Slepecká hůl aneb rukojeť k určování vín z Komunitní Bedýnky

2. dubna 2010 v 6:50 | Sklenička |  Jen tak
Všichni, kdo jste někdy byli ve vinném sklepě soukromého vinaře, to znáte. Dřív nebo později to přijde. Mně se to naposledy stalo v únoru ve Valticích, ale několikrát už i ve Francii. Dostanete do skleničky čtvrt deci tekutiny a vinař řekne, Schválně, jestli poznáte, co to je? Jednou mi v Burgundsku natáhli ze sudu něco rozkvašeného (jablečno-mléčná fermentace) a zkoušeli, jestli to poznám. Úplně poprvé jsem v Alsasku před vinařem řekl, že víno je příliš suché, tak mi nalil dva vzorky (Tramín a snad Sylván) a zkoušel mě, jestli poznám, kde je míň cukru (rozdíl byl půl gramu, ale že ten sušší byl Tramín, tak jsem prošel).

Arnaud Pelletier


Prostě slepá degustace je vždycky stres a pod tlakem se spletli už onačejší veleduchové, než jsem já nebo průměrný čtenář Skleničkova blogu. Ale zároveň je slepá degustace v přátelském prostředí a beze strachu ze špatného tipu bezvadná zábava. Tak jsem sepsal zjednodušenou rukojeť k určování odrůd z aktuální Skleničkovy Komunitní Bedýnky neboli Slepeckou hůl, protože jsem si až po zahájení uvědomil, že některé Bedýnkáře bude veřejné tipování hodně stresovat a budou páchat chyby. Následující charakteristiky zdaleka neplatí univerzálně, ale mohou být užitečné pro určení těch konkrétních šesti lahví z aktuální Komunitní Bedýnky.

Každopádně radím, abyste se nenechali vynervovat a pokud nenajdete dostatek shodných bodů v paměti a ve víně, abyste se nepokoušeli poznat nepoznatelné a napsali jen komentář o kvalitě vína. Někdy se s časovým odstupem z popsaných charakteristik vína zjeví odrůda nezaujatému čtenáři snáz, než tomu, kdo víno pil a popsal :o)

Tak jdeme na to. Jak říká policejní šéf v závěrečné scéně mého oblíbeného filmu: Zatkněte obvyklé podezřelé!

2 Pinoty, Sůkal a KH

Pinot Noir (Rulandské modré) poznáme podle peckovitého ovoce v chuti i vůni (peckovité ovoce = švestky, višně, třešně). Pokud nám hubu nestahuje kyselá chuť, je to tím, že víno prošlo jablečno-mléčnou fermentací. Pokud voní jako nevysypaný popelník, bylo v barikových sudech. Kabernety poznáme podle výrazné barvy s fialovými odstíny, kabernetové vůně (černorybízové třeba) a paprikové chuti. Cabernet Sauvignon na rozdíl od Cabernetu Moravia nemá v chuti mák a navíc dozrává do vyšších cukrů. Vyšší cukry v hroznu = vyšší alkohol v lahvi. Svatovavřinecké běžně nevyzrává do vysoké cukernatosti, mívá natrpklou chuť a vůni někdy nevábnou a někdy příjemnou s tóny sušených švestek. Frankovka voní po peckách vyloupnutých z modrorulandského ovoce. Frankovka mě bere ještě míň, než SV. Co ještě? Zweigeltrebe. Temná barva, švestková vůně, obvykle ovocná chuť s tříslovinami. Odrůda je hodně rozšířená, ale moc ji nevyhledávám, tak ani nevím, jak ji pořádně charakterizovat. To je tak všechno, co ode mě můžete čekat z červených odrůd. Ledaže bych tam dal Modrý Portugal, ale ten si najděte sami, jestli budete mít podezření nebo jestli nevystačíte s výše zmíněnými charakteristikami :o)

Veltlín na zahrádce

Pokud jde o bílé (nebo červené :o) odrůdy, mám toho víc, ale pokusím se to zkrátit. Moravský muškát mám rád, ale ten se většinou pozná bez problémů podle typické vůně a tenkého těla (nízkého extraktu). Veltlínské zelené mám rád to rakouské, lehké, ovocné a s pepřovým závěrem. Dobrý ryzlink vlašský mívá světlou barvu, medovou vůni (nebo taky jablečnou) a svěží chuť, nesenou hlavně kyselinami, takže s nižším bezcukerným extraktem. V ideálním případě dává tenké tělo vyniknout minerálnímu závěru (Pálavské vápence). Ryzlink rýnský voní po lučním kvítí a lípě (mnemotechnická pomůcka: Bzenecká Lipka!). Mívá výrazné kyseliny (citrusy) a často se dobře snoubí s menším nebo větším zbytkovým cukrem. Vyčucháte-li ve víně chlebové těsto, bude to nejspíš Rulandské bílé. Mladé mívá vyšší kyseliny, starší dozrává do husté nasládlé chuti. To umí i Chardonnay. Mladé mívá ve vůni citrusy a tropické ovoce, podobně i v chuti (ananas, banán), která mívá kořenitý závěr. Starší a vyzrálejší bývá kulatější, ale kořenitý závěr zůstává. Pozor na podobnost s předchozím RB.

Pohled z korby

Od Skleničky se dá v Bedýnce čekat nějaké Rulandské šedé, mnohotvářná odrůda, dozrávající do vysokých cukrů. Na Moravě se často nechává prokvasit dosucha, Sklenička ovšem u šedé nekriticky adoruje zbytkový cukr. Takové víno mívá vyšší barvu, v ideálním případě botrytickou vůni rozinek a nejsnáz se identifikuje podle glycerolu v chuti, vysokého extraktu a souběhu vyššího alkoholu a zbytkového cukru. Bývá problém vybalancovat alkohol a zbytkový cukr. Sauvignon patří mezi špičkové (áčkové) odrůdy. Mezi základní charakteristiky patří vyšší kyseliny (díky kterým by se dal splést s RR) a výrazná odrůdová vůně (podle které přinejhorším SVG rozeznáme od RR). Podle vyzrálosti hroznů (a klonu) ve víně nacházíme buď kopřivy (to by Sklenička do Bedýnky nedal?) nebo broskve. Takže až v Bedýnce objevíte broskve (nebo kopřivy?), s klidnou myslí tipujte SVG. Ještě mě napadá Pálava a Tramín. Dají se snadno zaměnit, ostatně Pálava vznikla křížením tramínu a MT. Tramín voní po růžích a bezu, chutná kořenitě, nebo aspoň mívá kořenitý závěr. Mívá slabší kyseliny a většinou se dělá se zbytkovým cukrem. Pálava mívá podobně kořenitou chuť, ale víc kyselin.

No nevím, jestli vám to bude k něčemu dobré. Glycerol = Rulanda šedá. Citrusy a cukr nabonzují ryzlink. Muškát se pozná sám. Chleba a kvasnice - Rulanda bílá. Pepřový závěr - gruner veltliner. Málo kyselin, hodně cukru a kořenitý závěr - tramín. Neznámá chuť i vůně? To bude nějaká obskurnost. Úlet. Jak učil Smotlacha: houby, které neznáme, nesbíráme! Orientujeme se jen podle značek v mapě a významných bodů v krajině. Pokud zabloudíme, můžeme vždycky říct: ale já jsem tam cítil broskve, tak jsem dal Sauvignon - koho by napadlo dát Ryzlink? Nebo šli jsme pořád do kopce, a koho by napadlo, že to je ten kopec hned vedle?

Všem Bedýnkářům přeju hodně štěstí při určování, ale hlavně dobrou chuť při koštování!

(Diskusi pod článkem jsem uzavřel, abyste sem omylem nepsali komentáře k vínům z bedničky, které patří sem.)
 


Aktuální články

Reklama