na Blog.cz

Dnešní text s vínem vůbec nesouvisí, navrhuju číst ho jako zpestření okurkové sezóny a bonus pro ty věrné čtenáře, kteří na Skleničkův web nezapoměli ani o prázdninách. Ne že bych se po včerejším článku na Svahu & Stylu bál psát o víně. (Když jako amatér píšu o víně, je to vždycky přinejmenším o hubu.) Přemýšlel jsem o tom, jestli mám ze solidarity se Svahem recyklovat dopis pana Reimanna, ale zavrhl jsem to: ten dopis je stejně nevábný jako praktiky, které popisuje. Ostatně všechny v něm popisované problémy jsou problémy pánů Kaliny, Reimanna a Jansy, s jedinou vyjímkou: ověřil jsem si, že v časopise byl skutečně nahrazen závěr článku sommeliérky Dity Skřivánkové o degustačních skleničkách. Všechno ostatní by si pánové mohli vyříkat mezi sebou, pokud to tahají na veřejnost, neměli by se divit, že se tím ostatní baví. Fuj. Takže dnes nebudu psát o víně, ale o tipu na letní rodinný výlet.

Historickou vesnici řemesel v Ostré (u Lysé nad Labem) jsme s dětmi navštívili koncem června, na oslavu konce školního roku, bez velké přípravy a dokonce bez foťáku. Obrázky jsou tedy z mobilu, omlouvám se. Za vysvědčení středověk.

Historické centrum řemesel vzniklo v roce 99 jako projekt rekultivace místní skládky.

Patnáct napodobenin středověkých budov tvoří kulisy pro předvádění středověkých řemesel. V paměti mi uvízlo, že za malý poplatek se tady děti mohou zúčastnit středověké výroby svíčky a vyrobenou svíčku si porom odnést domů (stále ještě s ní svítíme), podobně je to hned u vchodu s výrobou konopného provazu a o kousek dál s výrobou ručního papíru.

Taky jsme chvíli rejžovali zlato. Ukázek starých řemesel je tu mnohem víc, ale všechny najednou ožívají zřejmě jen víkendových tématických slavnostech, za běžného provozu se předvádějí jen některá řemesla.

V provozu je stylová cukrárna a hospoda (o slylovosti některých receptů jsme měli pochybnosti, o pivu z novodobého pivovaru pochybnosti nebyly).

Mrzí mě, že jsme neviděli v provozu kamenickou dílnu, protože na některé artefakty jsem měl zálusk.

Nejlepším zážitkem pro mě byly rozsáhlé bylinné zahrady, zbudované podle středověkých vzorů (ano, vzpomněl jsem si na Jméno růže i na bratra Cadfaela z detektivek Ellis Petersové). Děti se nakonec vyšílely v Bludišti, kde střídaly schovávanou i honěnou mezi sestříhanými thujemi.

Od května do konce září tam probíhají víkendové tématické slavnosti s programem, podrobnosti tady.

V rozsáhlých zahradách by se dalo strávit několik víkendů - myslím, že by to bylo vhodné místo i pro degustaci vína (vida, že jsem se nakonec dostal oklikou k vínu!)