Saint Laurent 2007 Craig's Reserve, Stapleton-Springer

21. září 2009 v 6:30 | Sklenička |  Bedýnky
3557 S-S vinařství
O vinařství Stapleton-Springer jsem se zmiňoval už několikrát, naposledy tady. Vyjel jsem nedávno na Moravu ověřit si svoje poznámky z náhodných setkání nad vínem a domluvit s výrobci, jestli mi svá vína nechají do komunitních bedýnek (SKB 3). U Pavlovic už plašili špačky kanonádou a v Bořeticích se sbíral Modrý portugal. Dostal jsem noblesní skleničku a Jaroslav Springer mi nabídl, ať ochutnám mošt z kádě, kde právě odebíral samotok. Den předem jsem emailoval, že přijedu koupit dvě lahve Vavřince Craig's Reserve 2007, o kterém jsem už nadšeně psal tady.

Když vinař vyhlásil padla a dal volno pomocníkům, pozval mě do degustační místnosti velikosti fotbalové šestnáctky (krásně zařízené, přesně v duchu toho, co občas obdivuju v Rakousku, Itálii a Francii). Nabízel mi jedno po druhém desítku vín od základních ("pro každodenní popíjení") až po ta nejdražší (v ceníku 2499 Kč), přestože jsem se už v e-mailu přiznal k autorství zprávy z nepovedené ochutnávky v Míšeňské. Za svým nálevním pultem je Jaroslav Springer ve svém živlu, zábavný, vstřícný a oddaný návštěvníkům i vínům.
3565 J Springer Košt
Nevíte, proč já ty lidi tak seru? padlo, když jsme se bavili o webově profláknutých nepovedených koštech v Praze. Měl jsem pár nápadů, proč ty lidi tak sere, ale když ve sklence zazářil Pinot Noir 2007 s bílou etiketou, ukázalo se, že to byla jen řečnická otázka. Pro tohle víno bych Springerovi odpustil, i kdyby nalil Honzovi Č. půltucet korkových vzorků, tenhle Pinot je vyjímečný. Není tak omamně ovocný, jako bývají dobré burgundské Pinoty, je tajemný a chlupatě maskulinní, má charakter a figuru, je nabušený tříslovinami, přes které se ostatní tóny zatím těžko prosazují, ale hádám, že by měl vydržet spoustu let v archivu a pak se ukázat. Celé víno z nových barikových sudů, překvapivě silně strukturované a výrazné. Vlastně jedinou námitku mám vůči ceně (1499 Kč), protože si myslím, že archivovat jednu lahev je hloupost, a šest lahví je už moc drahých :o)

Ale taky jsme ochutnali můj objev z Míšeňské, Saint Laurent Craig's Reserve 2007. V květnu jsem o něm napsal: "Naslepo bych hlásil vynikající Chianti podle ostružinové vůně, v chuti se ještě hodně prosazovaly třísloviny (12 měsíců v bariku). Když jsem si na závěr běžel pro druhou dávku, víno už nemělo ten sangiovese-šmrnc, ale přičítal jsem to dlouhé době otevření a rozhodně si to budu chtít ještě někdy zkontrolovat na celé lahvi." Původní tip na Chianti vycházel z výrazných tříslovin a ostružin, s kterými mám Chianti spojené. Tentýž zářijový den po večeři jsme si to s kamarádem ověřili: tohle víno bychom naslepo nehádali jako domácí, rozhodně bychom mířili někam na teplý jih. Má úplně jiný, jižní charakter, u nás neznámý nebo aspoň pro mě nepoznaný, a překvapivou jemnost, která je pro mě velkým příslibem pro budoucnost moravských červených. Jaroslav Springer se zaklíná redukcí výnosů, tím, že z kvalitnější suroviny udělá lepší víno.
3757 Craig s Reserve
Dvě věci mě na tomhle víně překvapují. První je vysoký obsah tříslovin, který si těžko dávám dohromady jen s barikovým sudem. Druhé překvapení je, jak je možné, že někdo dokáže udělat tak jemné a výrazné víno z tak (blbých) podceňovaných odrůd, jako je Svatovavřinecké (85%) a Modrý portugal (15%). (Snáz bych chápal podobně vynikající víno z Cabernetu nebo Pinotu nebo nakonec z už zmiňovaného Sangiovese.) Jestli to jde, beru to jako velikou naději pro celé moravské vinařství.

Vlastně jsem rád, že na Moravě je někdo takový, jako je Jaroslav Springer. Někdo, kdo dělá skvělá vína (přestože jeden rok bojuje za barikové sudy a druhý rok je odmítá), chce za ně nekřesťanské peníze (a ukazuje tím, že cesta vín do stokoruny není jediná možná) a štve lidi kontroverzním vystupováním a nečeským sebevědomím (ať si vás pomlouvají, hlavně že o vás mluví). Kdyby všichni dělali obyčejná vína do petky za stovku, nebylo by o čem psát. A měl bych zmínit i to, že mi Jaroslav Springer nabídl tohoto Vavřince, Saint Laurent Craig's Reserve 2007, do Komunitních bedýnek za tak fajnovou cenu, že mi to velice usnadnilo rozhodování (přihlašovat se můžete tady, ale dnes už přihlášky uzavřu, takže se honem přihlašujte, chcete-li).

A jsem zvědavej, jestli se bořetický Saint Laurent bude bedýnkářům líbit stejně jako mně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Neználek Neználek | 21. září 2009 v 10:37 | Reagovat

Skleničko, Skleničko! Dobře to děláte. Do doby než dorazí SKB3, si budu muset pořídit od zubaře takovou tu odsávací "fajku", ať negrindám. Na toto víno se opravdu těším. Doufám že ovace nejsou přehnané a že degustace nedopadne zklamáním.
Večer budu muset chuť uklidnit. Mám tam ještě kousek FR PS 06 Korábových (zajímavé, ale asi ne pro všechny).

2 Vosisko Vosisko | E-mail | 21. září 2009 v 13:37 | Reagovat

Ty Sklendo, já mu snad dám ještě jednu šanci, po tom tvém oslavném článku. Přesto jsem přesvědčen, že za ty samé peníze si koupím Chianti o třídu lepší. Proč lidi sere? Za menší cenu než je Roučí jsem si teď přivezl Ch.Pichon Comtesse de Lalande 1993 a to už je jiná jistota kvalitního zážitku. Tak možná proto a když k tomu připočítáš ty nepovedené ochutnávky.

3 Sklenička Sklenička | E-mail | 21. září 2009 v 14:01 | Reagovat

[2]: J. Springera klidně zatrať, ale vína bych navrhoval posuzovat bez ohledu na sympatie k jejich tvůrci :o) Mimochodem náš společný kamarád z vaší koštovací buňky byl v Bořeticích týden po mně, neznal můj květnový článek a po telefonu mi nadšeně sděloval: jasný Chianti!

[1]: taky doufám :o) a musím dodat, že to chce pečlivou domácí přípravu: měl jsem dojem, že vína v Bořeticích chutnaly výrazně líp, než na ochutnávce v Praze ihned poté, co se projela po D1. Jsou vesměs nefiltrovaná a zřejmě potřebují po převozu delší dobu na zklidnění.

4 Krakonos Krakonos | 21. září 2009 v 14:55 | Reagovat

Podle fyzikalnich zakonu nemuze na Morave dozrat Chianti :o)

5 Vosisko Vosisko | E-mail | 21. září 2009 v 15:46 | Reagovat

Tedy Sklendo, to máš o mě špatný mínění. A kde tam mám slova zatracení? Já k němu nemám ani sympatie, ani antipatie, já ho viděl akorát jednou. Já si jenom chci za své peníze max užít. Buď super kvalitu nebo super prestiž, jenž prověřil čas a má kořeny někde hluboko v minulosti.  

