Konec minerality

3. listopadu 2009 v 7:00 | Sklenička |  Jen tak
Dr. Vino informoval 28. října o zprávě, kterou přednesl Alex Maltman na výroční koferenci Americké geologické společnosti. Zpráva se zabývá víny v Oregonu a ve zkratce říká, že tak často zmiňované spojení mezi geologickým složením vinice a chuťovým projevem vína je z vědeckého hlediska nemožné. Jakékoli spojení mezi tím označuje za romantický mýtus a tvrdí, že ať chutnáte ve víně jakoukoli mineralitu, není to chuť minerálů z vinice.


Už před pár týdny to naznačoval Jamie Goode, že cesta minerálních prvků z vinice přes kořeny a stonek rostliny do hroznů a z nich pak do sklenky je vyloučená. Je to konec koncepce terroiru? Někteří tvrdí, že ne, že i nepřímé vlivy mohou hrát roli. Taky jsem se kolikrát rozplýval nad mineralitou vína a tady bych se koncepce terroiru znova zastal - mně se totiž líbí a nerad bych ji opouštěl kvůli takové banalitě jako je vědecký výzkum. (Snad následující hudební ukázka nebude úplně mimo mísu. Ale neodolal jsem...)


Měl bych napřed laicky popsat, co to podle mě ten terroir je. Vidím v tom nejen souhrn přírodních podmínek, ve kterých roste réva, vlivy počasí a podnebí, ale i vlivy člověka - výrobce a místně obvyklých postupů sklepního zpracování vína. Na terroiru se mi nejvíc ze všeho líbí jeho marketingové použití. Koncept terroiru je nekonkurenční. Na jedné vinici, za stejných přírodních podmínek, hospodaří několik vinařů, a každý z nich vyrobí (trochu) jiné víno. Nejzajímavější na tom není, jestli má lepší víno vinař A, B nebo C. Nejzajímavější je koupit si všechny tři, otevřít je současně a zkoumat, o kolik se vína, tak podobná svým původem, v barvě, vůni a chuti liší. Koncept terroiru jako by říkal - nehoňte se za nejlepším vínem. Sousedovo víno je trochu jiné, ale nejspíš bude stejně dobré. A nejlíp uděláte, když si koupíte oboje.

Z míst, kde tahle koncepce funguje, mívám dobrý pocit. V Burgundsku například vinaři neprodávají jeden proti druhému. Prodávají všichni společně proti dovozům z Chile, z jižní Afriky, z Austrálie. Takže nevadí - jestli padne mineralita, ať žije terroir!

 


Komentáře

1 J.Č. / Jižní svah J.Č. / Jižní svah | E-mail | Web | 3. listopadu 2009 v 8:36 | Reagovat

To je docela zjednodušení, že nejde o minerály z vinice :) mám tu teď několik různých textů a studií a už asi čtyři měsíce postupně skládám "minerální" článek, je to děsně zajímavé téma :) které látky se rozpouští ve vodě a réva je nasává kořeny, co se tam napráší z okolí a tak podobně :))

2 p.j. p.j. | E-mail | 3. listopadu 2009 v 9:07 | Reagovat

no ano, přesně ták! tomuhle rozumím, tleskám a přidávám se.

Snažil jsem se proniknout k nějakým vědeckým pracem ohledně terroiru (no, jasně, poskočí, pan Sklenička - "analytický typ"), zajímalo mě, do jaké míry je pojem terroiru jen marketing nebo tradovaná věc. čekal jsem, že objevím nějaká bádání, ze kterých vylezou nějaká jasná moudra typu: když se rýňák pěstuje na břidlici, tak má ve vůni víc téhle látky, zatímco když se pěstuje na písku, tak téhle. Takhle roboticky to ale v přírodě nefunguje. Jednak je geologie v reálném prostředí vinice o dost jiná než sebelepší geologická mapa (pestrá směsice všelijakého bordelu různého stáří, něco původní, něco naváté, něco navezené, milionkrát přeoráno a smícháno ze zetelými zbytky všechnožných rostlin a živočichů minimálně od začátku čtvrtohor.) A když už se někdo odvážil přeci jen k nějakému odvážnému výzkumu toho, co na co má vlastně vliv, moc to neukazovalo na to, že záleží na druhu skály nebo na obsahu prvků v půdě (i ten stokrát papouškovaný mýtus o tom, že na velkopavlovicku jsou pěkná červená kvůli vyššímu obsahu manganu, je dost diskutabilní), spíš záleží na tom, jak je ta skála rozpraskaná nebo kompaktní, jak hluboká je vrstva zeminy, jak vododržná, jak (ne)úrodná. Jestli se našlo, že některé prvky mají prokazatelný vliv na kvalitu, tak dusík (méně je lepší) a vápník (zpomaluje zrání a tlumí růst). I kdyby ale nějaký kamenožroutský kombajn zhomogenizoval půdu na jedné vinici a vyfrézoval skálu vespod do hladkosti kulečníkové dráhy, i kdyby se tahle vinice pak osázela jednou odrůdou jediného klonu, přeci by mě ještě pořád zajímalo, jak se víno odtud povedlo kterému vinaři. Příroda se nedá moc naprogramovat, a tak překotné aplikace výsledků výzkumu jsou někdy dost ošidné. vína vinařů, kteří to pochopili, je pak radost pít. Ať je ta mineralita odkud chce, mě chutná.

