Aprílový pozdní sběr

9. dubna 2009 v 7:00 | Sklenička |  Jen tak
Napřed dobré zprávy. Kvete jaro. Komunitní Bedničky budou. Něco už je zabalené, něco ještě čeká, ale po Velikonocích chci spustit distribuci. Trochu jsem teď marodil, trochu jsem se postil, trochu jsem podlehl soukromým starostem i radostem, proto výpadky v psaní.

V neděli jsem koštoval Cabernet Moravia 2006 jakostní od Lubomíra Glose z Moravské Nové Vsi. Krásná temně rudá barva, ve vůni paprika i máček, vystupuje trochu kyselost. Chuť sametová, zase paprika i mák, na konci výrazně vystupuje kyselinka. Velmi koncentrované víno, přesto jemné a hladké. Bral jsem ho až jako etalon odrůdy, kterou Lubomír Glos vyšlechtil (Zweigeltrebe a Cabernet Franc), takže má při výrobě vína z ní odhadem 15 až 20 let náskoku před ostatními výrobci. Ale na můj jazyk bylo kyselin až moc.

Cuketka vyfouknul wine-bloggerům parádní téma, VOC Znojmo. Čtěte tady. Geniálně vyhmátl jeden teroárový problém, selektované kvasinky. Někteří zakladatelé VOC Znojmo jsou jasnou garancí, že selektované kvasinky projdou. Řím taky nepostavili přes noc :)

Světová spotřeba vína mírně klesla, píše Týden. Pan Sklenička přitom dělá co může, a hádám, že česká spotřeba meziročně stoupne. Podle jiného článku tady se do Velkých Bílovic sjela nečekaná spousta lidí, což mě naplňuje optimismem. Viděl jsem ve Francii podobné hojně navštívené akce a jásám nad tím, že se zájem turistů rozšiřuje i na taková témata, jako jsou dobré jídlo a pití. Doufám, že se to projeví i na roční spotřebě vína.
K současným jarním večerům pod hvězdnou pokrývkou na zahradě se hodí Veltliner Friends 2007, Weinviertel DAC, cuvée poysdorfských vinařů M. Martina a W. Hausera. Zářivě žlutá barva, ve vůni lípa a med, ale vůně nepůsobí úplně svěže a mladě, má lehký štiplavý tón. Suchá chuť s pěkně ohlazenými, zkrocenými kyselinami a lehký natrpklý tón v doznívání chuti. Celkový projev je velmi jemný a elegantní. Jediná výhrada: málo pepře v závěru chuti.

Táta českých gurmánů mě v Týdnu vyladil na hlemýždě. Vzpomněl jsem si přitom, jak jsem v roce 2005 vyjel poprvé do Burgundska s velkým cílem - vyhnout se v restauraci šnekům. Když jsme si s kamarádem napoprvé v restauraci vybrali jídlo, ověřoval jsem si výběr se známým ve Švýcarsku - šneci, varoval mě! Od té doby už vím, že to jsou escargots a dávám si bacha. Při čtení článku tady jsem se zastyděl a předsevzal si, že to letos musím zkusit!

Bourgogne Pinot Noir 2006 Cuvée Gerard Potel, Nicolas Potel
Základní burgundské červené významného negocianta, o předchozím ročníku jsem tady už psal.
Před rokem se mi líbilo, takže jsem si z Beaune přivezl i nový ročník. Zase krásná sytá barva, švestkově malinová kořeněná vůně. Jednodušší chuť s převládajícími malinami a tříslovinami, jak si to porovnávám s loňskými zápisky, vypadá to, že se tohle víno podařilo namíchat i po roce ve stejném duchu. To může být znakem toho, že to Nicolas Potel dělá dobře nebo špatně, podle toho, co od vína očekáváte.

Spokojenost závisí v podobných případech hlavně na očekávání. Jak mi kdysi dávno řekla jedna slečna, když si v jisté soukromé situaci povšimla mých rozpaků: Jseš zklamanej? Tvoje chyba, troubo! Neměl ses tolik těšit! S vínem to bývá někdy podobné. Tahle základní burgunda nenabízí nic ohromujícího, ale ve své třídě je hodně nadprůměrná. Pokud očekáváte základní Pinot Noir, měli byste být spokojeni :o) Stála kousek pod 8 € ve vinotéce v Beaune (asi 200 Kč).
Dětem hodně vajíček, holkám řízný šmigrust. Ať nám to jaro dlouho vydrží!
 


