Návrat magie

4. listopadu 2009 v 7:00 | Sklenička |  Jen tak
Včera jsem psal o vědeckém objevu vyvracejícím zažitou představu o tom, že réva vinná za jistých podmínek dosáhne svými kořeny do desetimetrové hloubky a dokáže z této hloubky pumpovat do rostliny a do hroznů minerální látky. (Pro jistotu dodávám, že vědci nezpochybnili to, že dokáže takto pumpovat vodu.) V následné diskusi jsme došli k tomu, že je mi to vlastně fuk. V některých vínech nacházíme chuťové vjemy, které vznešeně popisujeme jako mineralitu, ale nic moc se na tom nezmění, jestli se teď dozvíme, že ta mineralita nepochází z minerálních látek v geologickém podloží vinice. Asi jako v barikované šardonce hlásíme vanilku a citrusy, přestože víme, že monsieur Vigneron do té bečky žádnou vanilku nenamlel a citrón nevymačkal.

Vyrostli jsme ve věku informací, ve věku vědění. Sice k životu ani k radosti nepotřebuju přesně vědět, jestli je nebo není možné, aby réva sála a pumpovala z kořenů do hroznů minerální látky, ale překvapuje mě, že ta otázka je vůbec nejasná. Jak to, že to už dávno někdo nezjistil, nezměřil, nepopsal a nenapsal to do středoškolských učebnic? Vyrostl jsem v přesvědčení, že příroda, svět a vesmír jsou poznatelné a většinou už poznané. Když teď někdy narážím na celkem všední záležitosti, které nejsou přesně vysvětlitelné, bývám překvapený. Jak je to možné, když je dnes lidské poznání už tak daleko?

Vzpomněl jsem si přitom na to, jak lidé vyráběli víno před pár stoletími. Víno se v Evropě vyrábí už jistě přes dva tisíce let, ale kvasinky objevil Pasteur teprve před nějakými 150 lety. Co vlastně lidé věděli o výrobě vína předtím? Byla to jakási odrůda alchymie, dovednost tradovaná v rodině z otce na syna? Tajemná nauka, jejíž nositele ochraňoval před inkvizicí jen zájem katolické církve na výrobě vína jako kultovního nápoje, sloužícího při bohoslužbách? V porovnání s dobou před Pasteurem je dnes výroba vína poměrně exaktní proces, s dnešními možnostmi udržovat víno při konstantní teplotě a dávkovat různé chemikálie.
Možná právě proto někteří vinaři zatoužili po atmosféře mystéria, ve které se víno rodilo před pár stoletími, a navzdory laboratorním přístrojům, selektovaným kvasinkám, reverzní osmóze a dalším vymoženostem zakopávají ve vinici kravské rohy (o půlnoci za úplňku! - vždycky si přitom vzpomenu na Štětináče a jeho pokyny k zaříkávání kočičí pracky), zajišťují své vinici přísun vesmírné energie a sklízí podle postavení hvězd. Soukromě si myslím, že tyto postupy nemohou nic dobrého přinést, ale mohou vrátit vinaři aureolu kouzelníka, který víno nevyrábí, ale asistuje při jeho zrození. Mohou zapůsobit jako placebo, které vinaři pomůže uvěřit, že není výrobcem, ale tvůrcem, a on potom opravdu dokáže víno stvořit, namísto toho, aby ho s pomocí nejmodernějších mašinek vyrobil.

A třeba je to úplně jinak? Ale řekněte sami - jak mají vinaři dělat dobré víno, když není ani jasné, jestli se železo nebo jiný prvek z půdy může dostat do hroznu? Ledaže by na tom vůbec nezáleželo.
 


Komentáře

1 J.Č. / Jižní svah J.Č. / Jižní svah | E-mail | Web | 4. listopadu 2009 v 7:31 | Reagovat

Trochu na tohle téma se nedávno strhla docela velká diskuse u jinak celkem nevinného článku na Jižním svahu. A o "čarodějnici Lalou Bize-Leroy" jsem se též zmiňoval. Vnímám to trochu podobně, jako na těch řádcích výše. Možná nejde "biodynamika" úplně dobře věděcky uchopit, možná vypadá jako šarlatánství či nějaká forma magie, ale pokud to pomáhá dobrému pocitu vinaře, pokud je díky tomu častěji ve vinici a naučí se jí lépe rozumět (a ve výsledku získá lepší vína a jako bonus bez chemie), tak jsem moc rád, že tenhle přístup tu je :o)

2 Vosisko Vosisko | E-mail | 4. listopadu 2009 v 13:21 | Reagovat

Svatá pravda s tím Pasteurem. Když peču maso pramálo se zajímám o Maillardovu reakci.
Já si kladu otázku. Obsahuje hrozen minerální látky? Obsahuje, sice ve stopovém množství, ale obsahuje. Pak se ptám kudy se to tam dostalo? Když ne kořeny, tak už zbývá jen vzduch. Složení vzduchu není nikde na světě stejné. A tak záleží opět na terroiru, kde ta réva roste. He, he, he sem na to vyzrál :-)))

3 Sklenička Sklenička | E-mail | 4. listopadu 2009 v 13:33 | Reagovat

[2]: no ale před Pasteurem asi nemohli mít vinaři dobrý základ pro úvahy o kvašení? Snad o tom existuje nějaká literatura, jak se dělalo víno za dob tří mušketýrů? Dost špatně si to představuju :o))

4 AJAM AJAM | 4. listopadu 2009 v 14:19 | Reagovat

Spousta vín (fortifikovaná vína, Champagne), nebo všeobecně různá poznání, která lidi hnala dopředu vznikla náhodou a až poté se bádalo proč to tak vlastně je. Jinak dle mého jsou kravské rohy, biodinamika atd.,,, většinou pouze past na peníze. Ve všech oborech a ať jsou to počítače, zubní pasty, mixery..., se přichází po čase s nějakou novinkou, aby jste zaujali konzumenta. Ta novinka ale nemusí být vždy lepší, ale je určitě o něco dražší. Věřím že jsou vinaři, kteří to myslí vážně a tvrdě na tom pracují aby víno bylo opravdu BIO, ale taktéž jsou tací a dle mého jich není málo, kteří na etiketu ty tři písmenka napíšou aby lahev o stovku přidražili.

