Neúprosně jako březnové cálendy, neodvratně jako americké prezidentské volby se blíží termín IBD 2 a s ním povinnost zvolit jednu láhev vína, tentokrát v oboru červených směsek, a předložit ji psavým kolegům. Bordeauxské směsky si vybere jiný psavec, v chilských barikovaných monstrech zase nemůžu konkurovat dalšímu spisovateli webového deníčku. Co vybrat? Naši domácnost teď místo proudu Labe omývají červená cuvée roztodivného původu: jakou zvláštností můžu překvapit Společenstvo vidličky? Hledám i v Itálii...
Dnešní víno pochází z renomovaného toskánského vinařství, složení: Sangiovese (60%) s příměsí Cabernetu Sauvignon (20%), Merlotu (15%) a Syrahu (5%), vše vypěstované na toskánských vinicích Marchese Antinori. Zrálo 12 měsíců v sudech a dalších 8 měsíců v lahvích, než bylo uvolněno do prodeje.
Ambaláž je klasická uměřená italská, "seriozní," ale u mě bez výhrad. Víno ve sklence má tmavě rudou barvu, višňovou, až do fialova, tuze pěknou! Vůně je jemně ovocná, leč trochu nevýrazná. Připomíná černé peckovité ovoce s tóny kávy a koření. Chuť je čerstvě ovocná s výraznou tříslovinou, ve středně dlouhé dochuti se nejvíc uplatňují třísloviny. Bylo by zajímavé archivovat ho další 2-3 roky a porovnat dojmy.
Namísto podrobnější senzorické analýzy (kterou si beztak nejlépe uděláte sami a v tomto případě to můžu doporučit) nabídnu jednu úvahu: všiml jsem si na dovolené v Itálii, že výrobci i obchodníci drží cenu vína na stejné úrovni. Sjezdil jsem půl Toskánska, abych nakonec zjistil, že Sassicaiu koupím všude přibližně za 120 €.
Podobný trend tuším i u dovozců do Čech - italská vína přinejmenším nejsou tak bezohledně předražená jako francouzská. Zatímco při nákupu vína za 160 € u Roberta Arnouxe ve Vosne Romanée ušetříte oproti české ceně asi 6.000 Kč, při nákupu Sassicaii v Itálii za 120 € ušetříte nanejvýš pár stovek. (Takže nejspíš usoudíte, že se vám nevyplatí tahat láhev v autě a že si rádi těch pár stovek v Praze připlatíte.) Na spodním snímku vidíte, že šaramantní paní recepční u Arnouxe nám s lahví Romanée Saint Vivant Grand Cru (160 €) ještě zapózovala.
Za cenu kolem 400 Kč koupíte v Čechách tu nejobyčejnější Burgundu (Bourgogne Pinot Noir AOC), za kterou byste ve Francii dali kolem 6 €. Dnešní víno Villa Antinori IGT například stálo 401 Kč ve specializovaném velkoobchodě, a přestože je skladba chutí atd. úplně jiná než u francouzských vín, kvalitativně je přinejmenším o třídu výš, než zmiňované neojobyčejnější Burgundy.
Stručně a zjednodušeně řečeno, chcete-li si za 200 nebo 400 Kč koupit v Praze dobré víno, v obou cenových kategoriích máte mnohem lepší šanci na dobrý nákup, koupíte-li italské víno.
P.S. Závěr je nasnadě, máte-li rádi francouzská vína, přinejmenším do Alsaska nebo Burgundska se vám vyplatí zajet. Limit na bezcelní dovoz je 90 litrů vína na osobu. Jak mi nedávno řekla jedna obchodnice s francouzským vínem, "Kdyby byli všichni jako ty, tak to můžeme zabalit."
Sklenička | 
Zde hledá 
Kdyby byli všichni jako ty, tak to můžeme zabalit... takhle ničit domácí obchodníky :D