Trenér Brückner skončil u rakouské reprezentace. Češi začali šetřit na jídle, potvrzuje průzkum. Vymizí z českých koupališť tlouštíci? Pan Sklenička pochybuje, nejvíc v životě přibral v osmdesátých na vojně, v království špatného jídla. Zaháněl stres a dojídal se chlebem, deset kilo za rok.
Kde jsou bačkůrky strachu, tam přijdou holínky záhuby

V neděli zemřel ve věku 92 let nejstarší žijící pilot legendární 311. československé bombardovací perutě (RAF) plukovník Petr Uruba. Po sestřelení byl více než čtyři roky v německých zajateckých táborech. V roce 1944 byl odsouzen k trestu smrti, byl však před jeho vykonáním osvobozen. (Vynechávám údaje o jeho životě v poválečné ČSR, ČSFR a ČR, to je čtení smutné jako pohádky Boženy Němcové.) Obávám se, že jsem o Petru Urubovi četl poprvé ve zprávě o jeho smrti.
Někdy si říkám, bojoval by dnes někdo za dnešní ČR tak jako generace našich dědů za ČSR po roce 39? Mám námět na televizní pořad: nějaký novinář by tuhle otázku mohl položit Jiřímu Čunkovi, Zdeňku Škromachovi, Stanislavu Grossovi, Janu Kavanovi, Vlastimilu Tlustému, Olze Zubové a pár dalším celebritám.

Před časem mě dojalo, když v posluchaské soutěži na Radiožurnálu padla otázka: "Dokážete vyjmenovat české parašutisty, kteří se zúčastnili atentátu na Heydricha?" Posluchač vůbec nezaváhal:"Gabčík, Kubiš, Valčík." Úplně jsem zíral. Jel jsem v tu chvíli autem kousek od Bulovky a překvapením jsem málem naboural do Mercedesu přede mnou. Vzpomněli byste si vy? Já bych to netrefil, dal bych Gabčík-Kubiš-Opálka podle Vyčítalovy písničky. 27. května to bude 67 roků. Co třeba zapálit svíčku a představit si, jaký to tehdy bylo? Koukněte na ty kluky, na co asi mysleli?
Dvouhlavá želva se krmí oběma hlavami naráz

V mlhavých počátcích historie byla monstra a zrůdy (dvouhlavá telata, tříhlaví vlci, draci a příšery) považována za znamení špatné vlády a mívala za následek pády trůnů, masivní společenské pohyby, revoluce a jiná třeštění. Dnes se jim dostává okrajové zmínky v Blesku a zívání čtenářů. Vyburcovala by davy čtyřicetihlavá želva? Nebo čtyřicetihlavý Čech s degustátorskými zkouškami? Mívám při hodnocení vína problém s pamětí, čtyřicet hlav synchronně ochutnávajících víno by tyhle problémy vyřešilo. No představte si to, mít čtyřicet hlav (a jeden žaludek), degustátorské zkoušky a čtyřicet skleniček se vzorky vína. Ta rozkoš, očuchávat čtyřicet vzorků najednou, a potom je synchronně polykat! Absolutní harakiri! Totální seppuku!
Jen nevím, co by tomu řekl Kozina. Co ten by za to dal, kdyby to mohl číst s Vámi....
Hlavy čtyřicetihlavého Čecha, kdyby se měly něčem domluvit, by se mezi sebou tak popraly, že by zhynul ten to Čech dřív než by ty degustátorské zkoušky udělal.
Co se týče boje za rodnou vlast. Ty tebou zmíněné celebrity by bojovaly jak lvové. O tom není pochyb! Jenže jako poslanci v Bruselu.