Komentáře

1 vosisko vosisko | E-mail | 9. dubna 2009 v 11:37 | Reagovat

No hurá, Sklenička žije! To VOC Znojmo je myšlenka dobrá, ale...

2 Sklenička Sklenička | E-mail | 9. dubna 2009 v 12:48 | Reagovat

Žiju, kvasím a popínám se jako vitis vinifera, ale o tom až někdy jindy :o))) VOC Znojmo vítám, hlavně že se s tím už začalo!

3 floriš floriš | E-mail | 9. dubna 2009 v 14:24 | Reagovat

Kvasinky, hmmm - tak to VOC Znojmo bude jen o něco menší paskvil než VOC Morava

4 AJAM AJAM | 9. dubna 2009 v 16:33 | Reagovat

Když už se V.O.C zapracovalo do novely vinařského zákona v roce 2004, tak s tím přece musel nekdo v širším měřítku již přijít. Už existují na Moravě i jiná uskupení, ale dle mého ohlas minimální. No a kvasinky, ústřel. ZNOVÍN se chlubí svou řadou vín TERROIR LEVURE- vína kde prezentuje originalitu, původ, terroir vín a původní kvasinky z příslušné viniční tratě, tak proč do V.O.C teď nacpou třeba kvasinky z laboratoře z Německa. Moc tomu nerozumim, ale z přirozenosti se stane zase nepřirozené (hlavně že to bude vonět po grepu).

5 Sklenička Sklenička | E-mail | 9. dubna 2009 v 17:10 | Reagovat

VOC a kvasinky - nemyslím si, že tam, kde už apelační systém funguje, by k tomu fungování došli snadno a rychle, a předpokládám, že se o nastavení podmínek VOC bude hodně diskutovat. A třeba zrovna tahle diskuse pomůže? Někteří máme jasno v tom, že selektované kvasinky ne, jiní mají naopak jasno v tom, že to bez nich nejde. Chce to čas, nakonec jeden názor převládne :)

6 Vosisko Vosisko | E-mail | 9. dubna 2009 v 21:23 | Reagovat

Ajame, vždyť je to jasný. Do toho zákona o VOC mluví každý a každý tam chce mít to, co vyhovuje právě jemu. A tak se dobrá myšlenka rozplizne v paskvil ( ty kritéria jsou příliš široká ). Místo aby vytvořili něco, co v budoucnu přinese prospěch všem, tak se každý jednotlivec kouká na to, co to přinese hlavně jemu a ještě pokud možno hned. Ale to už je Morava.

7 Sklenička Sklenička | E-mail | 9. dubna 2009 v 22:48 | Reagovat

4,6, no to je právě dobře, že každý kouká na to, co to přinese hlavně jemu... to je velký skok vpřed! Doposud na to, co je dobré, dohlížely nezávislé komise, teď si to budou regulovat sami výrobci, do té míry, jak se shodnou na tom, co je dobré a žádoucí. Jasně že budou chyby a omyly, určitě budou diskuse a hádky, ale výrobci sami si stanoví pravidla a budou se (samo)regulovat, už to za ně nebude dělat někdo jiný. Je nebezpečí, že se to nepovede, prohospodaří atd., ale už nebudou moct nadávat na to, že jim to kazí někdo zvenku. No není to žůžo ??? Jak jsem zažil vesnické ochutnávky, tak místní si vína navzájem okomentují jadrně a bez servítků, a jejich společný zájem v případném VOC sdružení bude držet laťku, protože víno bez VOC se bude moct stále prodávat podle starého "germánského" značení. Může se to podělat, ale chovám jisté naděje, že by to mohlo pomoci.

8 AJAM AJAM | 10. dubna 2009 v 8:45 | Reagovat

(7)Sklenička - Apelační systém není nic jednoduchého, ve Francii funguje již více jak 150 let a stejně se nedokážou dohodnout na zařazení Cru Bourgeois. Ano bylo by dobře kdyby sdružení do toho nikdo nekecal a jelo si dle daných pravidel a tu svoji laťku neustále zvyšovalo, tak třeba za X let už nebudeme mluvit o kabinetu nebo pozdním sběru, ale na již výše zmíněných kvasinkách to zase někdo upraví aby dobře bylo právě pro něj - rád bych se mýlil.

9 AJAM AJAM | 10. dubna 2009 v 9:16 | Reagovat

(7)Sklenička - Apelační systém není nic jednoduchého, ve Francii funguje již více jak 150 let a stejně se nedokážou dohodnout na zařazení Cru Bourgeois. Ano bylo by dobře kdyby sdružení do toho nikdo nekecal a jelo si dle daných pravidel a tu svoji laťku neustále zvyšovalo, tak třeba za X let už nebudeme mluvit o kabinetu nebo pozdním sběru, ale na již výše zmíněných kvasinkách to zase někdo upraví aby dobře bylo právě pro něj - rád bych se mýlil.

10 AJAM AJAM | 10. dubna 2009 v 9:20 | Reagovat

Omlouvám se za dvojí příspěvek, porucha je mezi mojí židlí a klávesnicí.

11 Vosisko Vosisko | E-mail | 10. dubna 2009 v 9:51 | Reagovat

No, tedy Sklendo! Že by prospěch jednotlivce na úkor celku byl pokrok? Nevím, nevím.
Mě totiž připadá, že VOC chybí základní idea. Oni totiž neví co chtějí tím VOC říct a jakého zákazníka oslovit. Vždyť to víno z VOC Znojmo může být lehké 11%alk, suché s pikantní kyselinou, ale zrovna tak utahané s 13,9% alk, polosladké, bez kyseliny.
Vždyť je to tak jednoduché. Vtisknu VOC jednoznačný charakter a vedle toho můžu produkovat vína dle starého značení. V tom máš pravdu.

12 AJAM AJAM | 10. dubna 2009 v 11:21 | Reagovat

[11]: U tak velkého producenta jako je ZNOVÍN rozumím tomu že bude dělat VOC, tak i vína dle starého značení. Ovšem malo vinař ať se soustředí na jednu věc a dělá ji dobře, produkovat všechno v průměru je nanic. Už začínám bejt moc chytrej tak končim.

13 Vosisko Vosisko | E-mail | 10. dubna 2009 v 11:27 | Reagovat

Dobře mluvíte pane Ajam. To podepisuji.

14 Martin S. / Vinný pavouk Martin S. / Vinný pavouk | E-mail | Web | 10. dubna 2009 v 13:56 | Reagovat

neni potreba to hned porovnavat s francouzskym mega apelacnima zakonem - staci mrknout od znojma na jih, Weinviertel funguje relativne kratkou dobu a imho to rakouskym veltlinum jen pomohlo. i malovinari tam delaji vina jak DAC, tak podle stareho systemu.

diskuzi na toto tema jsem u sebe na foru nacal v lednu, a pokud to alespon trochu pomuze odbytu moravskych vin, tak proc ne :) stejne jako sklenicka kazdy podobny pocin vitam a optimisticky doufam, ze se to postupne casem vypiluje... ja si stejne nakonec budu vybirat podle sebe bez zaujeti ohledem na apelaci nebo germansky system.

ad kvasnice - nema nekdo odkaz, jak je to s nimi treba v tom sousednim rakousku?

15 Sklenička Sklenička | E-mail | 10. dubna 2009 v 14:43 | Reagovat

11, Vosisko - prospěch jednotlivce je imho motorem pokroku :o)

Ad kvasinky - já to beru tak, že povolení průmyslových kvasinek odráží současný stav věcí, kdyby se ve VOC zakázaly, nikdo by s VOC pořádně nezačal. Jestli se nakonec poměry vyvinou ke spontánnímu kvašení, jak bych si třeba já přál, to už bude právě na vývoji, pokroku, diskusi atd. A bude to na vinařích samotných, jestli se k tomu rozhodnou, ono to asi nejde zavést rozkazem :) Jak je to v sousedním Rakousku zkusím najít, když jsem před rokem o VOC 2-3x psal, četl jsem překlad jejich DAC normy, ale už jsem to zapomněl. Jen připomínám, že se teď mohou objevit další VOC sdružení, která si umělé kvasinky krásně zakážou, a pak nastane diskuse!

16 Vosisko Vosisko | E-mail | 10. dubna 2009 v 16:35 | Reagovat

Tak hošové.
Můj známý vinař z Wachau mi právě vyvrátil moji představu, že šlechtěné kvasinky se ve Wachau používat nesmějí. Codex Wachau o nich nehovoří, tak se používat smějí!!!

