Devět ryzlinků a desátý Vavřinec

23. února 2009 v 7:00 | Sklenička |  Reporty
Bylo nás šest. Vinograf páteční setkání pokřtil honosně: Grand Riesling Trophy. Otevřeli jsme deset ryzlinků, jeden mimo soutěž. Navíc jsme si krátili čekání na účastníky alsaským sektem z ryzlinku, od Wolfbergera. Zbylých devět bylo v ročnících 1997 až 2007, dvakrát Morava, třikrát Alsasko, dvakrát Mosela, bohužel žádné Čechy.


Pavel Jelen způsobil apeiron, počáteční chaos tím, jak dokonale lahve zabalil do černých plastových pytlíků, takže jsme bodovali skutečně naslepo a anonymně. Dokonce jsme v tom zmatku zapoměli na to, že jsme předem dali stranou jednu sladkou Moselu a vyčlenili ji jako poslední vzorek, takže jsme ji tipovali několikrát během koštu. Bodování nám působilo občas zábavu, občas naštvání až ponížení (Dávám devadesát sedm bodů, ale nesouhlasím s tím! - zaznělo taky). Nakonec jsme se shodli, že bodování je nepříjemná zvrácenost, která nás odvádí od toho, abychom si víno vychutnali. Přesto si myslím, že nám to umožnilo věnovat se vínu poctivě a bez vyrušování ostatními vlivy. Postupné odhalování totožnosti jednotllivých lahví bylo zábavné, hlavně pro zklamání některých účastníků, kteří si až do vybalení lahve byli celkem jisti... sám jsem párkrát trefil oblast původu, ale přesně jsem neurčil žádné víno. (Ale podobně jako ostatní jsem neměl přehled o všech vínech).
Naštěstí se nikdo nepohoršoval nad třicetibodovým rozdílem u jednoho vzorku, sám za sebe můžu jen dodat, že jsem se kromě jednoho vzorku příliš nevzdálil od výsledného průměru. Průměr šesti bodování totiž zmírní úlety jednotlivých hodnotitelů a i přes hrozivě vypadající rozdíly v hodnocení jednotlivých porotců je výsledný průměr nakonec docela spravedlivý. Dokonce i pořadí prvních dvou vín (a posledních dvou) mám stejně jako šestičlenná porota, takže se můžu ztotožnit i s kolektivním hodnocením.

Nebudu se příliš rozepisovat o jednotlivých vínech, nejzajímavější byly pro mě zážitky spojené s hodnocením naslepo a s rozdílným vnímáním o chvíli později při posuzování známého vína. Překvapilo mě jen, že jsem nepoznal svůj alsaský ryzlink, Altenberg de Bergheim 1997 Grand Cru z Cave de Ribeauvillé, ale nakonec jsem rád, že jsem se rozhodl ho dát vplen. Už dlouho jsem ho chtěl vypít, ale nechtěl jsem ho pít sám, a tenhle večer jsem vzal jako vhodnou záminku. Dobře jsem udělal, schovávat ho déle by asi nemělo smysl. (V bodování skončil druhý s nejtěsnějším odstupem za alsaským Ryzlinkem Grand Cru Osterbergem 2004 od Louise Sippa.) Samotného mě překvapilo, jak vysoko jsem bodoval jakostku 2005 od Znovínu. Poslední skončil můj oblíbený ryzlink Ing. Richarda Tichého z Hrušek, ale když jsem si porovnával svoje dojmy z bodování se starými degustačními poznámkami, došel jsem k tomu, že to byla dvě různá vína. Že by se nám na stůl dostal jiný ročník? A překvapivě dobře dopadla dvě vína ze supermarketu Albert, Riesling 2007 z Cave de Beblenheim a moselské Divinum Riesling Spatlese 2007, výrobce Moselland.
Hned jak jsme vytáhli lahve z tmavých pytlů, poznal jsem, že jsem některá vína podhodnotil a že jsou lepší, než kolik jsem je bodoval. Byla to magie etikety nebo se vína po hodině v lahvi otevřela? To už nezjistím, ale druhé kolo přechutnávání všech vín s odtajněnou etiketou a s porovnáním s bodovací tabulkou bylo strašně zajímavé! Jak rozdílně posuzuju víno naslepo a víno se známou etiketou! Schválně si to vyzkoušejte! Výsledné pořadí vín ani nezveřejním, jako soutěž jsem to moc nebral. Ale jako cvičení a sebepoznávání to bylo zároveň poučné i zábavné!

Mimochodem, když v sobotu večer upíjím z nedopitých lahví, oceňuju i rakouský Rheinriesling Premium 2007 od Rolanda Minkowitsche. Nechci se obviňovat, že jsem mu o den dřív nedal víc bodů, spíš myslím na to, že jsme všechna vína otevřeli naráz a ochutnávali je postupně, v náhodném pořadí. Některým z nich prospělo rychlé vypití brzy po otevření, jiným vínům by pomohlo nechat je několik hodin vydýchat. Ale to je obecně princip podobných hodnocení - vína sice mají rovné podmínky, ale stejné podmínky některým pomohou, jiným ublíží. Hodnocení vína naslepo pomocí stobodové tabulky a soukromé posezení nad známým vínem jsou dvě zcela jiné věci, je to prostě jiná opera.
Když jsme se tak rozmlsali a všechno znovu přechutnali, zatoužil Vinograf po něčem červeném. Napřed jsem odmítal, ale pak jsem si vzpoměl, že jsem dostal na ochutnání darem barikované Svatovavřinecké ze Školního statku v Mělníku. To je můj tip na letošní rok - ještě se neprodává, ale bude výborné. Je příjemně ovocné i tělnaté, barik mu pomohl. Budu ho vyhlížet, doporučuju!

P.S. Poděkování všem účastníkům: nejen za přinesená vína, ale hlavně za společné ochutnávání, porovnávání dojmů, konfrontaci chutí, vůní a dojmů. Ve všech ohledech byla Riesling Trophy inspirativnější, zábavnější a poučnější než kdybych vína ochutnával sám nebo ve dvou, jak jsem zvyklý.
 


Komentáře

1 p.j. p.j. | E-mail | 23. února 2009 v 10:30 | Reagovat

Jo, mám z toho podobné pocity. Bodování je absurdní hříčka, odvádí to pozornost od pro mne důležitějších věcí, je to takové šmahem něco rozseknout, jestli je za 5 nebo za 4 body a úplně se mi z toho vytrácí ten požitek. Nekoresponduje to s tím, jak je víno osobité versus technicky dobře zvládnuté ale bezduché. Na můj vkus tam chyběl Mělník a Blatnice na úkor mučení supermarketovou průmyslovkou, ale tentokrát o vína tolik nešlo. Byl to pohodový večer, na němž bylo nejcennější, že se pár lidí sešlo a zajímavě podebatilo o vínech nad víny a zahráli si společenskou hru zvanou Bodování :-)

2 Sklenička Sklenička | E-mail | 23. února 2009 v 10:41 | Reagovat

Já si na bodování tolik nestěžuju, schválně jsem ho tam dal, aby se řeči nestočily od vína někam jinam a večírek se nezvrhl ve volnou zábavu s vínem. Aspoň jsme se dost dlouho a intenzivně věnovali vínu. Hlavně porovnání rozdílu mezi ochutnáváním naslepo a následným ochutnáváním odtajněného vína mě moc bavilo :o)

3 AJAM AJAM | 23. února 2009 v 11:30 | Reagovat

Též děláme s kolegy tato hodnocení a mnohokrát se nám stane, že po odtajnění vzorků a přechutnání s již komplexními poznámkami všech přísedících se pohled na některá vína mění. Myslím že to je nejen tím jak se víno rozvine nebo naopak spadne, ale i ta diskuze v druhém kole pro hodnotitele má za následek určité změny v pohledu na víno.

4 Vinograf Vinograf | E-mail | Web | 23. února 2009 v 11:41 | Reagovat

Sklenička v průběhu večera správně podotkl, že v tomhle případě je chyba v nás a ne v bodovací tabulce. Jsme prostě v bodování začátečníci a po odhalení vín tak často probíhala diskuze, která ukázala, že vlastně pořádně nevíme, jak tabulku používat, co je to barva atd. Prostě že kolonka "celkový dojem" u nás pořád převyšuje všechny ostatní. Myslím, že je to dobře, protože pokud neumíme být exaktní, měli bychom být aspoň každý svůj.

5 p.j. p.j. | E-mail | 23. února 2009 v 13:40 | Reagovat

:-)) ják nevíme, co je to barva? Já náhodou vím, co je barva, akorát si nevím rady, proč by měl tenhle odstín být za 8 a tenhle už za 10. Podle mne si s tím neví rady i 80% bodovatelů v porotách, tak tam radši mastí plný počty, aby svou nerozhodností náhodou někoho nepoškodili, nebo těhle sporných položek zneužívají k tomu, že jimi celkově sympatickému vínu tady přidají a něčemu, co jim nesedne náležitě uberou i tady. proto nevidím nic objektivního na nějakých tabulkách, je to stejná subjektivní dojmologie jako jinde, jen se z toho snáze počítají průměry než ze slovního hodnocení, takže když si chce někdo hrát na medaile, tohle je nejjednodušší systém.

6 p.j. p.j. | E-mail | 23. února 2009 v 13:52 | Reagovat

podle mne je daleko lepší (když už je nutné někoho furt stavěn na stupně vítězů) varianta na systém K.A.H.A.N.u, kdy je z tabulky jasně vidět, která tři vína každému z porotců přišla nejlepší a která dvě úplně zavrhnul. pod tím teda pak může být součet, které to víno mělo nejvíc kladných nominací. Ale nevylučuje to vůbec slovní soukromé subjektivní hodnocení (naslepo třeba), medaile jdou rozdělit a nedochází k absurditám, kdy buď uděluješ víc bodů vínu, které ti taknějak míň chutná než bodový outsidet nebo že stejně ty body švindluješ tak, aby i bodově vyhrálo to, kter ti přijde nejsympatičtější.

7 Tom Tom | E-mail | 23. února 2009 v 13:56 | Reagovat

Mně se tedy žádné víno nezdálo barevně "chybné" a taky abych žádnému zbytečně neškodil, v barvě jsem u všech měl 5+10.

Ale na bodování si taky nestěžuju, jako Sklenička. Jen jsme možná mohli po vybalení lahví vybrat celkové pořadí ne dle zprůměrovaných bodů, ale dle celkových dojmů každého. I když to můžeme udělat i dodatečně - rozumějte tomu jako návrh, který hned rozesílám po mailu :)

8 Sklenička Sklenička | E-mail | 23. února 2009 v 14:11 | Reagovat

KAHAN je mou velkou inspirací, ale jinak to naše bodování vůbec neberu vážně :) Chtěl jsem jen omezit rozptylování a společenské tlachání a soustředit pozornost na vína. Ale třeba by bylo zábavné udělat i druhý žebříček : přiřadit 1-9 bodů vínům podle pořadí u každého "porotce" a sečíst body.

9 Sklenička Sklenička | E-mail | 23. února 2009 v 14:14 | Reagovat

Tom - to se myslím mělo udělat, totiž to stanovení pořadí předem podle cukru atd. Ale to by chtělo jednoho, kdo se obětuje a nebude hodnotit, a bylo nás málo. Pro příště se hlásím, že to provedu, já jsem zmatkář a pořadí si nezapamatuju, takže tím žádnou velkou výhodu nezískám :o)))

10 vosisko vosisko | E-mail | 23. února 2009 v 15:15 | Reagovat

Na pořadí vzorků záleží snad nejvíc! Když to správně namícháš, můžeš úplně změnit výsledky degustace.

  Je úplně jedno, jestli budete průměrovat pořadí nebo bodovat třemi hvězdičkami, nebo bodovat 100 body. Nakonec bude pořadí stejné. Mám to vyzkoušené. My už se takhle scházíme deset let a vyzkoušeli jsme různé bodování. Ale bacha! Jiní degustátoři. Jiné body, jiné pořadí. Já bych mohl vyprávět, občas koukám jako "vejr" co komu jak chutná.

  Jinak bodování pro mě smysl má právě z toho důvodu, že donutíš lidi zamyslet se nad vínem a zodpovědně vyřknout ortel.

11 Sklenička Sklenička | E-mail | 23. února 2009 v 16:13 | Reagovat

"donutíš...zamyslet se nad vínem a zodpovědně vyřknout ortel" - Přesně! Už tolik dobře míněných degustací se takhle zvrhlo v pitku :) Vždycky mě pak štvalo, že jsme měli před sebou dobré víno a klasicky jsme drbali nepřítomné. Tentokrát ne, takže na bodování nedám dopustit!

12 p.j. p.j. | E-mail | 23. února 2009 v 19:05 | Reagovat

já myslím, že k soustředění není třeba bodování. nikdy jsme nebodovali, stačilo, když se prostě řeklo, že se bude respektovat neutrální ticho, dokud si lidi nedopíšou poznámky. a ještě efektivnější na soustředění se ukázalo degustovat naslepo, pak to nesvádí ke komentářům k vinařovi či vínu ještě před ochutnáním a rychleji to odsejpá - prostě před odslepením nějak je málo materiálu na zakecání se a všichni se třesou na rozuzlení. ale jinak uznávám, je škoda zaplácat tlacháním pěkné víno a vypít ho mimoděk, nesoustředěně - ale i to je někdy třeba :-)) nelze z toho vždy dělat sympózium, víno je taky relax a sdružující komponenta.

13 AJAM AJAM | 23. února 2009 v 21:07 | Reagovat

Je pravda, že každé hodnocení  má svoje úskalí stojí to práci někdy i dřinu a ve finále si človek to víno ani nevychutná,ale spousta z nás když některé víno kupuje,se kouká na body,které mu dali vlastně neznámí lidé,tak co je vlastne správně?

14 Sklenička Sklenička | E-mail | 23. února 2009 v 21:44 | Reagovat

13, AJAM - asi si nakonec každý musí vybrat, koupit a vypít svoje víno a riskovat, že mu nebude chutnat (nebo že se přitom opije, život přináší spoustu rizik a není bezpečný :) Četl jsem teď zprávu skoro vědeckou z několikaleté kontroly odborné poroty špičkové mezinárodní soutěže složené z renomovaných a draze zaplacených degustátorů : podstčili jim během pár desítek vzorků 4x to samé víno a vyhodnocovali, jak ho bodovali... no prostě naše odporná dorota by to asi zvládla podobně... nic jim nepomohlo renomé atd., plavali v tom jako my a hodnotili pokaždé jinak. Soukromě nevěřím na bodování, leda na to, že někdo (+/- konzistentně) o víně píše pár roků a pro někoho jiného to může představovat vodítko - klidně i negativní, raději pozitivní - ale podstatná je ta kontinuita, ne shoda v preferencích. Když se mi líbilo deset knížek, které nějaký literární kritik doporučil, a když mám dojem, že vidím svět a literaturu podobně jako on, klidně si koupím i jedenáctou knížku. Ale důležitá je nejen statistická shoda, ale podobnost názoru, byť jen tušeného, povrchně sdíleného přes média...

bože, to jsem se rozepsal... na zdraví a s mírou...

15 AJAM AJAM | 23. února 2009 v 22:14 | Reagovat

14,Sklenička - ano je lepší vybrat si víno,které jsem již chutnal a z mého subjektivního pocitu se mi líbí a ještě lepší je když ho prodistkutujeme ve skupině lidí,kteří mají víno také rádi.Ale také si musím  přiznat,že občas podlehnu hodnocení některých vín třeba z WS, pravda je že ne vždy těm bodům rozumím,protože jakákoliv renomovaná degustační komise může být také finančně podjatá od určitého výrobce nebo producenta.A proto co mi prostě chutná,to mi nikdo nevezme!

16 Vinograf Vinograf | E-mail | Web | 23. února 2009 v 22:18 | Reagovat

Sklenička: To s těma knížkama je pěkný přirovnání. My jsme třeba zjistili s Tomem, že máme podobný chutě, takže si budeme v doporučování vín víc věřit. Dobrý, ne?

17 vosisko vosisko | E-mail | 24. února 2009 v 10:04 | Reagovat

p.j.- ono je to jedno jestli dáš vínu nějaké body nebo to vyjádříš slovně. Stejně je to hodnocení! Buď je to subjektivní hodnocení jednotlivce a nebo, když se to zprůměruje, tak skupiny. Je moc dobře, že takovéto subjektivní názory na víno existují. Oni by pak Skleničkovo plky neměly smyslu.

18 vosisko vosisko | E-mail | 24. února 2009 v 10:12 | Reagovat

Ta poslední věta je drsná. To musím opravit. ....Skleničkovo plky a plky NÁS VŠECH by neměly smyslu...

19 Evas Evas | E-mail | 2. března 2009 v 22:03 | Reagovat

Plky o ryzlincích neběží jen u Skleničky, ale velmi inteligentní diskuze se nám rozjíždí tady u testu ryzlinků: http://ekonomika.idnes.cz/diskuse.asp?iddiskuse=A090227_134044_test_fih

:-)

Já vždycky uvažuju, kdo že je ten "běžný spotřebitel", vždycky si říkám: "to jsem přece já", ale koukám, že to asi není úplně pravda....

20 Sklenička Sklenička | E-mail | 2. března 2009 v 22:32 | Reagovat

19,Evas - nóóó, myslím, že jsme měli lepší ryzlinky i lepší diskusi, než mají na ekonomika/idnes, a myslím, že to tak ještě  dlouho zůstane :o)))))

21 Gaston Gaston | E-mail | 16. dubna 2009 v 11:45 | Reagovat

Dobry den, muzete prosim prozradit o jaky Vavrinec ze Skolniho statku se konkretne jedna? Ten 2006 jakostni (sarze N 31/06) to asi nebude, ze? Dekuji

22 Sklenička Sklenička | E-mail | 23. července 2009 v 11:00 | Reagovat

[21]: našel jsem dotaz pozdě, ale aspoň takto: zmiňovaný Vavřinec stále ještě není v prodeji. Snad v září bude.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama