na Blog.cz

Miluji takové akce. Akorát čtyřicet vzorků je dost. Já udržím pozornost tak do pětadvaceti a můj jazyk možná i méně.

Na vesnické košty (Výstavy vína) jezdím od osmdesátých let, ale až teď získávám respekt k hodnotitelům, když jsem si to zkusil. K té hranici pětadvaceti vzorků : přirovnal bych to k tekuté holi. Do dvaceti vzorků se o ni člověk zvesela opírá, po třiceti ho už hůl mydlí po hřbetě :o)

Sklenička: zajímalo by mne, jak jste zvyklý hodnotit u "stobodovky" barvu vína? Jako první, nebo až nakonec?

"Zvyklý" vůbec nejsem, normálně se bodování vyhýbám. Ale když piju víno, snažím se napřed pokochat barvou, potom vůní a nakonec chutí. Když se mi víno líbí, tak to potom všelijak střídám :o)

Při pití vína se také kochám, v lepším případě, vším možným. Ale když už musím obodovat, přijde mi právě divné nejprve obodovat barvu, jen podle "etikety", jaké že to vlastně mám pít víno. Proto mně osobně přijde vhodnější obodovat barvu až nakonec, kdy znám jak vůni, tak chuť a celkový charakter vína,  pojmout to tak, zda se ta konkrétní barva k tomu všemu tak nějak hodí či ne... Je to právě věc názoru. Vy jste tedy bodoval barvu jako první?

No to jsem čekal, že mi napíšete, že to dělám blbě :o))) Já jsem na popisovaném sezení neměl moc času pokukovat po ostatních, takže nevím. Já jsem vždycky zapsal barvu, vůni a chuť, i když ten hlavní důvod tady vlastně chyběl - normálně bych si myslel, že to tak musím dělat, kdybych se pokoušel určit víno naslepo. Tady jsme věděli odrůdu a často i cukernatost.

Jinak u zbylých dvou parametrů, vůně a chuti, bych si pořadí rád zachoval - obvykle se snažím poznat víno nosem a potom jen zkoumám, jestli chuť odpovídá dojmu z vůně. Mívám problém s víny, která jinak chutnají než voní, naopak jsem rád, když se dojem z vůně opakuje nebo potvrzuje v chuti.

Tož to bych si nedovolil :) Psal jsem jen, jak to přijde mně osobně lepšejší.

A jsem na tom stejně v té "problémové" rozlišnosti vůně a chuti jednoho vína, nemám to obecně moc rád, i když výjimky jsem už potkal.

A na závěr raději opakuji, že bych si to nikdy nedovolil :)

tak ja to priste zkusim podle vas a kdyz mi budou vychazet vyssi pocty bodu, tak to tak budu delat furt :D

Já bych zase tolik to hodnocení nepřeceňoval, byl jsem několikrát na hodnocení takovýchto koštů  a měl jsem ze začátku stejné problémy ja pan Sklenička (prostě jsem nestíhal), než jsem zjistil že ostatní (pravda ne úplně všichni) to po 15-tém vzorku střílí jaksi od boku. Poprvé jsem tomu nevěřil po třetí již uvěřil. Jinak proč shazovat barvu vína když není kalné, ale je přeci jenom trochu světlejší - dávám prostě 10,10. Něco jiného je samozřějmě vůně a chuť.

No právě, proti světlé barvě vůbec nic nemám. Ale když bude teoreticky "doplňovat" nějaké hutné extraktivní víno, tak už mi prostě k němu štymovat nebude a 10 nedám.

Ale bodování taky určitě nepřeceňuju, vždycky záleží na tom, KDO hodnotí a boduje a proč.

(10) TOM - spousta RR z Mosely a Porýní je skoro bílých a přesto jsou hutné a extraktivní. Není to tak dávno jsem chutnal bílé víno ( Corton Charmelange ) a kdybych měl pásku na očích, bez skrupulí byh řekl - červené, ale to byla samozřejmě vyjimka, jinak hutnost a barva většinou korespondují, tož pravda..

(11) AJAM - jsem si to ale naběhl :) Neberte to doslova, co jsem napsal, že u plného vína vidím světlou barvu a nedal bych 10. V tom zase ale vidím výhodu právě toho nejprve jít přes vůni, chuť až k bodování barvy. Když očuchám a ochutnám plnou Moselu, tak i při světlé barvě dám klidně 10. Když očichám a ochutnám sladkou Pálavu s 30g extraktem a bude to skoro čirý víno, 10 nedám :) Corton Charmelange, zřejmě bohužel, osobně neznám.

Další výhodu ponechání bodování barvy na konec vidím v případné možnosti zkreslení barvy vína třeba oxidací či jinou potvorou. Nadchnout se barvou vína, dát za 10 a pak pít jablečný mošt, to bych litoval a škrtal...

Ale jak píšu od začátku, je to jen můj postoj k bodování, žádná vyhláška :)

šak mněs dals dost bodů,tož dojeď zas,řeknu chlapom ,žes jich pochválils

13 - nedál, já jsem ze začátku nevěděl, kam mám nastavit průměr, a potom jsem v tom trochu plaval. Měl jsem to celé o dost bodů šoupnuté dolů, pak mi to bylo líto. Raději bych hlásil 90 než 85 :o)

12 - neberte to tak vážně, kdybyste nad tím takhle špekuloval, musel byste ještě pořád sedět nad prvním vzorkem. Nikdo nejni dokonalý (a já jsem toho častým příkladem :o)

Tom: Hele, to s tou barvou se mi taky jednou stalo. U Auxey-Duresses Premier Cru. Čmuchám červenou a ona je to šardonka. A vtip je i v tom, že tohle víno může být v obojí barvě, takže nad tím člověk sedí a dumá, jak to víno vlastně dělaj.

K barvě. Já problém s hodnocením barvy mám jedině u anonymní degustace. Když nevím co je to za odrůdu, ročník a způsob výroby. U anonymní degustace mi přijde logičtější barvu hodnotit na konec. V tom má Tom pravdu. Takže díky za nápad Tome!!!! Při nejbližší příležitosti to vyzkouším, neb jsem barvu vždy hodnotil jako první a pokud jsem měl možnost tak po přiznání vzorku jsem ji korigoval.

vosisko: díky :) Dejte někdy klidně na maila vědět, jak to zapůsobilo, zda lepší/horší/stejný, s tím necháním barvy na konec...

s tou barvou jsem se to naučil dávat vždycky stejně, když jde o nějaký extrém (zřídka) dám bod dolů. osobně dám ve víně víc na celkový dojem (nemůžu si pomoct). občas není od věci zavřít oči (obrazně), napít se, ohodnotit jako ve škole a zbytek pak pitat později :)

možná to někomu bude znít amatérsky, ale po absolvování pár koštů s více než 30 vzorky se mi to docela osvědčilo.

(pitat je opilecký výraz pro pitvat)

Vzhled vína tzn.čistotu a barvu, je třeba hodnotit jako první věc při nalití vína do 1/3 odpovídajícího degustačního pohárku. Pokud je víno bey zákalu, čisté, s jiskrou, odpovídající odrůdě a jakosti (světležlutá, zlatavá..karmínová, hutná červená,..) hodnotí se plnými body. Pokud víno lehce opaleskuje a barva přechází do hnědých tónů či je k nerozeznání od vody, body se snižují. Nechápu lidi, kteří shazují body u vzhledu pouze z důvodu, že je barva u bílých vín nižší a světlá.  Musí se brát také v potaz, jak je víno staré a v jaké je kondici. Zlatá barva u 3letého vína je odpovídající, jako světlá u mladého. Zato světlá barva u červ.vín (CSg, SV, AN, CMO, MP) je nedostačující a vypovídá o špatné práci při síření nebo zpracováním hroznů. Rulandské modré obsahuje ve slupce nejméně barviva (anthokyanů) ze všech modrých odrůd, takže cihlový ton je v pořádku. Hodnotit barvu jako poslední věc, až když máš na dně vážně nelze.

20 - Matu vypíchnul dobrej bod, je marné hodnotit barvu poté, co člověk upil a má ve skleničce jen na dně. Barva se líp projeví v plné skleničce. Vzpomínám, jak jsem při špatném osvětlení porovnával barvu v poloprázdné sklence se džbánkem s odlivkami :o) Takže pokud jde o hodnocení barvy, čím dřív, tím líp :o)