O Frankovce z Bořetic 2002 jsem už tady psal, pasoval jsem ji v neoficiálním soukromém žebříčku na nejlepší domácí červené víno několika posledních let, přinejmenším z těch běžně prodávaných v obchodní síti. Myslím, že bylo vyjímečné přinejmenším ve dvou ohledech:
Jednak bylo ještě na konci roku 2007 v překvapivě dobré kondici. Nemám poznámky z předchozích let, objevil jsem si ji až v roce 2006. Naslouchám domácím vinařům, když mluví o tom, že moravská vína jsou v zásadě vyráběná pro brzkou spotřebu a nesnažím se je trumfnout tím, že budu jejich vína nesmyslně archivovat, takže chápu dlouhověkost Frankovky z Bořetic jako poměrně vzácnou vyjímku z pravidla. Druhým ohledem, v kterém byla Frankovka z Bořetic vyjímečná, byla cena. Už jsem tady mnohokrát psal, že zejména současná moravská vína jsou často předražená. Frankovka z Bořetic 02 stála baťovských 200 Kč a myslím, že by se ctí obstála i kdyby stála dvakrát tolik. Soukromě mi Jaroslav Springer přiznal, že víno ocenili níž, než bylo zdrávo, a že to udělali proto, aby přilákali pozornost k novému vinařství. Přiznávám, že v souvislosti s mým několik let starým odhadem kvality mě to potěšilo - ještě poznám dobré víno i dobrou cenu (aspoň někdy :-)
Takže jsem k Frankovce 06 (vida, teď už jen stoprocentní Frankovka bez příměsí) přistupoval s respektem a očekáváním, což může být někdy na překážku. Dopadlo to dobře, za 200 Kč (cena u výrobce) víno určitě stojí.
Adjustáž je typická Springerovská, s poznámkou "Late Harvest - No Oak" na etiketě. Zadní etiketa potvrzuje přívlastek pozdní sběr a 13,5 % alkoholu. Etikety Stapleton & Springer jsem už opěvoval, stále se mi líbí. Barva je třešňově rudá. Nejsem znalec Frankovky, ale barva mi připadá vysoká, silná. Vůně je zprvu nevyhraněně ovocná a šípková (žádné koření), trochu připomíná přezrálé trnky pod Pálavou v listopadu. Chuť je zpočátku mírně nasládlá s pěkně zkrocenými kyselinami, extraktivní (ale ten dojem vyššího extraktu mi možná podsouvají ještě výrazné třísloviny). Opakuje se neurčitá ovocná chuť z vůně včetně tónu šípků a trnek, díky nasládlému začátku působí příjemně. S provzdušněním se po několika hodinách víno zjemňuje a stává se hladším - rozhodně dekantovat! Kyseliny i třísloviny jsou ještě výrazné, ale věřím, že za pár let ve sklepě se tohle víno zlepší, i když mi zatím nic nenaznačuje, že by se toto víno mohlo vyšplhat do výšin elegance, kam mě zavedla Frankovka z Bořetic 02. Rozhodně zkusím koupit 6 lahví a budu na ně chodit dvakrát do roka!
Můj první odad je, že víno nebude tak výrazné a elegantní jako Frankovka z Bořetic 2002, ale bude také dobré. Na závěr si dovolím jednu chabě podloženou spekulaci. Už jsem se tady několikrát zmínil o tom, že obchodní model malých francouzských (zejména burgundských) vinařství je založen na prodeji koncovým zákazníkům, a prodej velkoobchodníkům (vytoužený sen mnoha moravských vinařství) představuje malou část celkových tržeb (10 až 30 %). Z kratičkého rozhovoru s Jaroslavem Springerem jsem nabyl dojmu, že míří podobným směrem (včetně redukce sortimentu na tři položky - Frankovka, Svatovavřinecké a Pinot Noir), jen jsem v to páteční odpoledne, neohlášen, neměl vůli zdržovat ho podrobnými a možná nesprávně zamířenými dotazy. Pokud jde o popis vína, snažím se být nestranný, a pokud jde o další položky z ceníku podniku Stapleton & Springer s cenou nasazenou na 500 a 900 Kč, tam se asi abonentem nestanu, ale přesto mi zaměření podniku na přímý prodej spotřebitelům je sympatické.
North Karolína | 7. dubna 2008 v 10:51 | 
Zde hledá 
Vypadá to lákavě. Dost mne mrzí, že na degustaci ve Viničním Altánu byla vína v takové podivné "kondici". Reakce z jiných ochutnávek jsou výrazně lepší. Asi budu muset na nějakou zase zajít...