na Blog.cz

Tuto sobotu jsem se obrátil k civilizaci zády a navštívil hned dva konce světa. O prvním z nich jsem psal v předchozí zprávě o Horňáckém kosení, v Malé Vrbce končí silnice a za hřbitovem se nachází místní rarita, konec světa. Také do Nového Poddvorova vede silnice, a nedá se říct, že by tam končila. Jen se zúží na poloviční šířku a vede někam do polí za vesnicí.

Sobota 21. června byla náročná. Vyjel jsem na Otevřené sklepy v Novém Poddvorově, ale chtěl jsem stihnout i Horňácké kosení od šesti ráno v Malé Vrbce. Naštěstí to byla nejkratší noc a nejdelší den v roce, takže jsem stihl v půl šesté ráno fotit nádhernou krajinu s vinicemi na Krásné hoře u Starého Poddvorova i v půl sedmé sraz sekáčů v Malé Vrbce.

Minulý týden jsem sliboval, že se k tématu moravského vína a folklóru ještě vrátím, a už je to tady. Co se slíbí, to se splní, říkává můj malý syn. Jak se blíží prázdniny, dostihly mě vzpomínky. Dlouhá léta pro mě prázdniny začínaly stejným rituálem. Poslední červnový pátek, z vlaku Brno - Veselí jsem vystoupil v Bzenci a během necelých dvou hodin do příjezdu dalšího vlaku jsem obešel sklípky a koupil dvě lahve vína. Dalším vlakem jsem dojel do Veselí, zašel jsem k místnímu jezu a vykoupal se v Moravě. Potom večeře v hotelu Grossmann (jmenuje se tak ještě?) a večerní lokálkou do Strážnice. Bágl jsem nechal v nádražní úschovně a silnicí lemovanou zralými třešněmi (už tam nejsou!) jsem došel k zámeckému areálu. Poslední červnový víkend totiž odjakživa začíná strážnický folklórní festival.

Minulý týden jsem to až přeháněl se soutěžením. No spíš než soutěže to byly jen okamžité nápady, až bych měl všem čtenářům poděkovat za shovívavost. Pokusím se to teď napravit pomocí několika lahviček vína. Druhá hádanka vznikla jako reakce na nedělní fotbalový výprask od Turků. Moje žena na to reagovala touto říkačkou:

Červené, dodávám, protože to z názvu není jasné. Tastevin v roce 2006, koupeno v roce 2007 u výrobce. Letos jsem ho už nenavštívil, přestože jsem týden bydlel přímo přes ulici od vinařství. Dílem za to může asi i to, že pan Dubois je v Premeaux starostou a během prvomájového týdne se na prostranství u jeho domu konaly v šesti dnech tři hlasité veřejné slavnosti, které zřejmě spoluorganizoval.

Už před časem jsem napsal, že nebudu psát každý den, a docela se těším na prázdniny, kdy očekávám velké prázdno a nedostatek nových témat, ale dnes neodolám a blognu malou aktualitku.

Už dlouho přemýšlím ze všech stran o tématu párování vína a jídla ("Sbratření" :-) a dnes se naskytla příležitost osvěžit starou dobrou dvojici.

Ochutnávku italských vín pořádala firma B. Chovan & partneři s.r.o. ve čtvrtek 12. června ve Villa Richter, nové restauraci nad Starými zámeckými schody, na okraji areálu pražského hradu. Místo s krásným výhledem, 22 italských vinařství, vstupné 450 Kč. Stálo to za to!

Spíš než do Plivátka by tahle soutěž mohla patřit do receptů paní Skleničkové. Zadání je jednoduché jako malá domů - vyluštěte následující básničku.

V Řicaduhra zána žípra

Týtlus rektu vuká žípra

Žípra vuká na katur

Nos má koja okakur

Ve středu večer při sledování fotbalového utkání Švýcarsko - Turecko mi paní Skleničková rozšafně sdělila: "Tulek dar gor tulkum." Někdy se mi posmívá, když po dlouhém koštu mluvím svahilsky, ale sama ovládá svahilštinu pasivně i aktivně.

Napřed zprávy. I letos bude víno. Přináším čerstvou fotku z výroby, další zprávy a komentáře budou následovat.