Minulý týden po kapkách a Grand Cru Šobes

24. března 2008 v 9:35 | Sklenička |  Komentáře a plky
O chystané klasifikaci vína V.O.C. jsem už tady psal. Minulý týden se objevily nové informace, napřed ve Vinařském obzoru (vejcuc u Cuketky), potom originál tady. Tak dlouho jsem se posmíval neuspořádanému marketingu domácích vín, tak dávno už jsem někde vtipkoval, že to nejmenší, co mohou moravské vinařské podniky pro svá vína udělat, je napsat na etiketu GRAND CRU - a už je to tady!
Grand Cru

Já vím, že to bude ještě dlouhá cesta, ale už teď je jasné, že je našlápnuto špatným směrem. Vysvětlím stručně důvody skepse. Nic proti apelačnímu systému, Francouzům ho může závidět celý svět. Hlavně proto, že systém je dobře nastavený. Díky tomu fungují samoregulační mechanismy, které podporují zvyšování kvality vína. (Pokud si někdo ještě myslí, že apelační systém nefunguje, ať se zamyslí nad tím, proč je celosvětově a dlouhodobě nejúspěšnějším vínem šampaňské.) Před časem jsem tady o VOC rezignovaně napsal, že si velké podniky stejně prosadí své zájmy, a tento dojem mám i z nejnovějšího návrhu.
Mělník
Už dnes někteří malí vinaři nenechávají svá vína zatřiďovat, protože by se jim to nevyplatilo, a prodávají je jako zemská vína. Pokud se prosadí, že marketingová značka VOC se bude udělovat jednotlivým vínům v jednotlivých ročnících (viz návrh) a ne vinicím, pozemkům (jako ve Francii), přinese to ještě větší finanční nároky na zatřiďování (degustační komise pro každý jednotlivý případ). Pokud jsem v poslední době našel na Moravě opravdu vynikající víno, bylo to u malovinaře, který podle předpisů vůbec nesmí víno prodávat, ne u králů vinohradu, kteří zaváží hypermarkety. VOC konstruované podle současného návrhu jen zvětší příkop mezi trhem a malými vinaři, kteří na trh téměř nemají přístup, a v důsledku povede ke snížení kvality a unifikaci vín jako průmyslových výrobků.
O tom, že na současném stavu nevidím hnidy jenom já, svědčí i Otevřený dopis orgánům Svazu vinařů ČR pana Horešovského. Valná hromada Svazu vinařů 20. března 2008 musela mít zajímavý průběh.
A-C
Jediný klad vidím v tom, že se konečně zbavíme starého, nepřehledného a nefunkčního systému klasifikace vín, který v duchu těch nejhorších tradic osmdesátých let předpokládá, že čím víc cukru v bečce, tím lepší víno.
Abych nekončil pesimisticky, Prague Trophy má taky své klady, ale pokud si chcete přečíst opravdu nezávislou, zábavnou recenzi nabídky vín, klikněte si sem. Tolik nezávislosti, srandy a osobní statečnosti se dá jenom závidět!
TOPlist

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 -69- -69- | E-mail | 26. března 2008 v 11:46 | Reagovat

Jenom abys nemyslel,že to nikoho nezajímá.Něco jsem o tom věděl a následně proklikal všecky tvoje odkazy (super) a pořád  o tom přemýšlím,protože se mně to víc než týká a přemýšlím jak reagovat,možná tak jak ČR s tím uznáním Kosova.Je to trochu politika ale taky trochu potřeba pokroku.Já za sebe jsem pro mírně modifikovaný Neprašův VOC,i když teď se možná bude lámat i onačejší chlebíček.