5 Karel Karel | E-mail | 5. listopadu 2009 v 9:13 | Reagovat

Víno kvasí spontánně, jako každé jiné ovoce. Do švestek taky nikdo nepřidává kvasinky a vznikne krásný nápoj. V říjnu jsem dovezl hrozny rulandského modrého ve výběru. Nebyly ošetřovány chemicky a nepřidával jsem nic, ani síru. Rmut druhý den samovolně kvasil, za 6 dní jsem lisoval. A tak to myslím dělali i za dob mušketýrů.
A minerály ve vodě. Jak pak asi vznikají třeba krápníky, když kape voda bez minerálů?

6 p.j. p.j. | E-mail | 5. listopadu 2009 v 10:53 | Reagovat

no ale právě ty výzkumy, o kterých jsem před časem psal na ovine.cz vyzkoumaly, že neexistuje žádná úměra mezi tím, kolik je kterého minerálu v podloží a půdě a kolik se toho samého minerálu dostane do bobulek hroznu. a že těch minerálů (asi bych jako univerzitně vzdělaný chemik měl správně říkat "kationtů", nebo aspoň "prvků") zkoumali docela hodně.

jinak s tou vaší VÍROU v to, že svět je poznatelný a z větší části už poznaný a prozkoumaný...u toho se vždycky usměju a představím si, že takhle nějak muselo být středověkému člověku, když se mu někdo snažil nabourat jeho jasnou představu, v které bych vychováván od malička: že totiž celý svět stvořil Bůh placatý, na konci pevniny je moře a to za obzorem padá do pekla. tak logické to bylo, všichni učenci té doby to potvrzovali, kromě pár heretiků, které je lepší upálit :-)

7 Sklenička Sklenička | E-mail | 5. listopadu 2009 v 11:05 | Reagovat

[5]: no jasně že ten postup je přirozený, ale na mě to působí tak, že když dnes víme něco o kvasinkách, umíme měřit cukernatost a spoustu dalších parametrů a umíme chladit kádě, tak že máme mnohem lepší předpoklady k tomu, abysme nevyrobili ocet například :o)

[6]: přesvědčení, že svět a vesmír je poznatelný, bylo za mého dětství základní osou vzdělávacího procesu, spolu s vedoucí úlohou :o) Dnes naopak řešíme problém, že by vesmír mohl být nekonečný - pokud by tomu tak náhodou bylo, potom každá konečná suma poznání o něm se vlastně musí porovnávat s nekonečnou velikostí vesmíru a z matematiky víme, že jakékoli číslo dělené nekonečnem dá nulu. Ergo kladívko, je-li vesmír nekonečný, je taky nepoznatelný. Na to nás ve škole nepřipravili :o)))

8 AJAM AJAM | 5. listopadu 2009 v 12:04 | Reagovat

Jestli je vesmír opravdu nekonečný, tak i když budeme létat varpen, tak to stejně nezjistíme, ale dřív se z toho zblázníme.

9 Karel Karel | E-mail | 5. listopadu 2009 v 13:08 | Reagovat

Třeba nám někdy někdo vědecky dokáže, že projev vína, který považujeme za mineralitu, je vlastně projev nějaké chemické reakce. Myslím si ale, že na to vždy bude mít vliv půda, réva, voda,člověk a další činitelé v daném místě. A zase se tak vrátíme k teroir. Budeme ho tam hledat a těšit se, že ho tam pořád máme.A tu naši mineralitu taky.
Jednou jsem byl ve sklepě s chemikem. Vše, co jsem řekl o víně, bylo ihned převedeno na chemickou reakci a vzorce. Doufám, že mi nikdo někdy takto nezruší milovanou mineralitu ve víně

10 mirass mirass | 5. listopadu 2009 v 18:12 | Reagovat

vypada to, ze nas vesmir je konecny (ma hranici) a neustale se rozpina a a podle hmoty/ energie a ruznych scenaru se bude bud rozpinat porad, nebo se zastavi a bude smrstovat do pocatecni singularity. A nerikejte mi, ze za ty penize tam zadny mineraly nejsou, to by mne fakt nastvalo :-)))Odkud bych mel ty ledvinovy kameny?

11 Sklenička Sklenička | E-mail | 5. listopadu 2009 v 19:43 | Reagovat

[9]: souhlas! nejhorší jsou chemici :o)

[10]: mně se líbí představa nekonečného vesmíru s nekonečným počtem světů, ve kterých nekonečný počet Skleničkových klonů pije konečný počet druhů vína!

Ale z teorií o nekonečném vesmíru vyplývá, že by zároveň musel existovat nekonečný počet světů, ve kterých by Skleničkův dvojník abstinoval, takže je dobře, že žiju právě v tomto světě :o) i když nevím, jestli je vesmír konečný nebo ne...

12 Macerát Macerát | E-mail | 6. listopadu 2009 v 16:48 | Reagovat

Skleničko, zastav se někdy na skleničku, furt o tem enom mluvíš .))

13 Sklenička Sklenička | E-mail | 6. listopadu 2009 v 16:53 | Reagovat

[12]: Děkuju za pozvání, zavolám :o) Podrobněji na mailu...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama