Při ochutnávání dnešního vína (a hlavně jeho vůně) jsem si vzpomněl na zatím poslední cestu do Alsaska v loňském květnu. Vyrazil jsem po několika dnech odkladů způsobených kumulovaným pracovním vypětím, unavený a s bolavými zády. Na německé dálnici jsem jednou minul správný sjezd a natočil o stovku kilometrů víc, mezi Norimberkem a Heidelbergem mi bolest zad připadala nesnesitelná. Zastavil jsem u motelu kdesi u Karlsruhe a pocítil nejasnou úlevu - vystoupil jsem z auta a protahoval si ruce, nohy a záda, a bolest zad nikde. Kroutil jsem se jako had, abych se ujistil, že tam ještě je, vždyť ještě před hodinou tam byla, ale byla pryč. To dálniční odpočivadlo musí stát na nějakém dávném mystickém a léčivém místě, protože se mi to tam už stalo dvakrát...
Přejel jsem na francouzskou stranu Rýna už u Strasbourgu, rychle se stmívalo, a já si dopřál další zastávku u silnice na alsaském venkově. Vystoupil jsem z auta o půl deváté večer, bylo zamračeno a skoro nic kolem nebylo vidět, ale ty vůně! Pamatuji si takové z jarního Chorvatska a Toskánska, žena mi vyprávěla, že tak silně voní Provence... omamné, bohaté květinové vůně. Asi se stanu alsaským narkomanem - čichačem! Teď s odstupem devíti měsíců už všechny ty luční vůně nedokážu popsat, ale první dojem byl ohromný a doslova léčivý. Ještě honem někde u pumpy koupit Grand Cru Riesling na první večer, ještě honem do alsaské hospody na quich (ten večer jsem si ho užil jako nikdy, myslím, že mi to dřív připadalo jako trochu jednoduchá pochoutka) a honem nastudovat nejbližší vesničky a jejich vinařství.
Můj vztah k Alsasku se zřejmě formoval po dvacet let koštování moravských vín, kdy jsem o Alsasku neměl ani tušení. Seznam sedmi alsaských odrůd zní Čechovi povědomě: sylván, muškát, rulandské bílé, ryzlink rýnský, rulandské šedé, tramín a rulandské modré. Nic co bychom z domova neznali, takže chutě alsaských vín jsou pro mě příjemné a jaksi domácí, i alsaské vesničky mi mnohdy připomínají český venkov.
Dnešní víno, Pinot Gris 2005 Grand Cru Rosacker, pochází z družstevních sklepů Cave Vinicole de Hunawihr, o kterých jsem už psal tady (http://vins.blog.cz/0802/riesling-2003-aoc-grand-cru-rosacker-cave-vinicole-de-hunawihr-francie). Ve sklence se víno představuje zlatou barvou, trochu světlejší, ale jasně zlatou. Ze sklenky se line medová vůně smísená s lučními květy (možná i proto jsem si vzpomněl na ten první nádech pod Strasbourgem?) a rozinkami. Na začátku vůně je stopa vanilky. Chuť začíná jemným perlením na špičce jazyka a medovou nasládlostí, potom zazní minerální tón a celé to končí kousnutím do rozinek. Rozinková hitparáda - hned jsem si vzpomněl na sultánky, obří turecké nebo snad íránské rozinky, ta chuť tam je krásně zřetelná. I přes mladý ročník jde o dokonale jemné víno s krásnou harmonií. Typické alsaské rulandské šedé s vyšším zbytkovým cukrem, na můj vkus jsou tam trochu potlačené minerální chutě, ale pro ty šťavnaté rozinky bych mu odpustil, i kdyby tam minerální podklad vůbec chyběl. Alsasko voní i chutná! (Víno stálo u výrobce 11,70 €, současným kurzem asi 295 Kč. Rozhodně koupit znovu!)
Sklenička | 
Zde hledá 
Pane Sklenicko, rozplyvate se nad fr. a it. viny...a nad tuzemskymi ohrnujete nos, co rikate tomuhle?
ze serveru Aktualne.cz
Pařížská soutěž Vinalies Internationales patří mezi nejprestižnější světové přehlídky vín. Každoročně se tam představuje několik tisíc vín z desítek zemí.
Z 3140 přihlášených vín ze 36 zemí bylo letos čtyřicet šest z České republiky od šestnácti vinařských firem.
Porotci z celého světa ocenili celkem 940 vín z toho 234 zlatou medailí a 706 stříbrnou medailí. Moravská vína z celkových dvaadvaceti medailí získala šest zlatých a šestnáct stříbrných.
"Z tuzemských vín získaly zlato Vinné sklepy Valtice za Chardonnay, ledové víno 2005, Sonberk za Pálavu 2006, Tomáš Krist za Pálavu, výběr z bobulí 2005, Petr Skoupil za Rulandské šedé pozdní sběr 2006, Znovín Znojmo za Rulandské šedé ledové víno 2005 a Radomil Baloun za Sauvignon," řekl Pavel Krška, ředitel Národního vinařského centra.
Stříbrné medaile si do Česka odvezly také firmy Bohemia Sekt, Víno Mikulov nebo společnost Čebav.
Už v minulém roce francouzští odborníci ocenili především rozmanitost a originalitu vůní a chutí moravských vín. Jsou podle nich oživením stále více globalizovaného trhu s vínem, který hrozí chuťovou monotónností.
Tuzemská vína už uspěla také na soutěžích v italské Veroně, Bruselu, v Londýně nebo ve Vídni.