Pálavské baroko v Perné

10. května 2010 v 6:55 | Sklenička |  Jen tak
V sobotu jsem byl na výstavě vín v Perné a bylo to vinařský baroko. Tak jako říkám oplácanejm holkám baroko, razím pro současný trend vlašáků ve výběru z hroznů, podobně sladkých (přezrálých) veltlínů a šardonek termín vinařský baroko. Nejsem fanatik, mám rád sladkou rulandu šedou, Tramín nebo Pálavu, ale po třech hodinách koštu v Perné jsem se už bál jít pro bílé víno bodované nad 18,5. To by v tom byl čert, aby nebylo sladké!

Perná cedule 1


Výlet začal parádně už v pátek odpoledne, se štěstím jsem proklouzl dé jedničkou a pozdě večer dorazil do svého oblíbeného vinařství. Povečeřeli jsme a vydali se do setmělých vinic. Krásná hora chvályhodně redukuje počet pěstovaných odrůd, ale paradoxně tím neklesá počet vín, které můžou ochutnat návštěvy ve sklepě: z Chardonnay a Rulandského bílého se udělá cuvée (ze školy víme, že to jsou hned tři položky), cuvée se nechá postupně barikovat a protože ho je dobrých tisíc litrů, máme k dispozici několik dalších vzorků: ten, co už byl tři měsíce v bariku, ten, který tam právě je, atd... Mně nejvíc chutnal ten, co zrovna leží v sudu (typický Macon, Pouilly Fuissé! Pak že se tyhle chutě nedají v našich podmínkách udělat !) a samozřejmě mě vzrušovalo srovnání s nebarikovaným a barikovaným, už stočeným do nerezu. Hlásám už dávno, že by bylo dobré, aby se naši vinaři soustředili na pár odrůd a těm se intenzivně věnovali, a postupně barikované CH+RB v Krásné Hoře mi to soukromě potvrzuje. Taky tam mají nádherně vybarvené červené a trochu nevyzpytatelný rýňák, ale vsadím se, že bude výborný. (Pili jsme ho před pár měsíci tady a tentokrát se posunul hodně jinam, ale posunuje se slibně.) Večer jsme zakončili ráno šardonkou 08, už nalahvovanou, a sláva, hned mám víno do příštích Komunitních Bedýnek!

réva, Perná

Po poledni jsem dojel do Perné, ubytoval se v posledním sklepě pod Pálavou, ochutnal víno z Leny, místního novošlechtěnce (Irsai Oliver x Lipovina), který (kdo by to řekl) chutnal jako Iršai, jen s trošičku výraznější kyselinou... vzal jsem si čistý tričko a vyrazil na košt.

Budu muset přestat propagovat moravské košty! Před dvaceti (třiceti...) lety to byla sranda. Nebyl internet a o malých vesnických koštech věděli jen zasvěcenci. Kdeže loňské sněhy jsou? Když jsem ve čtvrtek a v pátek sháněl ubytování (původně jsem chtěl jet zase do Popic), nenašel jsem nic v Popicích, Strachotíně ani v Pouzdřanech. Tak jsem zkusil Pernou a vyšlo to až na devátý telefonát. Všechno je obsazené, to víte, máme tu košt... to se na to vykašlu, propagovat tyhle malé akce!

Sladké  dostihy v Perné

Perná fronta

Skupinky yapíků se po poledni trousily Pernou a v jednu byla před vstupem slušná fronta. Ještě horší to ale bylo uvnitř. Že Peřinův vítězný vlašák nebyl lehký a vzdušný, ale přezrálý do Výběru z hroznů a koncentrovaný, to se dalo čekat. Že všech pět vysoko hodnocených veltlínů, které jsem ochutnal, mělo zbytkový cukr, to mě načalo. Totéž se ale opakovalo u vlašáků a ostatních bílých. Jasně že mám rád sladké Pálavy a Tramíny, mám rád i vysoký zbytkový cukr u rýňáku, pokud je vyrovnaný výraznou kyselinou. Ale tady byla snad všechna vysoko bodovaná vína sladká a všechny hrozny přezrálé. Utekl jsem do vedlejšího sálku k červeným.

Perná Peřina

Tak jako mívali v nahrávacích studiích "prasečí chlívek" pro bubeníka, tak měli v Perné malé chambre separé pro červená vína. I tady se občas objevil zbytkový cukr, vyskočil ze skleničky jako čertík s nezbytným Bububu!!! ale daly se najít i klidnější vzorky. V červených se mi líbila hned tři vína Jana Londáka z Bavor.

Jeho kabinetní Cabernet Moravia byl s 19,5 body nejvýše hodnoceným vínem. Měl vysokou barvu, ve vůni jemně mák i papriku. V chuti mák a černý rybíz, působil hustě až sladce, podle katalogu kabinet, ale působil mnohem vyzráleji. Pan Londák mi to později vysvětloval, že schválně sklízel Moravii brzo, aby v ní zachoval máček a nenechal ji přezrát (maková chuť by se s vyzráváním ztrácela).

Jan Londák a V. Čermák, Perná

Líbilo se mi i jeho Zweigeltrebe s rudě kávovou barvou, jemně neurčitou vůní, v chuti plnost, odbourané kyseliny a podezření na malý zbytek cukru. Jen jedna výhrada, mě cvajgl baví víc s tou višňovou kyselinou, takhle, s odbouranými kyselinami, mě to vlastně tolik nevyhovuje. S panem Londákem jsem se potkal, hučel jsem do něj, ať mi nějaké víno prodá, ale nechtěl, takže v příštích komunitních Bedýnkách žádné jeho víno nebude. Dělal jsem, co jsem mohl, ale nešlo to. Pan Londák měl ještě výbornou Frankovku, ale ještě o kus víc se mi líbila Frankovka Františka Kulkuse z Perné. Tak třeba vyjde ta nebo nějaké jiné víno...

Perná Chorvát

Jak jsem si před dvěma týdny stěžoval z Klentnice (tady) na absenci Rulandy modré, tak jich v Perné bylo (aspoň!) osm. Mně bavila dolnodunajovická od Zdeňka Hutského a rulanda 2007 Emila Laurenčíka z Brodu nad Dyjí. Nečekaně se mi líbila vína ze zřídka potkávaných odrůd (nedá mi to, abych nezmínil Chorvát drnholeckého Bohumila Kalouse s oranžovou, jantarovou, barvou - nic takového jsem nikdy neviděl! Divoká vůně s tónem lesních jahod jak z továrny na parfémy a v pozadí zase vůně jak z tibetského bazaru s oděvy. V chuti špetka zbytkového cukru a podivný ocásek. Strašnej rajc, ale bydlet bych s tím nechtěl!) - zkrátka jsem chtěl hlavně vyzdvihnout několik zřídka potkávaných červených, hlavně v Rakousku rozšířený Blauburger PS Stanislava Popely s hlubokou pinotovou barvou, trochu nevýraznými lučními vůněmi, v chuti tříslo a odbourané kyseliny a prostě to lepší z Frankovky a Portugalu. Nevím, jestli se s tím dají spojovat nejvyšší ambice, ale jako doprovod pro společnost, která se baví, je to bezvadný.

Perná, chlívek s červenými

Překvapivě dobrý byl další místní novošlechtěnec Ariana od Mariana Dača z Perné: ovocné a pěkně vybarvené víno s chutí Zweigeltu. Chutnal mi i vyzrálý Alibernet Vlastimila Čermáka s osmnácti gramy zbytkového cukru a Nitra Víta Reichmanna z Brumovic (rudočerná barva, sametová koncentrovaná a kabernetová chuť s odbouranými kyselinami, pěkné víno.

snídaně veslařů?

Celkem bylo v Perné k ochutnání 612 vín (425 bílých, 156 červených, zbytek růžovky). A když jsem nechodil pro víno, pozoroval jsem návštěvníky a představoval si francouzské impresionisty: k jakým obrazům by je inspirovala atmosféra koštu vín v Perné? Co by je inspirovalo, koho by zachytili? Co by namaloval Manet, Monet nebo Degas?

 


Komentáře

1 J.Č. / Jižní svah J.Č. / Jižní svah | E-mail | Web | 10. května 2010 v 9:46 | Reagovat

Tak před rokem a něco jsem začínal mít pocit, že móda vyšších zbytkáčů trochu ustupuje, ale není tomu tak a vlna přezrálých nuladevítek je toho důkazem. Fakt škoda. Naštěstí se objevují vinaři, kteří právě to "my jsme sušší" používají jako marketingový nástroj a je u nich spoleh, že pozdní sběr žádný slaďák nebude. Ještě že tak...

2 Martin S. Martin S. | E-mail | Web | 10. května 2010 v 12:26 | Reagovat

Podle hodnocení na koštech a soutěžích to asi na ustupující módu zbytkového cukru zdá se nevypadá, ale letos to asi kvůli ročníku bude asi ještě složitější. Absenci lehkých suchých vín v ročníku 2009 už pro mě nějak naznačila podzimní podoba svatomartinských 'vín'.

