Víkend Svatého Vincenta aneb Být někde jinde

28. ledna 2008 v 6:30 | Sklenička |  Reporty
Začalo to už v pátek kolem poledne, slunce svítilo jako na jaře a já jsem měl nutkavý pocit nepatřičnosti. Než jsem si uvědomil proč, honil se mi hlavou vlezlý refrén písničky "Spokane Motel Blues" Toma T. Halla : "I don't know what I'm doing here, I could be someplace else/ Like in Atlanta drinking wine, wine, wine/ I don't know what I'm doing here, I should be someplace else/ Like in Kentucky drinking clear moonshine..." Obdiv ke geniálnímu vypravěči Hallovi se mnou asi (kromě Jana Vyčítala) nikdo nesdílí, ale ten refrén přesně vystihoval to, při čem jsem se v pátek přistihl: nejraději bych byl někde jinde.

Dvakrát za rok vyšroubují burgundské hotely a penziony ceny na maximum, v podzimní víkend, kdy se v Beaune koná tradiční dobročinná dražba vín na účet místního Hospicu, a poslední lednový víkend. Tehdy se sjíždí fanoušci burgundských vín na víkend otevřených sklepů, aby ochutnali přímo u vinařů vína posledního ročníku, který se během jara začne prodávat. Už 70 let se tento svátek posunuje z jedné burgundské obce do druhé, v posledních letech se dokonce pořádal jako "pohyblivý svátek" - v pátek v Chablis, v sobotu v Cote-de-Beaune a v neděli v Cote-de-Nuits. Znám to bohužel jen z vyprávění a četby... jen kýčovité sošky svatého Vincenta v několika velikostech najdete skoro ve všech burgundských vinných sklepech.
V pátek na mě dolehlo, že letošní Saint-Vincent Tournante, oslavy patrona vinařů Svatého Vincenta, jsou právě ve vesničce Saint Romain. Mělo tam být přes den asi 10 stupňů Celsia, jasno... když jsem tam byl na místním Dnu otevřených sklepů 13. května 2007, bylo hodně přes 30 stupňů a věřte mi to nebo ne, už dozrávaly třešně. (Na ty třešně si vzpomenu vždy, když slyším v Čechách někoho vážně mudrovat o tom, že podmínky pro pěstování vinné révy na Moravě jsou srovnatelné s Burgundskem.)
Saint-Romain AOC je jedna z burgundských apelací, s pouhými 99 hektary (44,3 ha červená vína, 54,3 ha bílá) možná nejmenší. Vinařské búdy, areál sklepů, leží na kopečku nad vesničkou Saint-Romain, a toho nedělního poledne jsem už na silnici na kraji vesnice našel šipky ukazující k areálu. Celý svátek organizovali studenti nedaleké střední zemědělské školy, podobně jako v moravských vesnicích měli u vchodu do areálu stolek, kde vybrali 5 € vstupného a pustili návštěvníky dál.
Za 5 € jsme dostali sklenku a jeden průchod areálem s asi osmi zastávkami u osmi otevřených sklepů. V každém sklepě byla připravena pouze 2 vína, jedno bílé a jedno červené, většinou základní Saint-Romain AOC. Kromě toho jsme míjeli asi desítku stánků prodejců všech možných místních lahůdek, od medu přes paštiky, foie gras a uzeniny až po nápoje a cukrovinky a další atrakce.
Už od příjezdu k areálu je krásný výhled na vesnici a přilehlá pole a vinice ve zvlněné, kopcovité krajině. Ještě lepší krajinky jsou potom k vidění z druhé strany areálu, kde je vidět, jak vinice končí v dálce pod lesem.