2 vosisko vosisko | E-mail | 27. března 2008 v 16:27 | Reagovat

Morava má jeden zásadní problém. Nemá vinařskou historii a tak nemá z čeho čerpat. Všechny návrhy vinařských zákonů nejsou zevnitř, z Moravy, z historie. Pořád se něco opisuje, překrucuje od jinud. V 95 se čerpalo z  Německa, v 2004 se přimíchlo trochu z Rakouska a teď, aby se to nepletlo přidáme tam něco z Francie. Neprašův VOC je směs Burgundska a St.Emilionu a to si nemyslím, že je vhodné pro vinařskou oblast kde je 10 odrůd na hektaru. Já bych klasifikaci maximálně zjednodušil. Mě zajmá oblast ( je-li vyjímečná tak i  vinice), nemá-li oblast definovanou odrůdovou skladbu tak odrůda a hlavně kdo to vyrobil. Ornellaia a Sassicaia jsou pouze v DOC a přece to jsou nejlepší italská vína a nikomu nevadí, že nemají DOCG nebo nějaké DOCG Grand Cru. Já bych hlasoval pro rozdělení vín na stolní, jakostní, jakostní se jménem oblasti, jakostní se jménem vinice, speciální přívlastky ( ledové, slámové, výběr z bobulí ) a hotovo. Ostatní musí garantovat jmémo vinaře.

  Jinak musím pochválit tento web, neb je vidět, že pan Sklenička je opravdový milovník vína a ne nějaký rádoby znalec pro kterého je víno jen potvrzení jeho společenského postavení.

3 -69- -69- | E-mail | 28. března 2008 v 6:48 | Reagovat

ad 2 vosisko-

nejsem natolik fundovaný v historii a ve francouzské už vůbec ne,abych věděl jestli se mniši v Burgundy rozhodovali na základě 100 nebo 200 let zkušeností pěstování Chardonay a Pinot Noir,ale vím ,že přívlastky nás zavedly do slepé uličky vín se zbytkovým cukrem.A taky si nemyslím,že je potřeba vytvářet nějak příliš složitý a přísný systém.O běžných vínech nerozhoduje jejich původ,zklamání se snažíte utrpět jenom jednou.

Pokud při tvorbě vína eliminujete vady a necháte projevit typiku odrůdy,tak dál rozhodne rukopis enologa a teroir.Snažím se nebrat v úvahu marketing a řeším jen míru kvality.Rozmanitost odrůd se osobně snažím pokládat za přednost Moravy,ale moje tolerance je omezená ryzlinky,burgundami a tramíny a některými jejich kombinacemi.Ovšem Sauvignon.Ke všem variantám typu Dornfeldr,Agni a Moravia jsem skeptický.Vypadá to,že jsem výrazně konzervativní a jak to teda ..... promítnout do požadavků na VOC? V každém případě mně to láká,protože hospodařit na půdě s dobrými předpoklady je velká výzva a velký závazek.No už stačí,opatrujte sa a ....

4 vosisko vosisko | E-mail | 28. března 2008 v 11:07 | Reagovat

jak to teda ..... promítnout do požadavků na VOC? Leta pozorovat kde jaká odrůda ( nebo jaký její klon ) dává dobrá a něčím zajmavá vína. Jasně vybrat teroir dle půdy a počasí. Vymyslet něco jako Znojemský veltlín, Velkopavlovické rulandské modré atd. ( to mě teď tak napadlo ) a dát jin jasná pravidla. Jinak s tebou souhlasim, hlavně s tím Agni atd.. Jestli chceš vědět něco z moravské historie, tak si rozhodně přečti první číslo Vinařského obzoru z roku 1907 ( vyšlo loni ve VO ), tam je problém Moravy  popsaný bez příkras a až na kost. Vínu zdar, dobrému dvakrát.

5 Sklenička Sklenička | E-mail | 28. března 2008 v 16:53 | Reagovat

Vosisko - Jen si medím, že jsem do té debaty nezasahoval, a ona se stejně stáčí tam, kam mířím v myšlenkách já. Už jsem na to téma něco napsal po vašem prvním komentáři, ale zatím to nechávám uležet, ono to bude konfliktní :o) ale to je celé téma VOC. Že "Morava nemá vinařskou historii..." by tak nevadilo, no tak tam révu přinesli Římani před necelými 2000 let, do Čech ji zase přivezl lucemburský vévoda před skoro 700 lety, no a co? Dá se převzít fungující model zvenku (už ten import révy Italy a Lucemburčany ukazuje, že cizí vlivy mohou být dobré :o), jen pokud možno bez domo-robo úprav. Potíž je v tom, že apelační model je vpodstatě selektivní, a ta selekce až restrikce na něm není na první pohled patrná. Ale Znojemský Veltlín nebo Mikulovský vlašák jsou vpodstatě funkční a srozumitelné definice apelací (myslím, že jsem to už před půlrokem psal?). Jen zbývá drobný problém, jak vinařská obec překousne, že mikulovská rulanda, mikulovský šeďák ani mikulovské Chardonnay (Dornfelder, Scheurebe atd atd.) už nedosáhnou na apelační status? Protože kdyby dosáhly, tak se z toho stane VOC Morava a všechny výhody apelačního systémy se ztratí.

6 -69- -69- | E-mail | 28. března 2008 v 18:52 | Reagovat

Přesto,že je pro mě Burgundy No.1(obzvlášť červené) a to Alsasko,které je nám mnohem víc podobné už mě tolik nebere,musím přiznat,že představa pěstování jednoho,dvou druhů révy je pro mě nepředstavitelná.Těch dvacet běžně pěstovaných odrůd je zase pro mě příliš.Nemluvím vůbec o logice,ale o pocitech a o tom ,že bych některé zamilované odrůdy nemohl dělat.Vlastně je to možná víc o té svobodě,asi bych je dělal i tak,i když by neměli apelační podporu,horší by bylo,kdyby to bylo nelegální a vůbec by to nešlo oficiálně produkovat.Podobný problém mám i s barikovýma sudama.Mám je rád dobře se mně s nima dělá a není to z mé strany žádný kalkul,prostě jsem to zkusil a líbí se mně to a tak je používám.A představa,že bych se jich měl vzdát?To se radši vzdám VOC.Ale u mně je to všecko hodně o pocitech a o té svobodě.Zaplať pánbů mě zatím komerce nechá dělat co chcu a trh mě nenutí dělat ze všech hroznů Svatomartinské.No neva ,v pátek večer už mám nárok se tak trošku dojímat.

7 Sklenička Sklenička | E-mail | 28. března 2008 v 21:02 | Reagovat

69 - jednak je otázka, co z té apelační myšlenky se u nás nakonec zavede, ale ta původní myšlenka není myslím tak vyhraněná, že by cokoli zakazovala. Ve Francii je samotný apelační systém až špičkou pyramidy, její základ tvoří stolní vína a zemská vína  a teprve nad tím jsou AOC. V Itálii jsou DOC dokonce jednostupňové (žádné DOC Italia ani Cru), pod tím jsou zase ty nižší kategorie obyčejnějších vín. S apelací je "pouze" spojená nějaká marketingová (=obchodní) podpora a ta je selektivní. Aby o tom nerozhodovaly neprůhledně státní ouřady, je ta podpora vlastně předdefinovaná v definici apelace. Je to dobře patrné v příkladu Chianti a Bolgheri, někteří vinaři se svobodně rozhodnou existovat mimo apelační systém, a protože jejich koncept je 1/ dobrý a 2/ úspěšný, tak je nakonec apelační systém uzná a oni si vydobudou vlastní apelaci (DOC Bolgheri). Ale původní systém je nastavený tak, aby podporoval místní typické víno (Chianti), kdo chce dělat něco jiného, je mimo apelační systém - anebo musí být dlouhodobě tak úspěšný, aby se mu naopak systém přizpůsobil.

V Burgundsku to bylo jednodušší, tam před několika stoletími feudál nakázal pěstovat Pinot Noir a Chardonnay, a hlavy dolů těm, kdo vysadí něco jiného :o) to se jim tam potom zaváděly apelace, když neměli padesátku odrůd :-)

Na Plovárně s Ebenem se toho okrajově dotkl i V. Kraus, říkal, že dobré víno je definováno třemi údaji: místem původu, ročníkem a výrobcem. Už ve starém Římě to tak bylo - jasný zárodek apelačního systému :o))) Ale zatím se spíš bojím, že velké podniky prosadí svou představu o VOC Víno včetně 50 - 54 odrůd... :-(

8 vosisko vosisko | E-mail | 29. března 2008 v 19:26 | Reagovat

Pánové tohle není žádná debata, já s Vámi musím jenom souhlasit! Vůbec nemám co dodat. A proto předkládám k diskusi jednoduché znění zákona o vinohradnictví.

  Stolní víno- pouze bílé, červené, růžové, označit pouze zemí původu hroznů.

  VOC- moravské, české, označit odrůdou je-li v seznamu povolených odrůd na přední etiketě, není-li tak pouze na zadní. Mírně regulovat výnos, povolit doslazování. Svoboda pro každého.

