na Blog.cz

Jde na mě jaro, tak budu plácat páté přes deváté. Nějak se to sešlo, dokonce i málo piju víno. Kdybyste věděli, co se při psaní naškrtám! ... a nechávaje zbytek nevyřčený :) vzlétám v bezstarostné odmlce.

Děkuji za skvělý nápad, těším se na výběr vín od znalce. Trošku se snažím ve vínech orientovat, ale když si koupím špatné víno, tak můžu nadávat sama sobě. Myslím, že u vás to nehrozí :-) To jen pro ilustraci citát z včerejších přihlášek. Já naopak čekám diskusi o vínech prudkou jako tankový útok v Ardenách, těším se, že si udělám volno a budu cenzurovat ty, co ztratí hlavu - mohl bych tady zalinkovat příklady podobných diskusí, ale to se nedělá. Že se ani dva lidé s blízkým vkusem neshodnou, o tom vypráví historka, kterou jsem slyšel od vinaře, který si asi nepřeje být jmenován. Přinesl domů láhev bílého vína, které právě stočil ve svém sklepě, nalil skleničku a natěšeně ji podal manželce. "Co tam cítíš?" zeptal se. Přičichla, ochutnala, zhodnotila: "Jabka a síru." Pro vás, kteří s vínem začínáte: když ve víně převládá kyselina jablečná a síra, nepomůže ani finanční dar na obnovu místního kostela...

V pondělí dopoledne jsem napsal z legrace poznámku o bedničkách s vínem a ve středu večer se mi nasčítala dvacítka abonentů. To sou paradoxy... Když jsem vloni na Apríla psal, že pan profesor Vilém Kraus narouboval Cabernet Sauvignon na dub a bude pěstovat barikované Bordeaux, neskočil na to nikdo! Pravidelní čtenáři už vědí, že nemám smysl pro humor, takže nezbývá, než se ten vtip pokusit realizovat. Samozřejmě k tomu budu potřebovat vaši pomoc.

Včera mě zavalily komunitní bedýnky! Z triviálního vtípku se vyklubal zábavný projekt, mám ho plnou hlavu a moc mě baví! Ale nemám čas si sednout a naťukat poznámky z víkendového výletu na Moravu. Tak jen stručně, k bedýnkám se chci tento týden ještě jednou vrátit a nalajnovat hřiště...

Cuketka nedávno na webu propagoval samozásobitelská zeleninová družstva - coopy - ve kterých se sdružují odběratelé lačnící po čerstvé biozelenině. (Čtěte tady a tady.) Ze srandy jsem mu tam připsal komentář : Zakládám nový pražský coop na bedýnky s vínem - odběr každých 14 dní, v jedné bedýnce 6 lahví, třeba 3 bílé a 3 červené. V zimě víc červených a sladkých, teď na jaře víc veltlínu atd. Zaručeně čerstvé! Hlaste se :o))))

Včerejší článek na Jižním svahu, kterým se JČ kál za svůj ekologický hřích konzumního života ve městě a zamýšlel se nad tím, že by bylo ekologicky odpovědnější odstěhovat se na vesnici, mě pobavil. Z Prahy jsem se vystěhoval už před šesti lety, ale eko- a bio- důvody nehrály žádnou roli. Prostě jsem už měl dost života ve městě.

Vzpomínám na hrdiny Foglarových románů, kteří přicházeli na jarní skautskou výpravu jako první v krátkých kalhotách. Kraťasy jsem ještě neměl, ale v pátek jsme s dětma zajeli do liběchovského rybářství pro pstruhy, vytáhli zahradní gril a pstruhy hned ugrilovali, děti nedaly jinak. Sice jsme je šli sníst do domu, protože na sezení na zahradě ještě nebylo počasí, ale nemilosrdně sžíravý komentář paní Skleničkové mě potěšil. Jaro je tady!

Zase jsem letos nasadil k trháku v neoficiální soutěži o to, kdo ochutná za rok nejvíc vzorků vína. Už před měsícem jsem v Ratíškovicích při hodnocení burgund ochutnal přes padesátku, tento víkend byl též požehnaný. Naštěstí mě moji moravští přátelé přeškolují ze špatných zvyků, jako je ochutnávání příliš velkých degustační objemů. "My naléváme mnohem míň," říkají mi. Mám stále pocit, že víno líp ocením, když ho mám v puse pořádně, ale při posuzování padesátky vzorků si už dávám pozor a upíjím jako vrabec. Díky tomu jsem v sobotu v Tvrdonicích asi překonal svůj rekord v počtu ochutnaných vín, ale vrátil jsem se na pension pevným krokem a s minimálními následky.

Trenér Brückner skončil u rakouské reprezentace. Češi začali šetřit na jídle, potvrzuje průzkum. Vymizí z českých koupališť tlouštíci? Pan Sklenička pochybuje, nejvíc v životě přibral v osmdesátých na vojně, v království špatného jídla. Zaháněl stres a dojídal se chlebem, deset kilo za rok.

Myslím, že jsem tu historku slyšel od Matesoly: pár si v restauraci objedná víno, číšník víno naservíruje a mladý pán (trochu agresivně) víno odmítá, že je vadné. "Korek," tvrdí sebejistě. Vrchní reklamaci odmítá : "Obávám se, pane, že tuhle reklamaci nemůžu uznat." - "Nemůžete uznat? Jasnej korkáč?" diví se host. "Je mi líto, pane," praví číšník. "To nemůže být korek..." a s úsměvem položí před hosta plastový špunt, který právě vytáhl z reklamované lahve. Šach mat ... číšník vyhrál.