Vraťte mi slunce!

22. ledna 2009 v 7:00 | Bicchiere da vino |  Jen tak
Úplně se zlobím na zimní počasí. Včera po ránu mi jen na chvíli vyšlo slunce a prozářilo výhled na vršky stromů, za chvíli zase zalezlo a doplížila se mlha. Zákazníci se vymlouvají na globální krizi - nejvíc ti, co se vymlouvají už jedenáct let, těm krize přišla vhod. Hned bych utekl někam, kde svítí slunce. Lidi tam mají lepší náladu. Itálie? Chorvatsko? (Egypt ne, tam se musí vozit víno s sebou.)

Obdivoval jsem jednu svěží odnož italského turistického byznysu, agriturismo. To jsou malé soukromé farmy, na kterých majitelé vystavěli ubytovny pro turisty a nechávají je bydlet uprostřed svého zemědělského hospodaření. Před pár lety jsem na jedné strávil dva týdny dovolené. V Toskánsku, 30 kiláků od moře.
Moje agriturismo se jmenovalo Starý dům a byl to samozřejmě marketingový podvod. Ten dům byl zbrusu nový, čerstvě postavený, jen do omítky měl zabudované naštípané kameny, aby to vypadalo jako staré zdivo. Ostatně tam nejspíš nic nepěstovali, jediná plodina, kterou se zabývali, byla tráva, ze které dělali seno... Ani finále Champions League se tam nedalo chytit. Hlavním lákadlem agriturisma byl výhled za milion dolarů.
Výhled se dynamicky proměňoval podle polohy slunce. Měli jsme apartmán se třemi místnostmi s balkónkem, ze kterého byl luxusní výhled na všechnu tu krásu. Fotil jsem si ten výhled ráno, v poledne i večer. Slunce čarovalo. Večerní vínko na balkóně bylo dokonalé. I s Vernacchiou za 3 Euro se můžete cítit jako milionář.
Občas jsme jezdili na výlety. Do San Gimignana, do Sieny a Pisy, k moři, ale já nejraději do Volterry.
Z Volterry bych se nevypsal ani za měsíc. Jednak tohle etruské město na kopci vypadá už z dálky jako poklad. A ještě úžasnější jsou pohledy do krajiny z jeho hradeb. Fascinovaly mě italské renesanční obrazy s několika horizonty, to jsem z Čech neznal. Z hradeb Volterry jsem viděl, že si renesanční malíři nic nevymysleli, patero horizontů tam všude je.
A občas fascinující detaily jako strom uprostřed louky, kolem kterého musí desítky let objíždět sekáči trávy. Každá česká babička by poradila strom pokácet, ale Italové ho nechají stát a objíždějí ho. Tenhle strom stojí kousek pod Volterrou a fotil jsem si ho už nejmíň desetkrát.

Zaháním chandru pomocí Le Volte 2005 z Tenuta dell'Ornelaia. Už jsem o něm psal tady před rokem, stále se mi moc líbí. Před týdnem jsem mohl ochutnat v Břevnovském klášteře jeho většího sourozence, Le Serre Nuove 2005, ten byl ještě hustší, nabušenější, ale nezaujal mě. Tahle třešňová paráda se spoustou tříslovin v chuti je lehčí váha, ale baví mě víc. Za třešněmi ve vůni hledám Sangiovese, za krásnou silnou barvou italské slunce...
Zajímalo by mě, jak tenhle pohled vypadá teď v lednu. (Na obrázku je San Gimignano, vlevo dole vykukuje moderní věznice.) Teď v lednu se mi nejvíc stejská po Slunci. Jsem Italy-sick. Jsem Sun-sick.
 


Komentáře

1 mirek mirek | 22. ledna 2009 v 8:48 | Reagovat

Snad je to nějaké kouzlo, že dnes ráno svítí slunce?

2 Sklenička Sklenička | E-mail | 22. ledna 2009 v 14:16 | Reagovat

Jasně, moderní šamanství 21. století :o)

3 vosisko vosisko | E-mail | 23. ledna 2009 v 11:48 | Reagovat

Já byl na těch samých místech předloni. Je to tam super a ještě je to v podstatě levný. Mě nejvíc bavilo navštěvovat restaurace v zapadlých vesnicích. Co nám tam někdy udělali za dobroty! Mňam!

Jinak s těmi víny já to mám přesně obráceně. Mě moc nezaujalo Le Volte a moc mi chutná Le Serre. Pil jsem i Ornelaiu a možná my chutnalo víc Le Serre, ale nepil jsem je vedle sebe.

4 yaxi yaxi | E-mail | 23. ledna 2009 v 15:47 | Reagovat

volterra je úžasná, krásné vzpomínky mám i na malebné castagnetto carducci. strávili jsme s rodinou pozdní léto v cecine a marina di bibbona. toskánsko je je nejdokonalejším cílem labužníků (dobré kafe, dobré jídlo, dobré víno, lehkost bytí a moře jako bonus). v jednom kempu na recepci jsem náhodou potkal kuchařku, jejiž kuchyně mi tenkrát učarovala, tak jsme tam samozřejmě zůstali. bohužel se ta kuchyně za těch deset let poněkud poněmčila, nicméně doporučila mi vína jednoho velmi zajímavého vinaře, jehož provoz jsem následně se synkem navštívil. ochotně nás provedl vinicemi, ukázal provoz a nechal ochutnat vína jeho produkce. byla jen dvě (bibo a ziro- http://www.felciatello.it/) a pochlubil se, že je dodává do jednoho z nejlepších lokálů itálie a také do LA, podniku, jež patří zpěvačce madonně. tuhle tekutou itálii jsem si přivez domů, a tak by lahvinka červeného od pana zirra mohla být sqělým nápadem yaxi proslunit víkend ...  :)

5 Sklenička Sklenička | E-mail | 23. ledna 2009 v 16:34 | Reagovat

Zírám, kluci, že se dokonce kolem sebe nevědomky kobrcáme i o dovolených... taky jsem byl dvakrát ve Val di Cecina (jednou v Mazzantě, hned vedle Ceciny) a jednou v San Vincenzu (Bolgheri) - Castagnetto Carducci jsem taky viděl :o) Letos by to mohlo zase vyjít, nepronajmeme si společně nějaký rustico casale ? Beru dva sviště, zvyklé na návštěvy vinařství :o)

6 vosisko vosisko | E-mail | 24. ledna 2009 v 11:41 | Reagovat

No, to by nebylo špatný nějaké společné "agroturismo". Každý večer by jsme pořádali ochutnávky vín.

Mě nejvíc ničí, když tam na ty vína musím koukat, protože co ochutnáš s drahou polovičkou za večer? Max dvě lahve. A teď je z toho množství vín vyber. Já v těch vinotékách vždycky stojím nešťastný. Tak kterou?  Takhle by jsme je vzali všechny. A bylo by jasno jestli nám neunikla nějaká dobrota.

7 Sklenička Sklenička | E-mail | 25. ledna 2009 v 17:49 | Reagovat

Vyhlásíme společný výlet v červenci do Toskánska pro vínomilce s dětmi? Mimochodem, zrovna v Bolgheri se dá koštovat v mnoha malých vesnických prodejnách, kde mají 8 lahví pod dusíkem a prodávají po deckách, třeba i Ornellaiu. Vyzkoušel jsem, tak jsem poprvé pil Sassicaiu :o)

8 vosisko vosisko | E-mail | 25. ledna 2009 v 20:56 | Reagovat

Jel bych hned. Jenže mám tak malého mrňouse, že letos budu rád jestli pojedu vůbec někam. Já jsem volný příští rok.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama