem několikaminutové video, sestříhané z prohlídky, kterou tam podnikl kamarád. Původně jsem ho k návštěvě navedl, ale sám jsem se tam loni nedostal. Díky jeho nadšenému referátu jsem to už letos nevynechal a do Poppi jsme se i s dětma vypravili.


I kdyby nás tam nepustili, stála by ta cesta za to. Přestože cestování v toskánské vrchovině zabere dvojnásobně času, než kolik byste odhadovali nad mapou, je to čarokrásná cesta. Nečekané průhledy do krajiny vás nutí každou chvíli zastavovat a fotit. Toskánský krajiny se nejde nabažit.


Na prohlídku je nutné se objednat předem, trvá asi hodinu a to podstatné z ní najdete v loňském videu. Při objednávce vás upozorní, že to bude stát deset Euro za osobu, ale pokud si po degustaci, která následuje po prohlídce, koupíte několuk lahví, poplatek za prohlídku vám neúčtují - zřejmě tak chtějí odradit notorické ochutnavače zdarma. Možná by tenhle typ turistů odradila už cesta, přístup do vinařství je několikakilometrovou prašnou lesní cestou, která je ovšem lemovaná cypřiši.


Prohlídka začíná na terase nad vinicí, pokračuje ve vinici a potom s námi průvodkyně Iris prošla celou cestu, kterou putují hrozny. Halu s velkými konickými nerezovými fermentačními tanky, halu s řadami dubových sudů, kde vína zrají a které se tady říká stylově La Barricaia, i automatickou plnící linku. A končí samozřejmě v klimatizované kanceláři ochutnávkou vína a grappy.


Při prohlídce se klade důraz na pěstování hroznů a nízké výnosy (necelých 6000 keřů na hektar a zatížení asi 1 kg na keř, takže co keř, to jedna lahev). Každé druhé meziřadí je zatravněné. Průvodkyně nezapomene zdůraznit toskánský nedostatek srážek a zákaz zavlažovat vinice v Chianti.


Všechny odrůdy se zpracovávají zvlášť a míchají se teprve nakonec, takže se musí všem hroznům věnovat stejná péče, protože nikdo dopředu neví, v jakém víně skončí. Při prohlídce kvasných tanků dodá, že během kvašení se přidávají selektované kvasinky. Kvašení trvá 18 dní a víno zůstává stále v kontaktu se slupkami, několikrát denně se potápí matolinový klobouk a promíchává se.


Hrozny protékají vinařstvím jen gravitací, samospádem, bez pump, víno se filtruje jen lehce před lahvováním. Za zmínku stojí i energický a nadšený výklad průvodkyně Iris, která je na svůj podnik očividně hrdá.

Vína zaujmou už moderní ambaláží. Jednoduché, výrazné etikety se liší barvami, ale spojuje je grafický design. Paráda.


Prvním vzorkem byla letošní novinka, bílé víno z hroznů ze statku v Maremmě. Směs Sauvignonu, Semillonu a Tramínu. Má krásnou vůni po tramínu, je suché a tělnaté, žádná voňavka, ale na můj vkus má příliš vysoko nastavenou cenu, 13,90 Euro.

TRE je cuvée 80% Sangiovese, 10% CS a 10 Merlotu. Zraje rok v pětisetlitrových sudech. Má 13,5% alkoholu, tmavou, ale čistou barvu, kávovou vůni, chuť po višních s dostatkem taninů a zřetelným alkoholem. Taky 13,90 Euro.

CHIANTI CLASSICO 2007 je z pětadevadesáti procent Sangiovese s pěti procenty Merlotu. Má 13,5 % alkoholu, je harmonické, kulaté, zřetelně barikové (podle komentáře 16 měsíců v bariku, půl na půl nové sudy a už použité), s kořeněně štiplavým závěrem. Moc se mi líbilo. Cena 19 Euro.

IL BLU 2007 IGT je výstavní skříň Brancaii. 50% Sangiovese, 45% Merlotu a 5% Cabernetu Sauvignon. 20 měsíců v barikových sudech, z toho dvě třetiny nových sudů. 14% alkoholu. Kávově temná barva, zřetelně nefiltrovaná. Komplexní vůně a hustá, nasládlá chuť. Krásné víno. Cena 45 Euro.


ILATRIA 2007, IGT Maremma Toscana, je směs 60% CS, 30% Sangiovese a 10% Petit Verdot. 14% alkoholu, 18 měsíců v barikových sudech. Silné a moderně udělané víno s komplexní vůní, ale pro mě nedosahuje elegance IL BLUE. 42 Euro.

Moji favorité jsou Chianti Classico a IL BLUE. Všechna vína mají společnou švýcarskou preciznost a italskou eleganci a ukazují precizní práci s barikovými sudy. Sud se na výsledku výrazně podílí, ale všechna vína jsou vyrobena z výborných a dokonale vyzrálých hroznů, a žádné z nich není sudem přejeté. Naopak je sud do výsledné vůně a chuti krásně zabudovaný. A samozřejmě je docela inspirující, jakou péči věnuje turistům vinařství se špičkovou pověstí i cenami.

 


Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.