Mám ale tak trochu obavu, aby letošní ročník nenastavil zase jakousi modelovou podobu 'úspěšně prodejných vín', o kterou se pak budou zuby nehty vinaři snažit setrvačností i v následujících letech...

3 Sklenička Sklenička | E-mail | Web | 10. května 2010 v 14:03 | Reagovat

[1]:[2]: si tak v duchu probírám pět vesnických koštů, na kterých jsem letos byl, a přemýšlím o tom, proč na Pálavě letí cukry nahoru i u Veltlínu, ale o dvacet kilometrů jižněji v Poysdorfu jsou Veltlinery každý rok stejně sladké (tedy suché). Zkusím o tom něco napsat, ale raději nechám myšlenky usadit, teď bych jen mohl dost lidí naštvat :-(

4 Karel Karel | E-mail | 10. května 2010 v 14:25 | Reagovat

V Rakousku jsou klienti zvyklí, že každý rok je víno u jeho vinaře stejné. Tomu podřizují práci ve vinici i ve sklepě. A zatřídění pro DAC nemá pro cukry u veltlínu pochopení.
Napadlo mě, že by bylo zajímavé podívat se na to, jaká vína z Česka uspěla na mezinárodních soutěžích. Myslím, že tam suchá nebudou.

5 yaxi yaxi | Web | 11. května 2010 v 18:44 | Reagovat

vinarske baroko je povedeny termin. kudrlinky a technologicka masturbace :)

6 Sklenička Sklenička | E-mail | Web | 11. května 2010 v 23:58 | Reagovat

[4]: to je spousta problémů, které s tím souvisí: má být styl vína každý rok jiný (podle ročníku), nebo se styl nemá měnit? Má víno především odrážet terroir a ročník nebo osobnost vinaře? Má výrobce vstřícně reagovat na očekávání zákazníků (taky bych mohl napsat, má jim vyjít vstříc?) nebo má kašlat na zákazníky a držet si svoji lajnu? (U posledního argumentu je už zřejmé, že jde hlavně o míru, ve které si drží svoje přesvědčení a míru, do které vychází vstříc zákazníkům:)

[5]: děkuju za schválení termínu "vinařský baroko," ale "masturbace" není můj termín, nahradil bych ho "bezradností." Nechci si tady rovnou vyzradit pointu textu, který jsem ještě nenapsal, ale nemyslím, že by to od producentů sladkých vlašáků a veltínů byla exhibice (nebo "masturbace"), když ve víně nechávají příliš cukru.

7 Karel Karel | E-mail | 12. května 2010 v 9:09 | Reagovat

Na jedné ochutnávce s rakouským vinařem nám vinař říkal, že zákazníci od nich čekají stálou kvalitu. A tomu vše přizpůsobují. Pokud jednou udělá vynikající víno, musí takové být i další rok. Nesmí už klesnout. A vína byla samozřejmě suchá. Jinak si myslím, že vinař má dělat víno, za kterým si stojí. Pokud to dělá poctivě, vždy si zákazníky najde.

8 b.š. b.š. | 12. května 2010 v 11:04 | Reagovat

Já teda nesouhlasím s tím "barokem" (ani když to používal Karel Bruckner:-). Vždyť vedle kudrnatejch andělíčků a "udělanejch" ženštin můžeme vidět i vychrtlé postavy, kde rozeznáme každou žilku, šlachu, záchvěv draperie. Stačí se projít po Karlově mostě, porovnat Braunovy sochy třeba s bratry Maxovými - a bezradnou nabubřelost či monumentálnost bych rozhodně neviděl u barokního mistra:-)

9 mirek mirek | 12. května 2010 v 22:21 | Reagovat

Bratri Maxovi jsou jiz polovina 19. stoleti. Jejich dilo uz baroko nebylo. Proto hlasuji pro Sklenicku :-))).

10 b.š. b.š. | 13. května 2010 v 6:52 | Reagovat

Mirkovi:
No právě proto jsem je dal jako příklad. Mně přijdou barokní sochy, ač ve svý expresivnosti leckdy deformovaný, jako autentičtější, než uctívání jakéhosi (neo)klasickýho ideálu krásy.

11 yaxi yaxi | Web | 14. května 2010 v 14:43 | Reagovat

problematika to slozita, uhlu pohledu jeste vice.
pojmem "technologicka masturbace" jsem mel na mysli castou snahu vinaru s minimalnimi zkusenostmi maximalne vyuzit cerstve nakoupenou technologii.
prijde mi, ze nase rocnikova vina byvaji casto obtezkana pokusy s ruznymi technologiemi (casto druhy umelych kvasinek).
podle mne to jiste neni o tom, tu technologii mit, ci nemit, ale pouzit ji s pokorou k rocniku, odrude, kvalite horznu... myslim si ale, ze jde o prirozeny vyvoj vinarstvi.
pokud se tyka otazek zda vino prizpusobovat trhu a zakaznikum, rukopisu, ci ponechat naplno vlivu rocniku, terroiru-nechal bych to na vinari samotnem. jen ten vi, pro koho to vino chce delat (a my vinomilci alespon mame vetsi vyber :)).

no a pojem baroko v tomto smyslu se mi proste libi, vidim za nim vsechny ty nacancane nadhery, kterym ty pomyslne kudrlinky olamuje vitr casu (jiz za par mesicu na lahvi...).

12 MT MT | E-mail | 14. května 2010 v 20:17 | Reagovat

Tak móda sladkých vín vznikla i proto, že se konzument naučil spojení "suché = kyselé", kdy má s vyšším obsahem ostré neodbouraé jablečné spousta konzumentů problém. Takže i když je jí tam stejně, cukrem se zalepí chuťový senzor a snáze to víno vypijí. Že jablečná ve vyšší míře neprospívá organismu, může po ní pěkně pálit žáha a působit žaludeční nevolnosti, o tom se nemluví.
Každopádně, ryzí sladkofilové budou vždycky v určitém množství existovat. Nicméně učit konzumenty většinově na sladké a ještě, že čím víc cukru, tím lepší kvalita ve spojitosti s oním nešťastným a přežitým germánským značením, může být do budoucna problém.
Už jen stanovování cen dle obsahu cukru, kdy víno má cenu možná do 100,- kč a žádnou přidanou hodnotu, je pro budoucnost s ohledem na levnější a celkem kvalitní dovoz docela škodlivé.
Když si jen srovnám nesmyslné ceny většiny slámovek a ledovek, kdy je drtivá část z nich v láhvi v březnu se slušným sladším sherry, tak je výběr naprosto zřejmý, už jen proto, že mrtvoly v láhvi moc nevyhledávám.
Ale pravda - vinař musí sám vědět, co dělat, aby se mu to vyplatilo. Jen doufám, že úzkoprse nepřemýšlí, jak co všechno vytěžit tady a teď, ale i trochu dopředu.

13 Sklenička Sklenička | E-mail | 14. května 2010 v 21:03 | Reagovat

[7]: já to vidím úplně stejně. Stejný styl, konzistentní kvalita, ovlivněná ročníkem.

[8]: mám rád hubený holky a suchý vína :o) Baroko je tam jako symbol toho, co přebejvá - tloušťka u holek, cukr u vín (některých, jak už jsem psal, u některých odrůd mám cukr rád. Už mě tady někteří peskovali, že jsem slaďákofil :o)))

[11]: měl jsem z letošních koštů dojem, že nejde o technologickou exhibici, ale o bezradnost ve vinici. Když ročník přikáže čehý, bude víno suché, když ročník řekne hot, bude víno sladké :o)))

[12]: že vyšší cukr zalepí tlamu a zamaskuje kdejaké chyby jsem si poprvé uvědomil někdy v roce 2006 v Alsasku u Luciena Albrechta, který taky měl v nepovedeném víně zbytkový cukr, maskující nahořklý závěr. Tehdy bývaly ty hořčičné ocásky na Moravě časté, dnes už je nenacházím. To bude nejspíš zásluha technogického pokroku, ale ze současné invaze cukrů podezřívám prostě počasí. A samozřejmě vinaře, kteří nechávají hrozny dozrát co nejvíc a teprve potom, ve sklepě (pozdě) vymýšlejí, jaké víno by z toho bylo nejlepší. Už jsem to psal v březnu z Blatnice, tam mě poprvé zarazilo, kde se tolik cukru vzalo na takové Aljašce?

Naději mi dává Londákův CM z popisovaného koštu s vysokými 19,5 body - jen kabinet (!) a jak mi vinař vysvětloval, že se to musí sklidit včas, to jsem psal v textu...

14 MT MT | 17. května 2010 v 9:23 | Reagovat

asi tak ... jinak v červnu snad by mohla klapnout nějaká zahradní degustace .)

15 yaxi yaxi | Web | 20. května 2010 v 20:35 | Reagovat

2sklenicka: ale znam i vinare, kteri sber neridi jen honem za maximalni cukernatosti. fakt :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama