na Blog.cz

V sobotu večer jsme si udělali památeční večírek s emisarem čejkovických vinařů yaxim. Ve čtvrtek jsme si psali, já jsem odmítl setkání v Praze u vína s tím, že mám na starosti dvě malé děti a jediná možnost je návštívit nás s jeho dítětem. Slovo dalo slovo a v sobotu večer si naše děti pohrály, pokoukaly na pohádky a spaly spolu na letišti - roztažených matracích na zemi, zatímco my jsme řešili zásadní otázky pitelnosti vína.

Je to knížka o vášni a je dobře napsaná. Dočetl jsem ji s jiskrou v oku a s ohněm v srdci - takhle budu jednou psát, až se to naučím! Strašně se mi líbí (až na obsesi Robertem Parkerem, nikdy jsem nečetl nic od Parkera, nekupuju víno podle jeho bodování, tak ani nemám obsedantní potřebu s ním polemizovat).

Úplně se zlobím na zimní počasí. Včera po ránu mi jen na chvíli vyšlo slunce a prozářilo výhled na vršky stromů, za chvíli zase zalezlo a doplížila se mlha. Zákazníci se vymlouvají na globální krizi - nejvíc ti, co se vymlouvají už jedenáct let, těm krize přišla vhod. Hned bych utekl někam, kde svítí slunce. Lidi tam mají lepší náladu. Itálie? Chorvatsko? (Egypt ne, tam se musí vozit víno s sebou.)

Štíhlá zelená ryzlinková láhev, dlouhý korek. Elegantní adjustáž a v elegantním obalu elegantní víno. Překvapivě vysoká zlatožlutá barva (omlouvám se, už jsem tady vychvaloval mladičké veltlíny z Poysdorfu, ty asi tak vybarvené nebyly), ve vůni kořenitost, prach, seno, tabák a pepř. Taky přezrálé tropické ovoce. Na jazyku ještě jako by perlilo, hádám okamžitě na pár gramů zbytkového cukru, ale víno má krásnou olejovitou (olejovo-medovou) konzistenci, je dlouhé a končí krásnou pepřovou chutí. Vůbec to není veltlín, jaký mám rád a jak ho znám. Miluju lehké svěží veltlíny včetně toho, že jejich svěžest uvadá bez náhrady s prvním babím létem, jako letní lásky přechozené do září. Tohle víno kapku svěžesti má, ale je jaksi serióznější, usedlejší a spíš elegantní. Nabízí se dojem s delším ležením na kvasinkách, ale technologické poznámky nechám povolanějším - každopádně je to výrazné víno, které vybízí k dalšímu pátrání. Další díl vánoční výměny s Vosiskem, zvláštní, ale parádní víno!

Už před rokem jsem psal pochvalně o přehlídce medailových vín Víno Revue Prague Trophy v Břevnovském klášteře. Druhý ročník se konal v pátek 16. ledna a byl ještě o kus lepší. Tlačenice byla podobná jako před rokem, skleničky o hodně lepší (Riedel), společenský cvrkot o stupínek vyšší, než vloni. Sám jsem pojal návštěvu krajně oddechově, zdržel se v klášteře přes tři hodiny a nenapsal si ani slovo poznámek ke koštovaným vínům, ale mnozí organizátoři to naopak pojali velmi prestižně.

Dnes se nebudu chlubit žádným krásným vínem, naopak. Vím, že bych na sebe neměl sám prozrazovat svoje slabosti a poklesky. Snad nejsem úplný zvrhlík, ale občas mě (povzbudí, ale i) pobaví nezasloužená důvěra, kterou cítím z některých vzkazů. Říkám si, kdyby ten člověk viděl, jak v tom plavu! Kdyby byl se mnou ve vinařství a viděl, jak se někdy obtížně rozhoduju a jak si potom doma vyčítám, že jsem nakoupil blbě!

Chtěl jsem si v novém roce přivlastnit zásluhu alespoň na zasněženém výhledu z okna pracovny, ale zase z toho nic nebude, sněžilo i u sousedů :o)

Na Nový rok jsem proklínal krtky, bez ohledu na mráz mi symbolicky přeorávali zahradu na měsíční krajinu, jako by tím chtěli znázornit stav mojí duše. Ovšem duše není věc, ale proces, a moje duše puká pod náporem krtčích rypáčků a rostou na ní krtince jako u Temelína. Líčím na krtky pastičky na myši, marně. Nevíte někdo, co platí na krtky v zimě?

Z kategorie vín do 8€ mám nejraději ty za 6€. Dobrá levná vína jsou žánr sama o sobě a vždycky se snažím o pár takových mít přehled.