VINO MARKUZZI, Obecní dům, úterý 15. dubna 2008

17. dubna 2008 v 7:40 |  Reporty
Nový, letos založený podnik VINO MARKUZZI měl premiéru (inaugurační degustaci) v úterý 15. dubna od 15 do 18 hodin v honosných prostorách Francouzské restaurace Obecního domu. Byl jsem několikrát v restauraci VinodiVino na tématických degustacích, které vedl devětadvacetiletý Jiří Markuzzi, a nesmírně se mi líbily. Logicky jsem byl zvědavý, zda to bylo italsky velkorysým přístupem pořadatele, společnosti La Fattoria, nebo frontmanem Markuzzim. Otázka je zatím nezodpovězena, protože zároveň s odchodem Jiřího Markuzziho (ale bez souvislosti s ním) skončily předváděčky La Fattorie ve VinodiVino, a zároveň první představení nové firmy Jiřího Markuzziho bylo srovnatelně velkorysé s večery ve VinodiVino. VINO MARKUZZI chce na našem trhu zastupovat jedenáct italských vinařství a jedno moravské (Reisten). Ano, na spodní fotce najdete v popředí i pana Nepraše z Reistenu.

Dorazil jsem do Obecního domu na čtvrtou a sál byl nacpaný - jasný úspěch. Ode dveří to vypadalo na strašnou tlačenici, ale uvnitř bůhvíproč všechno klapalo mnohem lépe, než bych se při příchodu nadál. Sice mnozí návštěvníci dodržovali starý dobrý český zvyk co nejdéle překážet u stolků s víny, hloučkovat se tam a bavit se, ale přítomní zástupci vinařství (z 12 přítomných výrobců v 11 případech obsadili stolky majitelé, spolumajitelé nebo členové rodiny!) se starali, aby vše klapalo a odsýpalo, nalévané degustační vzorky byly přiměřeně malé, takže nehrozilo nebezpečí spojené s nadměrnou konzumací. Byla to tlačenice, ale nebylo to nepříjemné.
Takže celkový dojem byl dobrý, a co víc, představovaná vína se mi moc líbila. Myslím, že Jiří Markuzzi má vkus a sympatický druh odvahy. V úvodní řeči deklaroval, že vybíral malé či rodinné podniky s malou produkcí, a v některých případech před jeho výběrem smekám. Když si totiž vyberete výrobce s dvaceti víny mezi 100 až 2.000 Kč, nakonec si v jeho nabídce každý najde nějaké víno. Ovšem přivézt z Campanie paní Silviu Imparato, tedy vlastně pětihektarové vinařství Montevetrano, s jediným vínem (Montevetrano IGT, směs Cabernetu Sauvignon, Merlotu a Aglianica Taurasi) je risk, v tomto případě ovšem majstrštyk. To víno je vynikající a za svých 1.309 Kč stojí. (Na horním obrázku paní Imparato.)

S podobným přístupem přijel ze Sicílie pan Salvatore Geraci z vinařství Palari. Přivezl jen dvě vína (myslím, že v dobrých letech vyrábí ještě třetí). Rosso del Soprano IGT za 550 Kč je směs tradičních sicilských odrůd a opravdu jemné víno, ale jeho Faro Palari DOC (haha, směs odrůd Nerello Mascalese, Cappuccio, Nocera, Acitana a Galatera, doufám, že jsem to opsal bez chyb) je komplexní a bohaté víno, jaké bych na Sicilii ani nečekal - ale já na Sicilii žádný expert nejsem. Krása, a znovu poklona dovozci za odvážné rozhodnutí. Laicky z toho usuzuji, že Markuzzi si za svým výběrem stojí, ba že se s ním přímo identifikuje.
Do třetice se mi moc líbila vína podniku Cordero di Montezemolo z Piemontu. Zkusil jsem i bílá vína, ale u nich mi cena připadala vzhledem ke kvalitě vysoká. Ovšem jejich Barola by přesvědčila o oprávněnosti své pověsti i mnohem váhavější ochutnávače, než jsem já. Měl jsem to velké štěstí, že jsem ještě ochutnal jejich Barolo 1997 s už cihlovou barvou, ale stále ještě s jemnými tříslovinami, krásné víno. Později bylo k mání už jen Barolo 2004, i to se mi líbilo. A jako správný škudlil jsem si napsal "kupovat!" u jejich Barbera 2006 (405 Kč). (Na spodním obrázku je stolek Cordera di Montezemolo, zleva doprava hosteska, zástupce vinařství a Jiří Markuzzi.)
Pan Cappellini z toskánského vinařství Castello di Verazzano mi pochválil tričko (toskánské, se Skleničkami), takže bych mu to měl vrátit. Líbil se mi jejich Supertuscan Bottiglia Particolare IGT (80% Sangiovese, 20 % Cabernet Sauvignon), ale úplně nejvíc jsem ocenil jejich "entry level," základní víno Rosso di Verazzano 2005 (za 215 Kč). Samozřejmě se nemůže rovnat předchozímu nebo Barolům, ale ve své třídě (215 Kč) je vynikající. Pokud máte ještě despekt k italským vínům (zřejmě jste ještě nebyli v Itálii), doporučuju! Buď jeďte na dva týdny na dovolenou do Itálie, nebo si kupte Rosso di Verazzano, snad vás despekt přejde.

