Gevrey-Chambertin 2007 "Aux Corvées" Vieilles Vignes, SCA Guillard

18. ledna 2010 v 6:52 | Sklenička |  Recenze
Burgundská klasika, Pinot Noir z vinařství, o kterém jsem už psal.



Barva klasický rubín, ale trochu temnější. Vůně má minerální nástup (na první přivonění jsem přemýšlel o střelném prachu) s těžšími tóny peckovitého ovoce (typické švestky a višně). Elegantní a trochu ještě zahalená. V chuti zase švestky a kupodivu i třísloviny, které jsem při nákupní ochutnávce necítil. 13% alkoholu je v pohodě, neruší. Později se k peckovinám v chuti přidávají nedozrálé ostružiny, ale chuť je příjemně zastřená a rozostřená spoustou vedlejších podnětů. Přičítám to (spolu s tmavší barvou) nenápadné poznámce NON FILTRÉ na etiketě - nefiltrováno. Stejně mi víno připadá ještě nerozvinuté, jeden nebo dva roky ležení ve sklepě mu prospějí. Za osm set ve Skleničkově e-shopu tady.

Původně jsem chtěl povídání o vinařství odbýt s tím, že nebudu opisovat z internetu, ale to by bylo přehnané: jednak pan Guillard web nemá, jednak jsem u něj byl asi čtyřikrát a o jeho vinicích jsme se taky bavili, tedy pokud moje chabá francouzština dovolila, ale nic podstatného si už z toho nepamatuju. Naopak si dodnes pamatuju, jak si ze mě utahoval, když jsem se pokoušel trápit ho příliš rafinovanými, rádoby odbornými dotazy o archivaci vína. Předchozí dojmy jsem popisoval tady a tady. Tak jen dodám, že poznámnka "Vieilles Vignes" znamená staré keře - Francouzi tím označují víno z vinic starších než 50 - 70 let (je to jen marketingové označení, žádný předpis na to není). Staré vinice dávají menší výnosy (a tedy koncentrovanější hrozny), než ty mladé. Slyšel jsem o případech v Burgundsku i Bordeaux, kdy vinaři záměrně deklasifikovali víno z mladých keřů (do třiceti let) a prodávali je s méně významným označením (a tedy za méně peněz), aby nekazili jméno vlastní zavedené značce.

O starých vinicích


Nefiltrované víno a staré vinice je dobré spojení. V domácích podmínkách už jsem vyslechl několik poznámek o starých vinicích, které se trochu míjely s cílem. Celé kouzlo vína a terroir totiž se stářím vinic souvisí jen volně, podstatné není stáří vinice, ale hloubka, do které se dokáží zakutat kořeny révy. K tomu, aby réva dokázala zakořenit oněch legendárních deset nebo dvanáct metrů pod povrch vinice, je nezbytně potřeba padesát nebo sedmdesát let, ale samo stáří nestačí. Nejspíš je k tomu zapotřebí taky vysoká hustota výsadby révy a určitě je k tomu nutný vodní stres, tedy to, aby réva neměla v malé hloubce dostatek vláhy a živin. Pokud vysadíte vinici o hustotě 3 500 keřů na hektar na úrodné černozemi, kořeny dokáží révu dostatečně vyživovat z povrchové vrstvy země a nemají důvod pracně se prohrabávat do deseti metrů pod povrch. Se všemi důsledky, které to bude mít pro víno. Jestli chcete révě zabránit v desetimetrovém ponoru, ani ji nemusíte vysazovat na úrodné půdě - úplně stačí vinici hnojit a zavlažovat. Prostě réva z burgundských kamenitých svahů, kde vinaři sadisticky vysazují 11 000 keřů na hektar, dává jiný materiál, než réva z úrodného břeclavska vysazená s hustotou 3 500 keřů. Ale to jsou už úvahy na jiný článek.
 


Komentáře

1 Ondra Ondra | E-mail | Web | 18. ledna 2010 v 10:40 | Reagovat

Ty proč to člověče piješ tak mladý? To vůbec nemůže bejt dobrý přece.

2 Sklenička Sklenička | E-mail | Web | 18. ledna 2010 v 10:56 | Reagovat

ale houby, bylo to dobry loni v cervnu u Guillarda, tak proc by to nemelo bejt dobry v lednu doma? Navic jich mam nekolik kartonu, tak neni nad pravidelnou kontrolu. Btw, je to uz v textu, vyrobce ma z akademickych debat o archivaci srandu.

3 Ondra 2 Ondra 2 | 18. ledna 2010 v 17:11 | Reagovat

S tou hustotou keřů na hektar vinice to není tak jednoduchý. Réva má u nás i tak co dělat, aby "nakojila" bobule cukrem. Energie pro cukry se bere ze slunce. V našich podmínkách (počet dní slunečního svitu) potřebuje réva x krát větší listovou plochu než na réva na jihu. A tak by si při Burgundském počtu keřů na hektar keře jen stínily.

4 Sklenička Sklenička | E-mail | Web | 18. ledna 2010 v 22:19 | Reagovat

[3]: souhlasím, že to není až tak jednoduchý, ale dál už moc nesouhlasím :) Na obsah cukru v bobuli má největší vliv počet hroznů (teda bobulí :) Sice to souvisí s listy a slunečním svitem (fotosyntéza), ale jestli je nějaký vzorec na zeměpisnou polohu a počet listů, tak sem s ním, to mi uniklo. Neuniklo mi, že doba od kvetení do sklizně je u nás a v Burgundsku přibližně stejná, sklizeň i velikost kmene je v Burgundsku nižší. Jako naprostej laik si to vysvětluju laicky: látky získané fotosyntézou se totiž ukládají nejenom v hroznech, ale i v kořenech a ve dřevě. Větší rostlina prostě spotřebuje mnohem víc energie (a materiálu) na vlastní růst a stavbu a na hrozny jí pak zbývá míň. To je ta stará historka o tom, jak se v padesátých letech sovětští akademici divili, že oseli Sibiř dvoumetrovou pšenicí, ale hektarové výnosy má dvoumetrová pšenice menší, než ta třičtvrtěmetrová?

Takže laicky (!) usuzuju, že vysoké vedení a 3 500 keřů na hektar je pozůstatek socialistické honby za vysokými výnosy a touhou po mechanizaci (babky dodnes nechtějí chodit do vinice s nízkým vedením). Mimochodem, doslechl jsem se, že před sto lety se na Mělnicku vysazovalo 20 000 a více keřů na hektar - ale to ještě nebyly traktory :o)))

5 Karel Karel | E-mail | 19. ledna 2010 v 9:19 | Reagovat

Michlovský začíná zahušťovat některé vinohrady na spon 1x1m, což bude 10000 keřů na hektar.

6 Sklenička Sklenička | E-mail | Web | 19. ledna 2010 v 9:32 | Reagovat

[5]: přesně :) On o tom (prý - nečetl jsem to) psal ve Vinařském obzoru, že bez hustší výsadby (aspoň 10.000 na hektar) réva kořeny dolů nevyšle a nevyšle...

7 Martin S. Martin S. | E-mail | Web | 19. ledna 2010 v 9:51 | Reagovat

Moc zajímavé čtení mám od vánoc na nočním stolku - Vinitorium Historicum od V. Krause. Pan dr. Jules Guyot v roce 1861 kritizuje vinaře Burgundska a Champagne za neuspořádánou změť matené vinice a za neúměrně zahušťovaný prostor vinice. A současně nabádá k tomu, aby jednomu keři byl daný prostor 1m2 - což je vinice 10000 keřů na hektar.
To není reakce na žádný z komentů, ani na článek! :) jen mi přišlo zajímavé se o tom zmínit. Příjemné čtení na tyto zasněžené zimní večery ;) ono vůbec je hrozně zajímavé si číst ty staré sesbírané texty a aplikovat například text přes dvěsta let na dnešní dobu :o) Další odstavcem vzdává pan Guyot poctu chemikům, kteří se zaslužují na poznávání procesů. Kritizuje chemiky snažící se imitovat kvalitní vína, zmiňuje Masquera, který udělal v roce 1776 dobré  víno z moštu nezralých hroznů...

8 Sklenička Sklenička | E-mail | Web | 19. ledna 2010 v 10:00 | Reagovat

[7]: napiš si mě do pořadníku na tu knížku, prosím! Po dr. Guyotovi zbyl řez, tedy způsob řezu révy :o) takže měl zřejmě zájem na tom, aby Burgunďani hodně ošetřovali vinice a nenechávali je růst "biodynamicky" :o)

9 Ondra 2 Ondra 2 | 21. ledna 2010 v 9:54 | Reagovat

Tohle by mohla rozčísnoust nějaká studie na obsah cukru v hroznech.  Vysázet na vinici se stejným typem půdy a zhruba stejnou zásobou živin jednu odrůdu. Tu pak vést podle různých typů řezů, a na všech keřích nechat stejný počet hroznů. Pak sbírat hrozny podle typů řezů (vedení) a zjišťovat obsah cukru (a příp. dalších látek)...

To by byl pokus :) Škoda, byl jsem na podzim ve sklepě u Michlovského, mohl jsem se ho zeptat, jestli už něco podobného nezkoušel či by to nevyzkoušel :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama