na Blog.cz

znacnou odrudovou pestrost bych jeste nepovazoval za to nejhorsi, daleko zcestnejsi mi prijde kdyz se vinar zivi prodejem burcaku, sudovky a jeste chce delat kvalitu do lahvi

S tím omezením odrůdové skladby jasný souhlas, tam není co řešit, všichni na to žehráme už roky a stále nic :) Ale teda jasný nesouhlas, jak by k tomu mělo dojít.

Já vidím naději v menších hráčích a "specialistech". Ve vinařích, kteří se rozhodnou dělat právě jen něco málo odrůd na místech, která jim svědčí (respektive opačně, na vlastněné vinice vysadí odpovídající odrůdy + si seženou další polohy od těch jen pěstitelů a prodejců hroznů), a věnují jejich poznání více času. Vidím naději v zajímavých malých vinařích, kteří oživí pojmy jako "kounická Frankovka" a v různých skupinách zavedou pojmy nové. A pak ať si zákazník začne tlačit na ostatní, že z té či oné obce mu přijdou nejlepší Portugaly a o muškát moc nestojí. Jasně, je to ještě větší utopie než megaproducenti skupující velké lány a prosazující odrůdovou skladbu "silou", ale ve své pomalosti mi to přijde tak nějak přirozenější. A hlavně už se pomalu ale jistě děje :)

Co tomu brání? Myšlení vinaře! To se musí změnit. Ten tvůj vinař je pořád vyjímka. Já znám taky jednoho co o tom pořád mluví a nic pro to neudělal. Sice rozšířil vinohrad o nějaký ten rýňák a ruland, ale ostatní odrůdy dělá pořád v nezměněném množství.
Mám takovou obavu, že myšlení vinaře může změnit pouze spotřebitel. Pokud mají pořád vyprodáno, tak co by měnili?

Nemyslím si, že úroveň trhu určují velcí hráči jako např. Templáři nebo Víno Mikulov. Navíc tito velcí hráči nesnižují svou odrůdovou skladbu.
Od menších vinařů, bych čekal že se zaměří na 2-3 odrůdy, ze kterých budou dělat víno ve špičkové kvalitě. Pokud dělá něco navíc, pak už jen jako zpestření sortimentu. Musí si ale taky uvědomit, že víno, které lahvuje dva měsíce po sklizni, tvrdě vyfiltrované a silně zasířené, mu žádnou slávu nepřinese. Ani když bude mít jednu odrůdu na sebelepší vinici.
Jinak taky vidím obrovský posun u malovinařů. Tam šla kvalita hodně nahoru

Já bych se na to podíval jedním střízlivým okem laika. Pokud si vinař vybuduje image, že jeho RR je nejlepší na celé Moravě, tak není, co řešit. Pak každý chce jen a pouze jeho RR. Tudíž spotřebitel, který solí prachy, i prodejce, mají zájem, aby se prodával jen vyhlášený RR. Jenom marketing... Když budu vědět, že Rakvice mají lehounký Sylván, a že Skoupil nejúžasnější Vlašák, tak je budu vyhledávat tři roky v kuse! Jen se dostat do toho povědomí! Prostě dneska vím, že pokud chci sázku na jistotu v Cabernetu, tak šáhnu po Tanzbergu. A je mi jedno, kdo ho vlastní. Já chci pít dobré víno. A dokud si to neuvědomí ostatní vinaři, tak nebudou mít svoji osobní identitu a nebude žádné spojení pro spotřebitele. Bez ohledu na pár věci znalých. Ve finále prodává objem...

ad 4. Alibernet, Aurelius, Cabernet Moravia? Upřímně řečeno nikdy jsem nepil nic dobrého z těchto odrůd. Možná nebyla vhodná chvíle, dobrá příležitost, nebo jen naladěný jazýček, ale osobní preference má se tomu tak :)

Napadá mě možnost využít pestrost odrůdové skladby tak, že by vinař měl svoje značkové víno ze směsi těchto odrůd. Vystihovalo by to moravské podmínky a ta vína by vůbec nemusela být špatná. A k tomu by se třeba mohl věnovat jedné odrůdě specielně. A souhlasím s Karlem, že zásadní problém je spíše ve způsobu výroby vína, tak aby mohlo jít třeba do těch dvou měsíců na trh.

Sklenička: bez komentáře, názor znáš, doufám, že podebatujeme v pondělí