U třetího sklepa jsem se rozhodl porušit opakovaný rituál střídání bílého a červeného ve sklence, obešel jsem všechny sklepy a ochutnal jen bílé víno, a udělal druhé kolo jen s červeným vínem (a to mě zachránilo, jak praví klasik). Francouzi brali svátek jako rodinnou záležitost, procházku buď v párech nebo pro celé rodiny s dětmi, a bylo vidět, že si to umí užít. Na fotkách vidíte, že jednotlivé zastávky, kde vinaři předváděli svá vína, byly vybaveny s pravou burgundskou neokázalostí až ležérností. Přesto "organizace" fungovala, a přestože tam to odpoledne bylo nejmíň pět Čechů, (jak jsem se dozvěděl u jednoho vinaře) nikde se netvořily fronty ani zácpy. Vypadá to samozřejmě, ale už jsem viděl Čechy telefonovat na přeplněném koštu od nálevního stolku a blokovat tak přístup, tak to za samozřejmé nepokládám :-)
Pro děti byla připravena řada atrakcí, ukázka výroby sudů, výstava historických prvních traktorů upravených pro práci na vinici, pop-rocková kapela, myslím, že tam byl i nějaký balón. Mě nejvíc pobavila ukázka tradiční orby na vinici s pluhem taženým koněm. Tuto namáhavou práci zřejmě tradičně vykonávaly ženy (alespoň nedělní prezentaci předváděla žena) a já jsem z ukázky pochopil, proč se od využití koní ve vinohradě upustilo: na konci každé řádky musel člověk přenést pluh za koně na novou řádku. To chvíli trvalo, kůň zatím svačil zelené listy révy, a protože ho tahání pluhu příliš nebavilo, nerozběhl se znovu na první pokyn.
Ve skutečnosti žral a člověka si nevšímal, dokud nespásl všechno listí z prvního keře, na který dosáhl. Francouzka ho řezala bičem za nadšeného smíchu přihlížejících, řvala téměř poeticky "Marché! Pas mangé, marché!" (Nežer a táhni!) ale s koněm nehla, dokud se nenapásl. Na konci řádky se zábava opakovala, a škody na listoví byly značné.
Ale nejlepší na těchto svátcích jsou samozřejmě vína. Svěží ovocná mladá Chardonnay a výrazné, silné Pinoty. Vína byla výbrorná, ale přece jen mi místní červená připadala zajímavější, než bílá - po zastávkách v sousedních vesnicích jsem bílá vína tolik neocenil, měl jsem ještě plnou hlavu dojmů z rafinované elegance základních bílých Meursaultů a mohutnosti Premier Cru z Auxey-Duresses. Běžně se místní vína v Saint-Romain prodávají za cenu kolem 10 € za láhev. Už téměř na odchodu jsem potkal přespolního vinaře Marca Boutheneta z Maranges - dva dny předtím jsem u něho koupil tři kartony vína, v Saint-Romain se ke mně nadšeně hlásil. Vysvětloval jsem si to tím, že jsem u něho po ochutnávce koupil tři krabice, zatímco francouzský pár se stále rozmýšlel, zda koupí jednu nebo dvě láhve - jinak nevím...
Saint-Romain je z vinařského hlediska polozapomenutá vesnička. Její vinice mají malou rozlohu, nemají žádnou proslavenou vinici kategorie Premier Cru nebo dokonce Grand Cru, neleží na hlavní silnici RN 74, takže není tolik vystavena náporu turistů, myslím, že v Čechách jsem vína ze Saint Romain ještě neviděl. Jako fanoušek, který se jezdí do Burgundska vzdělávat, tyhle vesnice mimo hlavní silnici přímo vyhledávám - většinou v nich najdu slavnější vína ze sousedních obcí o poznání levněji. Ovšem do jisté míry je to zpozdilost, vína ze Saint-Romain stojí za poznání sama o sobě. Co bych tento víkend za nějaké z nich dal!
A jestli jste tam tento víkend někdo byli, napište a pošlete fotky!
TOPlist
 


Komentáře

1 čp.69 čp.69 | E-mail | 28. ledna 2008 v 22:38 | Reagovat

musel sem si najít Johnsonův atlas abych zjistil že Saint Romain je vzadu v údolí za Auxey Duresses,(lepší mapu Burgundska jsem nenašel a tak sebou všude taháme i zbytek světa),

co se týče koní,

v naších vinohradech na podzim přioráváme koňma a na jaře zase odoráváme,někdo oře celé meziřadí,

ale je to spíš výjimka,protože máme v dědině koňáka,který to dělá odjakživ a doufám,že na furt

na vlastní oči jsme viděli jak ve Vosne Romanee ,konkrétně na vinici Richebourg oral blonďatý mladík koněm, brali jsme to tak,že na tak drahé parcele si můžou tento ekologický luxus dovolit ,

jsem rád ,že jsem se dověděl co je to ten Saint-Vincent Tournante,zkusím to dát do plánu na příští rok

2 Sklenička Sklenička | E-mail | 28. ledna 2008 v 22:59 | Reagovat

taky děkuju za přípis - svatého Vincenta jsem si původně koupil vyšitého na triku a pátral, co je to ten Vincentův turnaj :-))) a jestli za rok pojedete, ozvěte se, třeba něco naplánujeme a ušetříme na benzínu :-) Saint-Romain je skutečně zastrčená vesnička, ale fakt hezká, na stáří by to tam bylo dobrý - levná vína, pěkné počasí, hezké procházky - umíte francouzsky??? Jednu z těch vinohradnických bud prý už vlastní Čech ! Možná tam už orají koňma jen pro turisty :-) ale v květnu tam fakt bylo hezky.

3 čp.69 čp.69 | E-mail | 29. ledna 2008 v 6:53 | Reagovat

franštinou ani nepozdravím ale u Lafougeů  v Auxey jsme jsme strávili příjemné tři hodiny,kde mladý Lafouge(nevím který je Žán a který Žil) za pomoci velmi basic ingliš a pěti  křídou popsaných sudů odpověděl na všecky naše technologické otázky,v prodejnách a degustačních místnostech mluvili všichni anglicky ,ale pochopitelně mluvit francouuzsky ,to by byla panečku jiná káva,

Svatého vincenta jsem se snažil rozluštit v upomínkovém obchodě na náměstí v Beaune,(myslím,že naproti je Hospic),měli tam hodně triček a podobných ptákovin,furt lituju,že sem si tam nekoupil krásný dekantér kačenoidního typu s koženým uchem,doufám,že tam bude příště

jediný koho znám,že vlastní bůdu v Burgundsku je Sir Tomáš Lampl (nebo možná jeho žena) a že se  ta vesnice jmenuje Růžové kalhotky,ale bohužel nepatří k mým nejbližším přátelům

procházel jsem ten anakena web a vypadá to ,že na průřez červenou tvorbou bych potřeboval poradit,je na vaší straně příslušná zkušenost?

přítel mi poslal odkaz na www.ecroy.cz ,vína jsem nepil ale docela rád bych otevřel debatu nad takovou prezentací(...zvláště s odborníkem z branže...,)sám jsem se v tom mírně řečeno ztratil aniž bych pochopil čeho chtějí autoři docíliti,

4 čp.69 čp.69 | E-mail | 29. ledna 2008 v 9:21 | Reagovat

-za nabídku na příští tournante velmi děkujeme,

-foto ke komentářům bylo odesláno na mail ,

-Dnes navečer pojedem  poprvé k Sonberkům,tak se těšíme na to jejich novoučké vinařství a hlavně na vína,zatím sme furt jezdily enom okolo a čuměli co to tam mezi vinohradamaroste za bedna ,a taky jsme zjistili,že je na ty sonberské vinice a vinařství krásně vidět z Pavlova,když se díváte od radnice prolukou přes vodu směrem na sever,působivé.

5 Krakonos Krakonos | E-mail | 29. ledna 2008 v 17:27 | Reagovat

Ty pastiky foie gras mam k vinu moc rad. Uz se tesim, az si je zase dovezu. Tudiz, nevite, zda je nemaji nekde tady?? :-p :-b

6 Sklenička Sklenička | E-mail | 29. ledna 2008 v 18:04 | Reagovat

Matesola psal o tom, jak je kupoval v Poděbradech. Jinak tuším, že se v Praze koupit dají, ale asi za nepříliš přátelské ceny :-((

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama