Dnes jsem chtěl psát o další dvojité ochutnávce, ale víno, kvůli kterému jsem to vše podnikal, André 2005 pozdní sběr od Znovínu, se mi tak strašně nelíbilo, že změním téma. Dostal jsem na ně velké doporučení a běžel jsem si ho honem koupit, ale nezískalo si mě, nepochopil jsem ho, nevím… To víno vyhrálo s 92 body (ze 100) v kategorii červených vín mezinárodní soutěž VINO FORUM 2007 ve slovenské Modře, jistě někomu bude chutnat, ale mně nechutnalo. Budiž to p.t. čtenářům i vodítkem, pokud toto víno znáte a líbí se vám, pravděpodobně se vám naopak nebudou líbit jiná vína, která tady doporučím.
Klik! Využiji tedy získaného místa a času k doporučení vína, které jsem si opravdu oblíbil, "Frankovky z Bořetic" 2002 od bořetické firmy Stapleton & Springer. Píšu to tak obmyslně, protože to je nejspíš důležité - to víno není frankovka, ale "Frankovka z Bořetic," směs Frankovky (85%) a Svatovavřineckého, a firma Stapleton - Springer (jestli tomu dobře rozumím) není vinařství, ale distributor vín, vyrobených moravským vinařem Jaroslavem Springerem. A pro zajímavost, Craig Stapleton je bývalý americký velvyslanec v Čechách, později povýšený na velvyslance v Paříži. (Myslím, že o tom jednou mluvil Martin Stropnický, že jsou velvyslanecké posty, které se považují za odměnu, například Řím, já bych za ni považoval i Paříž…)
Úplně první víno s etiketou Stapleton & Springer jsem si odnesl na jaře 2006 z degustace znovínských vín (ha! - zase ten Znovín!), kde jsem si nic nevybral, a abych neodešel s prázdnou, koupil jsem si Modrý Portugal z Bořetic. Na první pohled mě zaujal design celé láhve, barevné sladění, a celý dojem byl korunován ve chvíli, kdy jsem Portugal otevřel a nalil do sklenky - z lahve teklo víno temné jako sražená krev, ten dojem byl skutečně mohutný, až jsem se lekl - to má být Portugal, který jsem do té doby znal jako řídké, světlé víno? Nevím, zda si adjustáž dělali v Bořeticích sami, ale klidně bych věřil, že je to dílo geniálního sochaře-designéra, ta láhev jako černý monolit s jednoduchou etiketou, sladění s temnou barvou vína… Obvykle se nezblázním z adjustáže, ale tady je to na pět skleniček z pěti možných, kdybych chtěl bodovat! Jestli se vám bořetické láhve taky tak líbí, napište mi do komentářů.
Podobně je to s touto Frankovkou, za barvu vína bych dal pět skleniček z 5 možných. Plná, tmavá, nazrálá, nevídaná barva. Podle vůně bych hádal, že hrozny vyzrály v jiné zeměpisné oblasti, vůně je elegantní a zralá, s tóny lékořice, švestek, ostružin a koření. Jemný závan kouře. Chuť je jemná a krásně vyvážená, působí teple s příjemně plně. Alkohol neruší, víno pobízí k dalšímu napití. Krása! Ani se mi to nechce psát, stála 200 Kč, a byla to dobrá koupě.
Když jsem před rokem rozmýšlel, co pošlu do Švýcarska jako dárek člověku, s kterým jsem strávil tři dny dovolené v Burgundsku, vybral jsem tuto Frankovku jako ukázku vína z typické domácí odrůdy, vytvořeného s netypickou elegancí.
Sklenička | 
Zde hledá 
Na té Frankovce z Bořetic se shodneme, jak mám jinak s tímhle vinařství "občas" docela potíže, tak tahle Frankovka je suveréně jedním z nejzajímavějších domácích vín v podobné cenové kategorie (i vyšších).