O skle

5. listopadu 2008 v 7:12 | Sklenička |  Reporty
Sklárna 1
Písek byl kdysi skleněnou horou
sype se jak se ti prosívá v dlaních
marnotratně kroutíš skloněnou hlavou nad pokorou
kterou se podobá zrnko prachu hvězdě za svítání

(Vladimír Merta : O skle)


Proč se dva lidé se zálibou ve víně málokdy shodnou, to je téma na vědeckou práci, kterou nikdy nenapíšu. Umístil bych ji do oboru národopisu, protože si myslím, že kořeny jsou nejspíš v historicky tradované slovanské řevnivosti a nesvornosti. Jedna z mála věci, na které se s podobně postiženými oenofily většinou shodnu je to, že k pochopení vína a vytvoření vztahu k němu pomáhá znalost prostředí, kde víno vzniká, počínaje krajinou a lidmi až po architekturu, jazyk a historii. Zjednodušeně řečeno, při dvouhodinovém koštu ve sklepě s výrobcem snadno navážete vztah k vínu, který často bývá nepochopitelný pro chladného posuzovatele, který nejedl chleba se sádlem od vinařovy manželky a neví, že na otázku po vinařovi odpovídá místní farář s úsměvem "á, ten s koňským ohonem!"
Sklárna 5
Proto i já budu teď pít víno ze sklenic z harrachovské sklárny Novosad a syn. Ještě jsem nestihl otestovat jejich vlastnosti na svých oblíbených vínech a porovnat je se špíglovkami, které jsem si přivezl z Burgundska nebo se strojně vyráběnými sedmičkami od Rony. Ale viděl jsem skláře kolem pece, jak nabírali na píšťalu bambule zářícího tekutého skla, jak z nich ve vodní lázni v jakémsi primitivním leč důmyslném strojku vyfoukávali ten krásný tulipán, potil jsem se při pohledu na to, jak jiný sklář přilepil na spodek malou kuličku roztaveného skla a další z ní vytáhl a srovnal nožičku. A jak potom ještě další k ní přilepil ten podstavec a vytvaroval ho.
Sklárna 3
A potom jsem sledoval, jak se diamantem vykrouží rýha, nahřeje a utrhne vršek skleničky, jak se to potom obrousí a otaví, aby okraj neměl ostrou hranu, o kterou bych si pořezal pusu. Zatoužil jsem po té skleničce ... a hned jsem si koupil dvě sady a paní mi to skládala do tašky a říkala, dávám vám tam šest skleniček plus jednu na rozbití, to kdyby se k vám skutálel ze svahu někdo kdo rozbíjí drahé skleničky a jednu vám křupnul...
Sklárna 4
Vlastně jsme šli s mými dětmi na exkurzi do sklárny, aby viděly ukázku pracovního procesu, a na nějakou souvislost s vínem jsem ani nepomyslel! Hodně věřím na to, že to všechno, co nás obklopuje, utváří náš život, stejně knihy, které čteme, jako skleničky, ze kterých pijeme vodu a víno. Přesto jsem se dosud bránil utrácet extravagantní částky za ručně vyráběné riedlovky ... piju víno skoro každodenně a průběžně rozbíjené drahé skleničky by mi tu radost kazily, paní Skleničková je v rozbíjení skla též nadprůměrně dobrá. (Zcela všeobecně, popíjet dobré moravské malovinařské červené za 70 Kč z riedlovky za 2 000 Kč mi připadá... nepatřičné.) Přesto jsem tady už několikrát psal hlavně o alsaských ryzlincích, jak jejich vnímání až brutálně ovlivňuje použité sklo. V létě jsem konal ochutnávku cizích vín pro skupinu vinařů a byl jsem z toho nervozní, a mám dojem, že mě výrobci začali pozorněji poslouchat, když jsem na alsaský ryzlink vytáhl alsaské skleničky a nabídl jim test ze tří druhů skleniček. "Já to zkusím, ale nemělo by to nějak závažně ovlivnit..." říkali napřed a za chvíli "to bych si nepomyslel, že to je takový rozdíl." Doufám, že ty harrachovské skleničky budou dobré, protože bych se jich nerad vzdával!
3 sklenky Harrachov
O skle se dá tvrdit cokoliv tak snadno
Mnohem hůř se mluví o lidech... (Vladimír Merta: O skle)


Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 -69- -69- | E-mail | 5. listopadu 2008 v 7:43 | Reagovat

na te spodni fotce jsou ty harachovské?t

2 tony tony | E-mail | 5. listopadu 2008 v 8:54 | Reagovat

Pěkné, jen mě p. Sklenička překvapil :

"na souvislost s vínem jsem nepomyslel".

3 Svah jižní, mírně k východu... Svah jižní, mírně k východu... | Web | 5. listopadu 2008 v 8:56 | Reagovat

Pěkný reportek! U Novosadů jsem byl před lety, od nás z podkrkonoší to tam bylo kousek :o) Ale v té době jsem vliv skla na víno tak nějak neřešil %-)

"Zcela všeobecně, popíjet dobré moravské malovinařské červené za 70 Kč z riedlovky za 2 000 Kč mi připadá... nepatřičné" ... s tím souhlasím, i kdyby to náhodou vínu pomohlo, tak za ten stres to nestojí ;-) Na běžné denní popíjení mám své dva "univerzální" favority ("špíglovky", pokud jsi tím myslel Spiegelau) za stovku a snažím se je likvidovat co nejméně často. Ale ta nejmenší od Novosadů by mne dost zajímala, tvarově hodně připomíná právě degustační kousek od Spiegelau. Kolik si tak řeknou za krabičku po šesti?

4 Sklenička Sklenička | E-mail | 5. listopadu 2008 v 10:52 | Reagovat

3, Svah: včíl sklenička vlevo je Spiegelau dovezená v květnu z Puligny za 2 Eura, vzal jsem si ji s sebou na večerní popíjení. Ostatní dvě jsou harrachovské. Ve firemní prodejně stojí podobná šestice asi 600 Kč. Já jsem je naštěstí získal za režijní cenu, jako Sklenička to tam mám lepší :o)))

2, tony - no, že jo? Já v posledních letech plánuju dovolené do blízkosti vinařství, aby vyšla aspoň jedna návštěva denně :o) Tady jsem byl se dvěma malýma dětma, celý týden pršelo, tak jsem na svoje záliby vůbec nepomyslel a dělal jsem taxikáře, klauna a chůvu... původně jsem i do sklárny šel bez foťáku a kdyby u pece zrovna foukali lustry, tak bych si asi žádné skleničky nepřivezl a nic nenapsal. Tož tak.

5 Vinny pavouk Vinny pavouk | E-mail | Web | 5. listopadu 2008 v 11:13 | Reagovat

<I>ad Sklenicka "...dělal jsem taxikáře, klauna a chůvu":</I> aha, takze ty pivni lazne jsi asi nevyzkousel? :) mam v planu tam zajet odrelaxovat a hrosit se v lezaku, tak kazdou referenci vitam...

6 Sklenička Sklenička | E-mail | 5. listopadu 2008 v 11:21 | Reagovat

nenene, pivní lázně nebyly. Dokonce nebyla ani ochutnávka místního piva, v ceně exkurze je žejdlík v místním pivovaru, ale jako vzorný řidič jsem to nevyužil. Je mi líto, ale aspoň budeš mít víc materiálu, až o tom budeš psát sám :o)))

7 pan c. pan c. | E-mail | Web | 5. listopadu 2008 v 13:04 | Reagovat

moc dobré počtení!

<i>Jedna z mála věci, na které se s podobně postiženými oenofily většinou shodnu je to, že k pochopení vína a vytvoření vztahu k němu pomáhá znalost prostředí, kde víno vzniká, počínaje krajinou a lidmi až po architekturu, jazyk a historii.</i>

to taky souvisí s tím, co člověk ve vínu hledá, že? :)) pak je ale zajímavé, proč na všech stranách u vína taková posedlost smysly, které s tím poznáváním nesouvisí. to ale naopak pomáhá rozvoji emocí.

možná by na ty etikety neměli vůbec psát charakteristiku smyslovou a techniologickou, ale cílit to podle psychologického profilu konzumenta :)))

8 pan c. pan c. | E-mail | Web | 5. listopadu 2008 v 13:04 | Reagovat

(ááá nefunguje ti tu <i> íčko :)  jakože citovat jsem chtěl, sorry)

9 Sklenička Sklenička | E-mail | 5. listopadu 2008 v 14:33 | Reagovat

pan cé: prej to funguje, ale když to nepoužívám, jsem šťastnější :o)))

Ad posedlost smysly: samozřejmě všichni hledáme ty smyslové vjemy, protože nás kritici a blogy učí, že tam jsou. Nám ostatním, co nemáme vlohy tam všechno to harampádí najít, zbývá nadšení způsobené 13 % alkoholu :o))) a případně pátrání po těch kulturních souvislostech...

10 vosisko vosisko | E-mail | 6. listopadu 2008 v 17:46 | Reagovat

No, že vy by jste tam nějaké to harampádí nenašel a že pijete víno kvůli udržování nezbytné hladiny alkoholu v krvi a zdůvodňoval to manželce studiem kulturních souvislostí. Tak tomu nevěřím! Všem ostatním jo, ale vám ne.

11 Vinograf Vinograf | E-mail | Web | 7. listopadu 2008 v 10:00 | Reagovat

Závidím kolonistům pod vedením inženýra Cyruse Smitha na Lincolnově ostrově! Těch věcí, co si ti kluci udělali sami! Výtah, telegraf, sklenice, loď, provazy, šaty, nábytek. Život to musel být krásný a naplněný radostí ze všedních věcí.

12 mirek mirek | 7. listopadu 2008 v 16:16 | Reagovat

..somelierske mistrovstvi CR:

degustaci ctyr vzorku: sektu, bileho i cerveneho a destilatu. Zatimco u posledniho vzorku se shodli vsichni finaliste na tom, ze se jedna o vodku, u ostatnich sklenicek se v hodnoceni prilis nepotkavali. U bileho vina lavirovali mezi ryzlinkem rynskym a palavou, i kdyz se jednalo o rulandske bile. Italii, coby zemi puvodu cerveneho vzorku, urcil spravne jenom pozdejsi vitez Tomas Bruha. Ten dokazal spravne urcit i sekt, ktery pochazel z produkce jeho zamestnavatele. HN/6.11.  Takze neklesat na mysli kdyz neco nepozname.....

13 Sklenička Sklenička | E-mail | 7. listopadu 2008 v 18:17 | Reagovat

12, mirek - to zní nadějně. Sledujte mě napřesrok ve finále!

10, vosisko - díky za poklonu. Občas něco najdu, ale alkohol najdu vždycky :o) Pravda, teď už jsem často spokojený i s 11 %...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.