6 p.j. p.j. | E-mail | 22. září 2009 v 9:49 | Reagovat

Mně teda jeho vystupování nijak extra nevytáčí, každej sme nějakej. Ta vína...některá vyloženě zklamala, jiná naopak nekriticky nadchla - a tak je to možná i dobře vyvážené. Jen...a ta slova, že i Tebe zarazila ta tříslovina, mi to, bohužel, tak trochu potvrzují...doufám, že se třeba časem nevyjeví, že to, co na zdejších top vínech tak obdivujeme, že dokazujou, že i u nás jde vyrobit kvalita zaměnitelná téměř s Chianti/Bourgogne/Rheingau etc., že to není jen v tom, že se tam sypou stejný věci, co jinde po světě (enologický taniny třeba). Respektive: Je hezký, když někdo dokáže, že i my umíme z Portugalu vyrobit Chianti (asi jako když bývaly v telce ty pořady, kdy chytli na ulici nějakou normální dívku a kadeřníci a stylisti z ní na počkání vyrobili krasavici, za kterou si v autobuse chlípní starci obratle vykroutí), ale budu smutnej, když se z toho stane standard a přirozeně krásný vína (či ženský) vymizí.

7 Sklenička Sklenička | E-mail | 22. září 2009 v 13:19 | Reagovat

[6]: já věřím, že to přidané taniny nejsou, už proto, že se výrobce pyšní bio-certifikátem. Sice nevím, jestli certifikát pokrývá i tyhle sklepní úpravy, doufám, že J.S. je nepraktikuje, ale tříslovinu v chuti jsem zmínit musel, když už jsem ji tam cítil.

Jinak doufám, že bylo srozumitelné, že s tím Chianti to byla nadsázka a výraz překvapení nad trochu exotickým projevem vína. Jak to bude se stárnutím vín ze Stapleton-Springer si netroufám věštit, průběžné košty dávají proměnlivé výsledky nejspíš podle toho, jak byla vína připravována (a přepravována?), ale vzpomínám dojatě na Frankovku 2002, ta zrála dobře. There is a hope for everyone, jak zpíval L. Cohen.

8 p.j. p.j. | E-mail | 23. září 2009 v 10:32 | Reagovat

právěže biocertifikát se vztahuje jen a pouze na hrozny. legislativa na správné a nedovolené praktiky ohledně sklepní technologie s ohledem na bio se teprve připravuje a už teď je jasné, že tam bude dovolené leccos. v podstatě zakázané budou jen věci vyprodukované geneticky manipulovanými mikororganismy, kyselina sorbová a asi dalších osm chemikálií, o nichž jsem ani netušil, že se při výrobě vína používají. čili taniny celkem jistě i po změně legislativy povolené pro biovína budou a ani dnes jejich použití nic nebrání. smyslem této benevolence je prý to, jak pravil Ing. Hluchý ze Svazu integrované produkce, aby biovína byla konkurenceschopná a aby prodejci a vinaři nebyli zbytečně omezováni, pokud to nepřináší prokazatelná pozitiva. Osobně si myslím, že ti zdejší vinaři, kterým jde o prestiž a jednou na medaile, některý z taninových přípravků používají (jejich přednosti viz třeba zde: http://www.jvr-trsice.cz/pdf/taniny2.gif). Nechci to nějak skandalizovat, to je každého svobodná volba, v burgundsku je tam asi někteří taky sypou. Celá má námitka by se dala shrnout tak, jakože "nenechme se příliš unést řečmi o tom, že víno se dělá ve vinici, dnes už je hrozen jen jedna z mnoha surovin" :-)

9 Sklenička Sklenička | E-mail | 23. září 2009 v 17:12 | Reagovat

[8]: jen dotaz: to je reakce na ochutnávku popisovaného vína, Saint-Laurent 2007 nebo jen obecný povzdech nad zkažeností světa?

Ať tak nebo tak, přišlo by mi až macchiavelisticky rafinované, aby někdo hospodařil na vinici v bio-režimu, nechal si to certifikovat atd.(jako J.S.) a potom to ve sklepě dolaďoval pomocí taninů, enzymů atd. Ne že by to nešlo, ale nezdá se mi to praktické. Jaroslav Springer prý zachází tak daleko, že nepoužívá ani umělé kvasinky :o)))

10 p.j. p.j. | 23. září 2009 v 22:19 | Reagovat

Ale ano, dělá se to tak úplně běžně (u nás, v cizině spíš velkoproducenti). Třeba i Vlastimil Peřina (vinný sklep Eben) enzymy i umělé kvasinky používá. A to je ten ,kdo byl mezi prvními čtyřmi biovinaři u nás. Těch, kteří to dělají dobrovolně tak, jak si asi všichni myslíme, že by to mělo být - jen s nejnutnějšími intervencemi - je dost málo. Třeba Abrlovi. Taky mají pak neustálé problémy se zatřiďováním a pořád jim něco deklasifikují jako "málo odrůdově typické". O tom to je: používej přípravky a vyhneš se spoustě problémů. Stapleton-Springer jsou mi v tomhle záhadou. Vyptával jsem se i lidí, kteří jim trochu vidí pod pokličku, jestli jsou to opravdu první řádní biodynamici u nás nebo je to jen marketing. dostalo se mi spíš vyhýbavých odpovědí. třeba jo, třeba jsou geniální vinaři a i když jejich vinice se na první pohled nijak zvlášť neodlišují od sousedů, přesto precizností a důrazem na detail mají navrch. asi nezbude, než se J.S. prostě přímo zeptat na detaily technologie nebo se tam vypravit. do té doby se v rezervované skepsi zdržím rezolutních závěrů.

11 vosisko vosisko | E-mail | 24. září 2009 v 0:58 | Reagovat

p.j. jsi můj člověk. Naprosto ti rozumím. Něco už jsem vypil a je mi jasný, že určitý terroir a určitá odrůda umožňuje jen určitá vína. Je-li někdo stylově úplně mino, pak je to divný.

Sklendo, důvěra je sice hezká věc, ale některé věci po mé zkušenosti s většinou vinařů bych si raději prověřil.

12 Karel Karel | E-mail | 24. září 2009 v 8:34 | Reagovat

Dělám víno pro vlastní potřebu a kromě síry, kterou používám ve velmi malém množství nepoužívám nic. Reakce na vína na místních výstavách jsou pak podobná, jako u zatříďování Abrlových, netypická vína. Dělám ale malé šarže, můžu si s vínem hrát a zkoušet různé postupy. Kamarád má Sg ročníku 2004 ještě stále v akátovém sudu. Nádhera. Kdo jiný by to riskoval

13 Sklenička Sklenička | E-mail | 24. září 2009 v 9:27 | Reagovat

[10]: [11]: jak asi víte, nevina se nedá dokázat.
Pro jistotu znovu dodávám, že text byl napsaný o konkrétním víně, na základě ochutnávky. Napsal jsem, že víno má překvapivě moc tříslovin, Jaroslav Springer mi řekl, že nepoužívá žádné umělé kvasinky, žádné taniny, žádné enzymy. Tím to pro mě končí.
Argumenty typu "dostalo se mi spíš vyhýbavých odpovědí" jsou pro můj selský rozum příliš odborné.

14 J.Č. / Jižní svah J.Č. / Jižní svah | E-mail | Web | 24. září 2009 v 10:31 | Reagovat

Tak jsem se včera, po degustaci a při dvou hodinách rozhovoru, snažil dostat od Jary Springera co nejvíc odpovědí a taky je dostal, některé až překvapivě upřímné (a až na jedno upozornění nebylo nic "off the record", takže půjdou v klidu do článku, na jeden komentář je toho moc). Ne všechno chápu, ne všemu rozumím a líbí se mi, ale rozhodně jde o hodně výraznou a svým způsobem moc důležitou postavu našeho vinařství :)

Každopádně... tenhle Vavřinec je fakt moc povedené víno a i mně stylově hodně připomínalo Itálii :) Vůbec v tomhle ročníku se mu zadařilo. Pinot Noir 2007 bude víno, o kterém ještě hodně uslyšíme (nejčastěji to bude nadávání na cenu, samozřejmě).

15 Sklenička Sklenička | E-mail | 24. září 2009 v 10:53 | Reagovat

[14]: to je hezké, že jste se takhle usmířili :o) a mě navíc těší, že se na dvou oblíbených vínech zrovna s tebou shodnu. Mluvil jsem s JS včera odpoledne před pražskými košty a říkal, tak někdy přivezte pár těch pisálků, zajdeme na vinice a tak ???

16 Vosisko Vosisko | E-mail | 24. září 2009 v 12:50 | Reagovat

Já se hlásím.

17 J.Č. / Jižní svah J.Č. / Jižní svah | E-mail | Web | 24. září 2009 v 13:11 | Reagovat

[15]: Taky mne zval a neodpustil si to s poznámkou ve stylu "vezmu tě na vinice a vysvětlím ti, jak to teda je" :)

18 sklenicka sklenicka | 24. září 2009 v 14:44 | Reagovat

tak jedem?

19 J.Č. / Jižní svah J.Č. / Jižní svah | E-mail | Web | 24. září 2009 v 16:34 | Reagovat

[18]: Tenhle víkend jsem na Moravě s přáteli a nejspíš se i někde v té oblasti objevím, ale jen sesbírám pár přepravek hroznů a zase pojedu :) každopádně někdy jindy se rád přidám.

20 ace-mason ace-mason | 24. září 2009 v 16:45 | Reagovat

Je to trochu od věci, (omlouvám se) ale já si letos asi nejvíc pochutnal na Burgundském Pinotu 07 (večer pod širákem v Saint Nazaire)

http://alacarte.cz/bourgogne07-2009.jpg

21 Vosisko Vosisko | E-mail | 24. září 2009 v 17:58 | Reagovat

Já můžu až na konci října.

22 André André | E-mail | 25. září 2009 v 11:11 | Reagovat

[14]:: Nechci zasahovat do Vašeho práva na vlastní názor. Pouze z mého pohledu nenacházím důvod proč  by  zásluhy pana  Jaroslava Springera o naše vinařství měly  být významnější než stovek jiných vinařů.  To, že se snaží dělat víno podle svého nejlepšího vědomí a svědomí je snad normální, nebo snad ne?
Cenová politika je jeho věc  a pokud jsou šílenci (nebo snobové), kteří mu dají  15 stovek za lahev, tak se jistě pan Jaroslav Springer bude mít dobře. Pro mne osobně všechno co je dražší než 300 není věc k pití, ale sběratelský předmět (Upřímně přiznávám, že to není z mé hlavy, ale zcela se s tím souhlasím).

A ještě si dovolím upozornit na jednu věc. Trochu se tu pletou pojmy a dojmy. Co si mám představit pod pojmem „umělé kvasinky“? Co je na nich umělého?
Jsou to prostě kmeny Saccharomyces cerevisiae a jejích podruhů izolované v různých částech světa (Chile, Kalifornie, Francie atd), jejichž vlastnosti byly zhruba prostudovány a které jsou průmyslově množeny a upravovány.  Doporučil bych proto používat pojem kulturní kvasinky. Umělé kvasinky(GMO) již samozřejmě byly vytvořeny a dříve nebo později sem dorazí, pokud již se tu neprodávají, aniž jsou tak vedené. A to pak bude v jistých kruzích řevu:-)

23 Martin S. / Vinný pavouk Martin S. / Vinný pavouk | E-mail | Web | 12. října 2009 v 15:16 | Reagovat

[18]: jee, komentare o domlouvani vyletu do boretic jsem nejak zasklil. ale kdyz by se to treba zacalo nejak konretne malovat, prosim poslat avizo - kdyz mi to bude vyhovovat a bude moznost, rad se pridam :o)

24 Neználek Neználek | 12. října 2009 v 22:10 | Reagovat

Upozornění, jde o můj osobní názor, se kterým se čtenáři nemusí ztotožňovat!
Saunt Laurent 2007 Stapleton & Springer. Hezká konzervativní etiketa umě schovává informaci o tom, že jede o víno moravské zemské.
Barva  - temně červená s mladistvými nafialovělými odlesky a vodově světlým meniskem.
Vůně – 1. den zajímavá, nekonkrétní, vícevrstvá, více koření a barrique než ovoce. Působí příliš mladě. Pro moravské víno málo typické.
3. den (pod vakuovým špuntem ve vinotéce) Začíná vylézat ovoce, borůvky a vše z lesa tmavší než malina. Dál povidla a kousek uzeného dřeva.
Chuť – 1. den příliš mladá, nehotová. Velmi, velmi předčasně otevřené. Tipuji, že toto víno potřebuje ještě tak 3 roky. Jinak silné, hodně tatinové víno s kyselinkou. Celé to na mě působí disharmonicky. Ten barrique a ta kyselina.
3. den v chuti mnohem hladší, plné, perzistentní. Tříslo ustupuje, ale kyselinka zatím ne.
Pro první den mě vychází tak 81 bodů a po třetím dni bych tak 4 ještě přidal.
Závěr: Silné víno s nemoravským charakterem. Otevřít ho dříve než za 2-3 roky je velká škoda. Lépe bude počkat, zda svoji nadějnou, obrovskou perspektivu potvrdí.

25 Sklenička Sklenička | E-mail | 12. října 2009 v 22:36 | Reagovat

[24]: moc děkuju za komentář, jsem rád, že se to rozjíždí! Vezmu to popořádku:
Už furt nepište, že jde o osobní názor, jiné než osobní názory tady netoleruju!

"Moravské zemské víno" je deklarované na zadní etiketě. Jinak pokud jde o charakteristiky, vývoj a předpověď, asi byste se shodl s výrobcem. J. Springer taky říká, že to je na delší dobu a že víno mu vydrží pod vakuovým špuntem v chladničce 2 týdny a vyvíjí se. Já jsem mu propadl po dvou koštech tak jak bylo, mladé, s tím, že má netypický projev a že si dovolím na něj takhle upozornit - pokud mu někdo propadne, musí se sám rozhodnout, jestli strčí pár lahví do sklepa a bude vyčkávat. To už se nedá doporučovat, to si musí každý sám ochutnat a rozhodnout se :)

Děkuju za odvahu načít komentáře. Vy to asi v Bořeticích znáte, pro ostatní dodávám, že v Bořeticích víno chutná líp než doma v obýváku :o)

26 Martin S. / Vinný pavouk Martin S. / Vinný pavouk | E-mail | Web | 14. října 2009 v 15:55 | Reagovat

Saint Laurent 2007 - tak toto ma dost povedeny (nemoravsky) styl, me se moc libi a je to zatim adept na top 3ti bedynky :) jina vec je, jestli mam chut dat 500kc (tedy temer 20eur) za dalsi lahev, abych zkusil zub casu? tak prozatim alespon diky bedynkam zkousim pod vakuovkou jak se den po dni otevira. po nekolika dnech nachazim snad to same co Neznalek, v chuti to je pekne vrstevnate s dlouhou korenitou dochuti. stale nedava znat, ze bych ho mel v lednici otevrene uz paty den...

27 Evik Evik | E-mail | 18. října 2009 v 14:51 | Reagovat

Taky musím nahlásit první ochutnávku - začali jsme od zadu červeným Saint Laurent a moc chutnalo. Nejsem odborník a neumím hodnotit, ale přišlo mi voňavé, ovocné, ale trpčí (že by ty třísloviny?:-), Vaše hodnocení jsem četla až teď)

28 Martin S. Martin S. | E-mail | Web | 19. října 2009 v 22:22 | Reagovat

prave dopijim posledni deci co jsem si syslil z lahve otevrene (pod vakuspuntem) vice nez tyden a stale v zajimave kondici... perfektne korenite, ve vuni i trochu tajemne, fakt povedene...

29 gábina gábina | E-mail | 20. října 2009 v 11:29 | Reagovat

Tohle víno nám moc zachutnalo, v chuti především lesní ovoce, trochu povidla. Z počátku hodně tříslovin, které mi však na rozdíl od jiných vín nevadily. Původně jsem si chtěla nechat část na druhý den, ale nebylo co :-)

30 JO JO | 3. března 2010 v 11:00 | Reagovat

S vyhlášením SKB4 jsem si uvědomil, že jsem tohle víno zapomněl okomentovat. Celkový dojem je velmi zvláštní, nemoravský. Měl jsem otevřeno několik dnů, a vůně mi připadla pokaždé jiná. Jednou tmavé lesní plody (jednou ostružiny, jednou borůvky), jindy spíše koukal barrique (vanilka) a koření, a i ty povidla by se našly. V chuti hladší, výrazné taniny. Ta kyselina mi přišla tak akorát. Jasný názor jsem si nevytvořil, ale určitě mi to chutnalo :) Ve srovnání se základním Vavřincem od Springera ze stejného ročníku je tato láhev určitě lepší.

31 Krakonos Krakonos | E-mail | Web | 17. března 2010 v 20:11 | Reagovat

Nejprve vzhledem k moravským červeným, tak trošku zájem, něco málo jsem zkusil ale myslím si, že kdo už něco trošku ochutnal, tak ne ne, to je propadák, já se k tomu hodně dlouho nevrátím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.