  VOCP- VOC s udáním podoblasti ( nemusela by se rozparcelovat celá Morava, hold by méně významné části spadly  pouze do VOC ). Vybrat menší podoblasti než dnes, na základě již nějakého vysledovaného teroiru. Nazvat je podle vesnic nebo měst. Povolit pouze vybrané odrůdy ( 3 až 6 ), kterým se v podoblasti velmi dobře daří, nebo dávají vína nějak originální. Ještě víc omezit výnos, doslazení povolit jen v extrémně špatných letech na základě rozhodnutí komise. Povolit používání názvů jako Znojemský veltlín, Buchlovický muškát, ale třeba i Bzenecká lipka, Blatnický Roháč atd.

  VOCMP- VOC s udáním místa původu. V každé podoblasti by se vybralo několik nejlepších vinic a jejich název by se uvedl na přední etiketě. Např Sedlecký Tramín vinice Kotel. Odrůdy jako VOCP. Zákaz doslazování, pouze místní kvasinky, zakázat koncentrace moštů a jiné podobné moderní vymoženosti. Prostě čistá příroda, nechť se projeví teroir v plné síle.

  Přívlastky Ledové, Slámové, Výběr z bobulí, Výběr z cibéb ( pouze pro ušlechtilou plíseň ). Klidně pro všechny VOC.

  A je to. Co Vy na to.

9 Sklenička Sklenička | E-mail | 29. března 2008 v 21:00 | Reagovat

Vosisko - já bych byl skromnější. Mně se moc líbí to, co s tím provedli Rakušani. VOC Morava (=VOC Víno) bych zavrhl zásadně, a burgundská Premier Cru a Grand Cru bych sem taky nepřenášel, alespoň zpočátku ne. Mikulovský vlašák, Znojemský veltlín, Bzenecký ryzlink (a pár dalších) jsou krásně definované apelace, které by za pár let daly konzumentům jistotu dobrého veltlínu, ryzlinku atd. Sice se na moravském vesnickém koštu nemůžu nabažit té šíře chutí a dojmů uvnitř jediné odrůdy, ale jako spotřebitel, když si dnes kupuju láhev moravského ryzlinku (frankovky, vlašáku), tak si kupuju velkou záhadu a překvapení. Z Rakouska mám dojem, že toto překonali a jejich VOC Weinviertel je dobrou zárukou mladého svěžího (výborného) veltlínu. Jako spotřebitel neváhám a mám relativně jistotu, nesrovnatelnou s nejistotou u nás. Jen nevím zdali v Rakousku schvaluje zařadzení vína degustační komise. Nejsem přítelem komisí, mám raději samoregulaci výrobců - ale moje (nevelké) zkušenosti z Rakouska jsou překvapivě dobré. Nevíte někdo, zda Rakušani používají komise pro zařazení vína do DAC?

10 André André | 29. března 2008 v 21:29 | Reagovat

Tak, tedy pánové, nápady jsou to všechno dobré, ale mám takový dojem, že nakonec se stejně dohodne třístupňový kompromis.

Základ:  VOC Morava což bude takový kanál pro velkovýrobce.

Střed: menší specifická oblast typu VOC Dolnokounicko,  Modré Hory atd.

Špičky: typické terroir typu VOC Šobes, Železná, Sovice atd.

A protože to takhle bylo předneseno v rámci jedné habilitace, bude se o tom určitě ještě mluvit.

11 Sklenička Sklenička | E-mail | 29. března 2008 v 22:28 | Reagovat

Nojo, právě jsem se doklikal k zápisu z loňské schůzky přípravného výboru VOC Morava a padla na mě deprese. Ale pak jsem se proklikal k překladu statutu rakouských DAC výborů a tam to je neuvěřitelně přesně: "Ani nejlepší víno světa nemá žádnou hodnotu, pokud jej zákazník zřetelně a jasně nerozpozná." (kapitola 2.9, tady:

http://www.vocznojmo.cz/vs_host/data/acc4cce3f808b7379f10a76966a577b1/DAC_AUSTR.pdf)  ... a na konci : "Nezbytným předpokladem pro tuto politiku je spojit geografické určení původu s jasně definovaným chuťovým charakterem." Bože, kam na to ti Rakušáci chodí :o))) ani Sklenička po dvou litrech DAC Weinviertelu by to nenapsal líp... nevadí, jestli si SVČR atd splichtí VOC Morava, když už dnes tu máme VOC Evropa.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.