na Blog.cz

S tímhle vínem mám hned dva problémy. První je ten, že vlastně nevím, jak ho zařadit. Burgundské apelace se dělí podle významu pyramidálně: nejníž, vespod, jsou ty základní, regionální. Do nich spadají buď všechna vína (Bourgogne Chardonnay, Bourgogne Pinot Noir) nebo jen vína z menších, ale pořád dost rozsáhlých oblastí (Bourgogne Hautes-Cotes-de-Beaune a Hautes Cotes de Nuits nebo Cotes de Beaune a Cotes de Nuits). Nad nimi je vrstva "Village" apelací, vín, která nesou jméno po obci, ve které vyrostla (a ta obec zase většinou nese jméno po své nejvýznamnější vinici, aby se to nepletlo). Aloxe-Corton, Puligny-Montrachet nebo Chambolle-Musigny, například. A nad tím leží maličká vrstva takzvaných Cru, významných vinic: Premier Cru a Grand Cru. Vína pro krále a jejich vévody. Omlouvám se, vy tohle všechno už určitě víte.

O prázdninách to nejiskří. Velká témata se mi zdají nezábavná, nudná. Na legrace chybí soustředění. Kde jsem nechal plácačku na mouchy? Bezvýsledně masíruju šedou kůru mozkovou domácími bílými. Prohlížím si amatérské video z prohlídky toskánského vinařství a vzpomínám na domácí vinařství, kde jsem letos koupil nejmíň sedmdesát lahví vína, aniž by mi někdo podal ruku či dokonce nabídl k ochutnání nějaké další víno... tolik k těm vážným tématům... Sadisticky topím vosy ve sklenici džusu.

Začaly prázdniny. Pan Sklenička zmizel do Toskánska a cucal supertoskánce. Jižní Svah zmizel na Šumavu a pije tam krabicáky (psal o tom tady a hned se mi vybavil citát ze stařičkého filmu Woodyho Allena: Další šťastný Američan, který si přišel na své!). Vinograf zahučel do sklepa. Tipuju, že tam pije vodu?

Nebyl jsem si jistý, jestli psát další zprávy o italských prázdninách, ale z předchozí diskuse vidím, že by se o příštích prázdninách ke mně mohlo pár čtenářů přidat. Tak to berte jako náborový text dosud neexistující (virtuální) cestovní kanceláře...

Hned první den dovolené se mi málem podařilo všechno zkazit. Na první zastávce v italském dálničním AutoGrillu jsem v záchodové kabince pověsil na stěnu tašku se všemi doklady, klíči a asi dvěma a půl tisíci Eury. Naštěstí si pětiletá dcera vyprosila ohavné plastové hračky za deset Euro, naštěstí jsem se neulakomil a při placení u východu přišel na to, že mi chybí ... peníze. Tašku mezitím poctivý Ital odevzdal Afro-Italovi, který se staral o záchody a ten ji s úsměvem a beze ztrát předal mně. Mám se zbláznit, že mám kliku? Pochopil jsem, že prázdniny jsou odsouzené k úspěchu.

I na dovolené člověka dostihnou trudné myšlenky. Píšu tady o pití vína jako o nevinné kratochvíli, ale na italskou dovolenou jsem si s sebou vzal knihu britského genetika Steva Jonese Y: Původ mužů (Paseka 2008). V poslední kapitole se zabývá úpadkem role mužů v moderním světě a jeho důvody, především srovnáním toho, jak různé civilizační vlivy rozdílně působí na muže a na ženy. O alkoholu se tu praví: "Do hospod se šíří sebeklam. Značná část nebezpečných pijáků věří, že pije málo nebo téměř vůbec ne. Těch, co nasávají více, než je doporučená dávka, umírá dvakrát více než těch, kdo pijí velmi málo. Malá dávka má drobný - a hojně inzerovaný - pozitivní účinek, přesto je alkohol zabiják. Pití vyvolává rakovinu slinivky a jícnu a poškozuje játra a bývá spojováno s většinou vražd a se smrtí uhořením.

Jen pár odtažitých cestovatelských poznámek. Na nedávné cestě do Burgund moje ojetá Mazda 626 dostala křídla. Když ji vyženu na D1, bojím se jet přes stovku a při stodvacítce se oba tak třeseme, že se bojím, že se mi rozsype. Na dálnici v Německu a ve Francii jsem ji musel krotit, občas jsem ji přistihl, že si to sype 180. V Německu to nevadí, ale ve Francii mě už dvakrát vyfotili, tak si dávám bacha. (Pavouka prej teď taky vyfotili a taky si dává bacha :)