Jedna z věcí, které mě na Itálii nikdy neomrzí, je péče věnovaná designu. Za dovolených v Itálii si nepamatuju jediný ošklivý dům, ale abych neodbíhal daleko, dnes mám psát o víně - všechna italská vína měla bezchybnou ambaláž. Vynikalo Piemontské vinařství Villa Sparina s vlastním, originálním tvarem lahve. Samozřejmě, že když si vymyslíte extra vlastní tvar lahve, nesmíte poté tvořivost přepísknout s etiketou. Je to radost, jejich etikety jsou střídmé, uměřené, a nechávají vyniknout originální lahev. Naštěstí i vína stojí za to, mně se zalíbila "Rivalta" Barbera di Monferrato 03 (863 Kč) a když jsem už před chvílí pochválil základní, levné víno, přidám ještě jedno: jejich "Montej" Barbera di Monferrato 06 stojí 221 Kč a za ty prachy je úžasné.
Poslední víno, které chci zmínit, mi nalil Signor Raifer z vinařství Colterenzio (Alto Adige). Zkusil jsem jejich Pinot Nero 2007 DOC (310 Kč) a nezaujal mě. Až poté jsem si všiml v ceníku i staršího Villa Negra Pinot Nero 2005 DOC (631 Kč) a to byl Pinot se vším všudy, bohatý a typický ve vůni i v chuti. Přemýšlel jsem, jestli ho mám zmiňovat, protože 631 Kč je dnes 21 Euro, ale jako český pinotblogger se spoustou zkušeností s burgundskými červenými mám dojem, že v této cenové skupině se srovnatelná burgunda v Čechách nekoupí. Jasně že dokážu koupit v Burgundsku za 20 Euro lepší Pinoty, ale obávám se, že v Čechách narazím buď na zoufalé supermarketové Pinoty za 300 až 500 Kč nebo na slušná srovnatelná vína za cenu přes 1.000 Kč. Rád bych se mýlil, ale srovnatelný Pinot za srovnatelnou cenu v Praze asi neseženu.
No dobře, nejsem objektivní, přiznávám se k italofilství. Mám Itálii rád, byť si pod tou Itálií můžeme každý představovat něco jiného. Na úvodní degustaci VINO MARKUZZI jsem se věnoval hlavně červeným vínům, a ta měla všechno to, co domácím červeným chybí: krásnou plnou barvu, bohatou vůni a opravdu komplexní bohatou chuť. Už jsem tu dříve psal, že většinou při koupi italského vína dostanete za své peníze lepší kvalitu, než při koupi francouzského vína. VINO MARKUZZI začalo dobře, ale má před sebou ještě dlouhou cestu. Přeju mu úspěch, přeju sám sobě, aby nabídka nové firmy obohatila současný český trh, a přeju si, aby se tu našel dovozce francouzských vín, který by za stejné ceny dokázal prodávat podobně dobrá vína z Francie.
 


Komentáře

1 J.Č. J.Č. | Web | 17. dubna 2008 v 8:45 | Reagovat

Vypadá to zajímavě. Tuhle akci jsem z několika důvodů vynechal (dozvěděl se o ní pozdě a navíc to vypadalo na tu tlačenici a to mi vždy otráví den), asi to byla chyba. I ceny vypadají nastaveny rozumněji než ve VinoDiVino, tam to bylo skutečně spíš na nějakou to zajímavou ochutnávku než nakupování. Ale je pravda, že jsem tam dlouho nebyl.

2 Krakonos Krakonos | E-mail | 17. dubna 2008 v 10:41 | Reagovat

Většinou jsem na italská takove štěstí neměl. Nedovezl by někdo SAVUTO ODOARDI, to je opravdu vynikající víno.

http://www.pasanellaandson.com/product.php?productid=16179&cat=271&page=3

3 keli keli | E-mail | 29. září 2008 v 16:11 | Reagovat

líbí se mi stavba obecního domu ale i ty akce nejsou špatné

4 alena.antonovicova alena.antonovicova | E-mail | 24. října 2008 v 13:55 | Reagovat

Vážený pane Markuzzi,

dostala jsem na Vás kontakt od mého kolegy pana Jiřího Trapka, ráda bych s Vámi mluvila o Decanteru, máme listopapadové číslo zaměřené na italská vína- dekantováno cca 60 lahví a dalších cca 80 lahví šampaňského.

Sháníme inzerenty na obálky a proto Vás prosím o kontakt na Martini, Bacardi, Cinzano ...,

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama