na Blog.cz

Takhle to na vás jukne z nové Komunitní Bedýnky. Mohl jsem jí taky říkat Komunitní pytel, protože v ní (v něm?) je šest velikonočních zajíců.

Zapeklité víno! Dostal jsem jako dárek špinavou láhev s fixovým popiskem na dně. Předčasně jsem podlehl příležitosti a otevřel, protože jsem si od tak starého vína (vlašáku!) moc nesliboval. Očekávání se splnilo i nesplnilo, snad to budu umět napsat...

Na blogu to poznáte podle dvou věcí: snížila se frekvence článků a vyměnila se tapeta za vyfocenými víny. Porovnáním s loňskými obrázky zjistíte, o co zelenější smrčky mám na zahradě. Naprosto přesně s prvním teplým večerem přišlo i moje soukromé jaro, chodím po ulicích s jarně spikleneckým úsměvem. Nejspíš to jaro cítí i ostatní. Psal jsem včera jednomu dovozci vína, že chci zarezervovat dvě místa na degustaci na příští týden, jestli ještě není obsazeno. Napsal mi obratem: "To víš, že se k nám vejdeš i s tím novým objevem..." Začalo jaro!

Holíčanské vršky holé byly teď o víkendu ještě holejší a na Javořině ležel sníh. Jako by počasí chtělo usvědčit zastánce teorie globálního oteplování z neúcty k přírodě i času, ale vysoké cukry v loňských vínem by jim naopak dávaly za pravdu. Vyjel jsem na Výstavu vína do Blatnice pod Svatým Antonínkem a díky nesmyslně regulovanému silničnímu provozu jsem dojel pozdě (padesátka na pražské magistrále nebo sedmdesátka na lesním úseku silnice první třídy u Hodonína vypadají jako příznaky zániku civilizace, která vyrábí stále dokonalejší auta a zároveň absurdně omezuje podmínky jejich používání).

Zametám střepy a luxuju drobky z minulých týdnů. První střípek-zážitek byl ještě z lednového programu Prague Wine Weeku (a konkurenčního GRFestivalu) a kdyby se mi fakt nestal, musel bych si ho vymyslet. Jako důkaz pro Skleničkův zákon, že víno je společenský nápoj a je mnohem důležitější, s kým víno pijeme, než jaké víno pijeme.

Jedna kartonová krabice na víno, šest lahví s odrůdovými víny. A v nich Tramín, Chardonnay, Ryzlink, Svatovavřinecké, Frankovka, Pinot, Sauvignon... že neumím počítat? Že jich je víc, než šest? Ale panečku, to jsem ještě některé zamlčel!

V neděli v pravé poledne jsem dostal ve valtickém sklípku vzorek vína a "schválně, jestli poznáte, co to je." Bylo to nečekaně výrazné, až jsem se zarazil. Dodatečně jsem si vzpomněl, že jsem to měl v puse jen jednou, zrovna před rokem. "No co tam cítíte?" "Je to divně muškátové," hledal jsem tam napřed něco známého, ale když jsem si tu vůni pojmenoval, bylo to jasné - Charvát! To se vám jinde než na Mikulovsku nestane. (Hned se mi ozvali vinaři s komentářem, že to je blbost, že u nich taky pěstují Charvát. Ale já prostě Charvát nejčastěji potkávám na Mikulovsku, a Charvátská Nová Ves jakoby to potvrzovala... nechtěl jsem nikomu nic upřít.)