17 floriš floriš | E-mail | 10. dubna 2009 v 17:28 | Reagovat

Vosisko, malý dotázek na okraj - ty šlechtěné kvasinky užívané ve Wachau mají známý původ, nebo to je ušlechtilý fabrický maglajz bůhvíodkud?

18 Vosisko Vosisko | E-mail | 10. dubna 2009 v 17:33 | Reagovat

Tak to nevím, poptám se.

19 yaxi yaxi | E-mail | Web | 11. dubna 2009 v 10:10 | Reagovat

I v Rakousku se kvasinky běžně používají, přestože jejich vína mi nepřijdou tak většinově založená na primárních aromatech, jako ta naše. V čem to je, nevím.
Nedávno jsme byli s vinaři na zájezdu v Rakousku a navštívili mimo jiné Nikolause Moosera. Říkal, že umělé (či ušlechtilé) kvasinky používali do 80.let a pak zjistili (a teď samozřejmě nemůžu říct nic jiného), že je to cesta do pekel...
Přesto "fabrický maglajz" v souvislosti s ušlechtilými kvasinkami mi přijde trošku silné spojení...Jistěže jde o průmyslový výrobek, ale v kontextu s éčky a emulgátory co člověk denně absorbuje...

20 Sklenička Sklenička | E-mail | 11. dubna 2009 v 15:51 | Reagovat

Jednak diskuse o kvasinkách vykvetla i u Cuketky, jednak z toho mám dojem, že podstatné není, jestli jsou umělé kvasinky povolené nebo ne, ale jaké bude nakonec víno :o) Z tohoto pohledu je asi vedlejší i to, jestli někdo použil umělé kvasinky a někdo ne?

21 yaxi yaxi | E-mail | Web | 12. dubna 2009 v 9:56 | Reagovat

Principiálně zřejmě ano, jen víno, které je na nich založeno se chuťově dříve rozpadá. Alespoň podle mne. Naši vinaři používají šlechtěné kvasinky s oblibou a jako u všeho, je to zřejmě s mírou a způsobem užití. Napadá mne přirovnání k barikovým vínům, kdy se davy hrnuly za barikovými víny, protože slyšely že je to něco vyjímečného. A tak se sypali dubové třísky do jakýchkoliv vín, jen aby masy byly uspokojeny a víno prodáno. Pak se lidé začali dělit na zastánce a odpůrce a šlo se kvůli tomu na „barriquády“ . Na víno se zapomělo.
Tím chci jen rict, že znásilnění vína může proběhnout vícero způsoby. A jeden z nich je i ušlechtilá kvasinka. Není-li dobrá surovina, chemie to prostě nespraví. Je to jako s tou přepudrovanou blondýnou s velkým výstřihem, spatřenou druhý den brzy po ránu... (omlouvám se hezky nalíčeným blondýnám... :))

Někde jsem četl, že v rámci Evropy patříme statisticky k zemím s největším nárůstem konzumentů vína. A tak mi přijde na mysl, že vinařští nadšenci etablovaní z našeho pivního národa mají často tendenci pokládat za dobrá vína jen taková, která je osloví primárnímy a výraznými tóny ve vůni i chuti. Jemné chuťové nuance, elegance a rafinesa zůstávají často pod prahem vnímání. Vzhledem k tomu ale, že se jedná o nezanedbatelnou masu lidí, vinaři jí přizpůsobují nutně i svou produkci a staví svá vína právě na zdobné líbivosti krátkodobých vín.
Tuhle situaci chápu a vinařům rozumím. Zároveň ale tleskám těm, kteří mají „masturbaci nových technologií“ za sebou a teď přemýšlí, co ve vztahu k autentickým vínům je z těchto postupů vhodné použít a co už nikoliv, a zda věnovat menší peníze do kvasinek anebo raději "velké peníze" do redukce sklizně.

Když čichám k "velkým" zcela původním vínům a jemná vinná vůně mě pozve k četbě jeho příběhu, je mi tak nějak lépe, než když mě opulentní Sauvignon praští do nosu, popadne za límec a křičí „kopřivy-broskve-bonpari“…

22 floriš floriš | E-mail | 12. dubna 2009 v 20:06 | Reagovat

yaxi: pokud dotyčnou potkáš někde v tramvaji, je to ještě snesitelné. Horší je, když na tě juká z vedlejšího polštáře

23 yaxi yaxi | E-mail | Web | 12. dubna 2009 v 22:44 | Reagovat

flori: to by pak zrejme vyzadovalo setsakra brzo vstavat... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama