Saint-Aubin!

1. června 2009 v 5:31 | Sklenička |  Jen tak
Konečně! Až se tenhle článek ukáže na webu, měl bych už být na cestě.

Že pojedu do Burgundska na víno jsem tady už inzeroval, a před týdnem se ozval Vinný Pavouk, že tam bude tou dobou taky a jestli se někde nepotkáme. Zavolali jsme si a během hodiny se domluvili, že si společně pronajmeme domeček v Saint-Aubinu, abychom po večerech stihli všechno řádně prodiskutovat. Světovou finanční krizi, nástup VOC Znojmo, pokles prodeje vína, Skleničkovy Komunitní Bedýnky (SKB), Garyho Vaynerchucka, Svahovy klobouky, a ještě dvě - tři další věci. Něco jako další Interblogární degustace. Přitom mi snad Pavouk pomůže s výběrem vín do SKB 2.

Bude-li dostupné wi-fi připojení, budu vás průběžně informovat o všem, co se šustne, co se rozlije, co se pokazí :) Chápu, že po dvou letech nudného čtení si zdejší čtenáři zaslouží něco zajímavého, ale o videokanálu z večerních koštů zatím neuvažuju. Sám doufám, že stihnu další večeři U Žanety, kohoutka na víně v Meursaultu, další oběd u Leflaiva a taky nový oběd v Chassagne u Picarda. Zbavím se alergií a nemocí. Zaběhám si ráno a večer pod Montrachetem, nejlépe v tričku některého malého moravského vinařství. Načuchám se lípy a vanilky ze saintaubinských šardonek a višní a švestek z nuitských Pinotů. Přijedu opálený a usměvavý. Prostě usmířený se světem. Přivezu podstatný příspěvek do druhého kola komunitních bedýnek. Omládnu zase o celý rok, jako pokaždé, když si zajedu do Burgundska. Pojeďte taky!

Pernard-Vergelesses 2005 Premier Cru Fichots, Olivier Leflaive
Už třináct měsíců odolávám pokušení jako Robinson Crusoe nad poslední sirkou v krabičce. Podléhám až těsně před dalším výletem, abych zjistil, jestli mám tohle víno koupit znovu. Koupil jsem na obědě u Leflaiva, popisovaném tady, tři kartony vína, ale jedinou láhev tohoto Pernardu. Matně si vzpmínám, že důvodem k té opatrnosti byla podezřele nízká cena - koupil jsem několik lahví Aloxe-Cortonu AOC 2003, který jsem dobře znal, po 23 Eurech, ale tohle víno ze sousední vesnice a dokonce v o třídu vyšší apelaci, stálo pouhých 16 Euro, slovy šestnáct eurošů. Houby, které neznáme, nesbíráme - vštěpuju dětem. Normálně bych totiž očekával, že i červené Village od Leflaiva z ročníku 2005 bude stát víc.

Přesto víno už od nalití do sklenky přitahuje pozornost. Má nepřehnanou, ale příjemně sytou barvu se znaky nazrálosti, na okrajích příjemně bledne a cihlovatí. Ve vůni je to krásný burgundský Pinot s navinulým ovocem - typické burgundské švestky a višně jsou překryté ostružinami a dalšími lesními plody, a pepř/paprika, které jsem nadšeně hlásil na jaře 2007, se rozvinuly ve sklence do příjemně komplexní kořenité vůně. Spolu s navinulou ovocnou vůní to dává dohromady moc příjemný akord, který trochu připomíná Pommard, ale výraznější kyseliny ho posunují víc na sever. Třísloviny jsou znát, ale jako prašný závoj na konci chuti. Krása...
Tři hodiny po otevření víno přestává být jednoduché, ale zachovává si příjemnost i eleganci. Marně přemýšlím o vztahu mezi jednoduchostí, komplexností a příjemným pitím. Je to přesně to, co bych čekal od burgundského Premier Cru? Nevím, ale je to hodně jemné, hladké, a že se to dobře pije, to snad není vada :o) Kéž by ho tak ještě za pár dnů u Leflaivů měli!

Do nebíčka nebo do peklíčka ?
Už jsem tady párkrát psal, že největší radost mám, když ulovím dušičku. Když mi někdo napíše, že se nechal inspirovat zdejšími neuspořádanými poznámkami a navštívil vinaře pana Bertheneta v Montagny, máničku v Premeaux-Prissey nebo moravský vesnický košt. To se potom tetelím jako anděl strážný, když převedl dušičku přes přechod. Co byste ale řekli na následující vzkaz?

"Chtěl bych Vám poděkovat, že díky Vašemu blogu objevil nový svět. Než jsem na něj před necelými dvěma lety narazil, tak jsem víno vůbec nepil - myslel jsem, že by mi nedělalo dobře na zažívání. Ale když jsem četl Vaše články, tak mě Váš lehký styl s nadhledem tak zaujal, že jsem se rozhodl to vyzkoušet. Od tý doby si vedu primitivní statistiku všech okoštovaných lahví (včetně
fotky), takže jste mi obstaral moc prima koníček. Díky moc a mějte se prima."

Taky děkuju za tak milou zprávu i komplimenty o lehkém stylu a jen v duchu přemítám, jestli se za tuhle dušičku dostanu do nebe nebo do pekla :o) S ohledem na katolickou mši svatou předpokládám, že Bůh není abstinent, ale pro jistotu dodávám pro všechny - pijte s mírou!
 


Komentáře

1 Tomáš M. Tomáš M. | E-mail | 1. června 2009 v 10:25 | Reagovat

"Pojeďte taky!" - jel bych hned, jenže letos to asi nevyjde, takže nezbývá než Skleničkovi a Pavoukovi závidět. Loni jsme byli a nemělo to chybu. Ale příští rok si čas i peníze určitě pošetřím.

2 svědek svědek | 2. června 2009 v 18:51 | Reagovat

Až někdy příště pojedete do Rakous nebo franské říše za vínem, dejte vědět, možná bych se také na den či dva připojil v rámci malého výletu, který by se dal časově sladit. Pokud tedy snesete zvědavého vínomilce, který bude spíše poslouchat (a to v každém smyslu slova) a nesměle komentovat, než sdílet bohaté zkušenosti vinaře profesionála.

3 Mirek Mirek | 3. června 2009 v 21:43 | Reagovat

Sklenicko, zaverecna success story je jako ze zadosti o dotaci z Vinarskeho fondu! Tim chci rict, ze je bajecna.

4 Sklenička Sklenička | E-mail | 7. června 2009 v 22:22 | Reagovat

[2]: jako "vinař-profesionál" tě rád vezmu s sebou pod podmínkou mlčenlivosti o všech omylech, trapasech a politých tričkách, kterých bys mohl být Svědkem :o)

[3]: :o))

5 SONNyq SONNyq | Web | 23. července 2009 v 0:20 | Reagovat

Pěkná ulička, druhá fotka též, sympatický článek ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama