

Když o tom tak přemýšlím s odstupem pěti týdnů, přimíchávat Sauvignon do Vermentina by se asi ani v Itálii nemuselo vyplatit, ale použít speciální kmen kvasinek by dávalo lepší smysl.






A co je vlastně autentické? Kde je ta hranice?
Je fakt, že i já upřednostňuji vína v kterých mohu pátrat, rozkrývat jednotlivé chuťové vrstvy, přemýšlet nad nimi. A to většinou vína, do kterých bylo příliš technologicky zasaženo nejsou. I když jsou tyto přetechnologizovaná vína líbivé, mohutné i extravagantní, působí jednoduše. Jsou to takové prsaté blondýni v podnicích pro pány. Tam je taky každému jasný " vo co de ".
[2]: co je autentické? To má asi každý nastavené jinak: ta nejpřísnější hranice začíná u spontánního kvašení a tam by se moc domácích vín nevešlo. Takže to nevidím jako soubor pravidel a víno projde / neprojde, ale jako postupnou cestu k nějakému ideálnímu vínu, které nebylo ve sklepě předělané, ale přesto vydrží pár let v lahvi.
J.Č.: Tentokrát taky stačilo ochutnat otevřenou lahev druhý den :-) Rozpadlá chemická sloučenina made by Spolana Neratovice. Po pěkném sauvignonu ani památky a vlašák to taky nebyl.
Sklendo, to bude věčný spor. Ta autenticita. Já bych to viděl jako víno které bude respektovat, to známé francouzské slovo "teroár". A moderní technologie by mu měla dopomoct k lepší kvalitě, nikoliv k změně charakteru.
[4]: ma pravdu! :o) zatim co v patek to byl libivy Sg, v sobotu vecer...
Autentické víno ? Škoda, že se třeba nedochovalo nějaké z 12. tého století. A jinak souhlasím s názorem číslo 5 Vosisko.
Jinak jsem zapomněl dodat. Chutnalo by nám vůbec to víno z 12. století ?
Nu, já myslím, že ve 12.století byl problém stejný. Určitě se taky našli nějací chytráci, co některým vínům vyčetli nedostatek autentičnosti.
[4]: Já Spolanu nerad, ale tohle víno bych jí za vinu nedával :o)
[5]: [7]: já bych taky viděl autentičnost ve smyslu pravdivosti a věrnosti místu původu a vůbec bych ji nehledal ve vzdálené minulosti. Tehdejší vína nutně vypadala (a voněla, chutnala) jinak.
Jak chutnalo víno ve 12. století je velké téma na knížku, kterou nikdy nenapíšu :o))) Namátkou - mělo určitě míň alkoholu, nemělo tak čistou chuť (předpokládám malou selekci hroznů, spontánní kvašení...), nemělo tak svěží chuť (žádné reduktivní technologie, žádné nerezové kádě, naopak rozkližené dřevěné sudy)... byl bych moc zvědavej, jak chutnalo, ale čekal bych, že si ho nezamiluju :o)))
Skleničko, určitě to víno bylo poctivější. Měl bys z něj stejný pocit, jako když si sedneš za dřevěný stůl a přirozeně urostlá holka ti přinese na na keramickém talíři nakrájenou klobásu z udírny za barákem, kozí sýr od souseda a rajčata ze zahrádky. Koukáš na západ slunce za Pálavou a z dálky zaznívá tichý zpěv při kytaře... Komu to nic neříká, nezaslouží si nic jiného, než silikonovou zmalovanou Mařenu z plastovým táckem a na něm mekáčového hamburgra s holandským rajčetem z kauflandu a lahví dokonalého bezpohlavního hnoje z věhlasného velkovinařství.
[11]: tomu rozumím, ale nemyslím si, že dříve víno bývalo lepší. (Asi ani poctivější, dokonce jsem četl o tom, že ještě před sto lety bylo ředění vína vodou běžnou praxí, nad kterou se nikdo nepozastavoval.) Btw, i dříve se prodávalo draho víno kvalitní a levně mizerné. Vojáci římských legií měli nárok na (asi) litr vína denně a jsou zaznamenané stížnosti, že to víno bývalo octové. Pro výrobce byly dodávky armádě velký kšeft, dnešní terminologií jim dodávali levné krabicáky z velkovýroby. Nic nového pod sluncem.
Prostě nestavěl bych to proti sobě, to není dříve a dnes, idylka a hrůza, technologie kontra poctivost. Citlivě použitá technologie může vínu pomoct, a soukromě jsem přesvědčenej, že dnešní vína jsou lepší, než ta co se pila za Karla IV.
[7-9]:No víno z 12. století, alespoň v prostoru Království českého, to žádný zázrak asi nebude. O odrůdové náplni vinic se můžeme pouze dohadovat. Pravděpodobně dominovali kvantitní hundské odrůdy poskytující vodová nízkoalkoholická vína, při tehdejší technologii, pitelná pouze jako mladá. Tedy tenkrát to byla asi přehlídka chorob a vad. (Oxidáza, těkavky, křís, myšina etc.) Ale takhle 2. polovina 14. století už asi bude jiná. I když asi byl výrazný rozdíl mezi vínem pro císaře a pro nádeníka. Každopádně dovezení burgundské révy byla zdřejmě nejvýznamnější, i když tichá, revoluce ve vinařství v zemích Koruny české.
[11]:: Tedy floriš to by jeden vrněl blahem. A kde se ten ráj najde? Na druhou stranu se mi do mysli vkrádá trochu heretická myšlenka, jestli to bažení po rurálnu, tedy k jakémusi obtížně definovatelnému souznění s biosférou („přírodou“), což v jedné z cest vede i k „biodynamice“, není náboženstvím svého druhu?
Tedy k dogmatům, o kterých se nepochybuje, a postulátům, které se nedokazují.
Jenom by mne zajímalo, kam se v této víře zavírají děti?:-)
P.S.: Čím více vínu rozumím, tím více se ho bojím hodnotit (soudit).
André, máš pocit, že vnímat a upřednostňovat poctivé materiály a výrobky bez tzv. moderních trendů, je něco blízkého náboženství? Ba ne, to je o tom, co vnímáš jako dominantu a co jako pozadí. Klobása, holka, rajče... ať je to klidně různě velké a tvarově trochu nedokonalé - pro mne ať to má poctivou vůni, chuť a barvu.
[15]:: "Klobása, holka, rajče... ať je to klidně různě velké a tvarově trochu nedokonalé - pro mne ať to má poctivou vůni, chuť a barvu." Amen.
Mé obavy jsou trochu jimého druhu, ale to nejde sdělit v několika větách.
Každopádně: dřevěný stůl, urostlá holka, nakrájená klobásu z udírny za barákem, kozí sýr od souseda, rajčata ze zahrádky a západ slunce za Pálavou. V to se nevěří, to se prožívá.
André přesně. Ono totiž jde za to biovinaření schovat kvalitativní průměrnost.
floriš, o hydroponických rajčatech není sporu. To je jasný. Ale co je tzv.moderní trend? Je už tzv.moderní trend pneumatický lis? Obejde se dnes réva ( pěstovaná jako monokultura ) bez použití chem. postřiků? A co poctivě udělané nedobré víno?
André - správně, tak to prožívej a ty, kdo to nechápou, nech k sejrům a klobásám z hypermarketu lemtat "moderní víno" u televize na terase.
to 17 - Pneumatický lis není moderní trend, to je pouze technický posun, stejně jako když dopravu do vinohradu už nepodnikáš pěšky, ale autem. Moderním trendem je všeobecně nazýván odklon od kvality směrem ke kvantitě a průměrnosti, od znalosti a dovednosti k nenáročnému napodobování.
Já myslím, že si rozumíme. On sem ostatně ani milovník kvantitativní průměrnosti debatit nechodí.
Vínu zdar, dobrému třikrát.
"Furt voláte po autentických vínech, a když je dostanete, tak si s nimi nevíte rady." ... tesat do kamene :o))) A ostatně i ten závěr článku je moc pěkný a hodný zamyšlení.
A ten "sauvignonový charakter"... u kupy vín je jen v té infantilní fázi, u úplně čerstvého vína, a časem ustoupí do pozadí. Vlastně někdy stačí i ochutnat otevřenou lahev druhý den. Zrovna u vlašáku se mi to stala v nedávné době dvakrát. U pár dalších vín jsem si tyhle "nejspíš ušlechtilé sauvignonové kvasinky" napsal do poznámek a při přechutnání po půl roce se styděl %-)