3 Sklenička Sklenička | E-mail | 3. listopadu 2009 v 9:07 | Reagovat

[1]: můj text je skutečně Digest, ale původní "vědecká" zpráva se zdá být v tomto bodě nekompromisní. Vyzradil to už před časem Jamie Goode, tak jsem to tentokrát ani podrobně nestudoval - až jestli se za rok objeví nová vědecká zpráva, která to zase všechno vyvrátí :o)

4 Sklenička Sklenička | E-mail | 3. listopadu 2009 v 9:14 | Reagovat

[2]: děkuji :o)))

5 AJAM AJAM | 3. listopadu 2009 v 10:58 | Reagovat

Nová vědecká zpráva, která to vše zase vyvrátí se objeví určitě, protože to by museli s tím bádáním přestat a to člověk neumí. No ono je to vlastně dobře nad čím by jsme se pořád i mi dohadovali. Mineralita je dle mého všeobecný znak patřící k danému terroiru a třeba není ani z půdy i když to z daného slova vychází.

6 Vosisko Vosisko | E-mail | 3. listopadu 2009 v 13:10 | Reagovat

Tedy Sklendo, nač ta skepse? Všechno to jejich bádání bych rozstřelil Principem neurčitosti. Princip říká, že čím přesněji určíme jednu z konjugovaných vlastností, tím méně přesněji můžeme určit tu druhou - bez ohledu na to, jak dobré přístroje máme. To také znamená, že představa z klasické fyziky, že můžeme předpovědět chování systému pokud známe jeho počáteční stav, je v praxi k ničemu: počáteční stav systému nikdy nemůžeme zjistit dostatečně přesně (protože nelze dostatečně přesně zjistit oba tyto konjugované parametry). Opsal jsem to z Wikipedie, neb vlastními slovy by to asi nikdo nepochopil. Mě se zdá, že o některé "objevy" ani nikdo nestojí

Jinak naprostý souhlas s p.j..

7 Sklenička Sklenička | E-mail | 3. listopadu 2009 v 13:54 | Reagovat

[5]: už jsem si zvykl na to, že v okurkové sezóně se objevují zprávy potvrzující nebo popírající léčivé účinky červeného nebo bílého vína. Ale některé věci by snad nemusely podléhat sezónním výkyvům tak často :o)

[6]: o principu neurčitosti jsem četl v souvislosti s pohybem atomových částic - nejsem si jistej, jestli je to správnej nástroj pro popis vinohradu :o))) Prostě jestli je možné, aby réva pumpovala ze země do hroznů kromě vody i minerály, to by se snad jednou mohlo zjistit přesně? Na druhou stranu, ať vyjde, že to jde nebo nejde, bude mi to skoro fuk, takže si můžu taky hodit korunou? :o))

8 Vosisko Vosisko | E-mail | 3. listopadu 2009 v 15:22 | Reagovat

Hele a co? Když už se v tom víně takhle vědecky babraj, tak by měli pěkně jít pěkně ke kořenům. K atomovým kořenům. Nebo ne? A vůbec, mě je to úplně jedno co vyzkoumají, důležitý je, že nám chutná.

9 Neználek Neználek | 4. listopadu 2009 v 10:31 | Reagovat

Tak nám zabili terroir, pane domácí!

Fajn, tak to není mineralita, ale je to "Goldhamrovina", "Ořechovohorovina", "Danielovina" a bůh ví čí ještě ...vina, že jsou ty vína jiná a tak dobrá.
Jo a ten výzkum je pro mě K...vina! :o)))

10 floriš floriš | 5. listopadu 2009 v 3:12 | Reagovat

To by mne zajímalo, kdo si takový nesmyslný výsledek vědeckého bádání zaplatil. Asi nějaký emerický pablb, který naveliko kšeftuje s pozemky a s ohledem na rostoucí zájem o vinařství chce prodat stovky kvadrát-kilometrů pozemků, jakože by se tam klidně mohla réva pěstovat...ono se to přeci dá pěstovat vlastně kdekoli.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama