Regulujme, dokud je co regulovat!

17. října 2007 v 6:50 |  Komentáře a plky
Četl jsem polemický článek v říjnovém Víno & Styl na téma připravovaného statusu V.O.C. (Vína Originální Certifikace) Článek se jmenuje se "Vinařské zákony" a napsal ho Zdeněk Reimann. Mám k němu pár poznámek.

Pokud jde o samotný článek o vinařských zákonech, ten zpočátku probírá informace o francouzském, italském, španělském a americkém způsobu regulace výroby vína a přináší celkem očekávaný závěr, že víno je natolik rozmanitý výrobek, že kontrolovat ho a řídit by mohl jen Bůh. Nechme vinaře dělat víno po svém… říká autor. Jako podnikatel a zastánce volného trhu bych s tím rád souhlasil, jako průměrný spotřebitel (kterým nejsem, s mojí nadprůměrnou roční spotřebou…) s tím souhlasit nemůžu.
Prostě se mi příčí, když na první straně textu autor konstatuje, že "Je nasnadě, že kvalita francouzského vína šla ustavením vinařského zákona rapidně nahoru…" a v závěru z toho vyvodí, že "tak jako náš vinařský zákon umožňuje prodávat vína odlišných úrovní pod stejným zařazením, francouzský (…) vinařský zákon také. Nezaručuje kvalitu či chuť vína v lahvi, pouze místo původu." Nějak mi to nedá a zdá se mi, že ty dva výroky jsou v rozporu.
Věc samozřejmě není tak jednoduchá, že by nějaký zákon zaručil, že si v sámošce nemůžete koupit špatné víno. Jde o to, že některé zákony nastavují parametry tak, že vedou jaksi "samovolně" ke zvyšování kvality regulovaného výrobku, zatímco jiné zákony tuto vlastnost postrádají. Jinak řečeno, některé zákony podporují samoregulační mechanismy trhu, jiné ne. Není to ale jen způsob, jakým zákon reguluje trh - zákonodárce také musí mít co regulovat. Vlastnosti trhu a vlastnosti zákona se musí potkat. Ale někde v pozadí zůstává základní myšlenka: regulovat nebo neregulovat?
Teď si dovolím malou odbočku, než budu pokračovat: jako příklad správné funkce regulace autor uvádí americké zákony a říká: "Situace v Argentině a Chile je jednoduchá, vinaři říkají: Uděláme vám jakékoli víno, které chcete. Jen pošlete objednávku." Pokud vás tento výrok nevyruší (mě ano, já hledám ve víně odraz osobnosti výrobce a osobitosti místa původu, ne jen dokonalou technologii), ocituji podobný výrok z knihy Antonína Konečného "Vinařem v Africe" (kterou zpopularizoval Ms. Cuketka zde): "Na moje námitky, proč kazíme tak dobré víno lihem a cukrem, mi pan Dynybyl odpověděl: "Zákazník chce víno silné a sladké, (…) kdyby si přál, aby bylo víno cítit močůvkou, tak mu ji tam také dáme!" Omlouvám se za ten příklad, ale mě nezajímají vína, která vinař vyrábí na objednávku. Jsem zvědavý na vína, která dělá podle svých představ a podle svého nejlepšího porozumění pro zeměpisné a jiné podmínky, ve kterých víno vyrostlo na vinici a ve kterých kvasilo a zrálo ve sklepě.
Před mnoha lety jsem sbíral pracovní zkušenosti v rozhlasovém vysílání (to je mimochodem taky silně regulovaný obor) a dostalo se mi od jednoho z předních profesionálů podobného poučení o posluchačské poptávce a o tváři rozhlasového vysílání : "My pracujeme podle nezávislých výzkumů poslechovosti rádia. Jestli nám výzkumy ukáží, že naši posluchači chtějí slyšet krkání a prdění, budou naši moderátoři krkat a prdět!" Podle toho dnes vypadají rádia v éteru (a vína v supermarketech).
Takže lituji, jsem pro přísnější regulaci. Blahodárnost takové regulace by se dala ukázat na Burgundsku, kde kdysi francouzský hrál (nebo burgundský vévoda, vlastně nevím?) nakázal sázet pouze Chardonnay a Pinot Noir. To je už hodně rázná regulace, ale výsledky jsou přesvědčivé (někdo by z nich mohl odvozovat i blahodárnost monarchie, po několika deci dodávám, že by to bylo dobré téma na filmovou komedii na téma Vévoda burgundský na Moravě: "Kam se poděl Aurelius, Hibernal, Rudava, Sieger a Scheurebe?"). O přednostech regulace mě přesvědčily i dva výlety za vínem do Rakouska, jejich D.A.C. Weinviertel už nejen kupuji bez obav, ale těším se na ně. (Vlastně to ani není regulace, jak si ji představuji, vedle kategorie DAC existuje ještě celý systém označování vín podobně jako u nás.) Rakouské označení DAC není nic zázračného - pro zákazníka je to orientační pomůka, pro vinaře marketingový nástroj, který mu pomáhá při prodeji. Přesně dané podmínky pro víno, spolehlivá jistota pro kupce. Nejlepší vína, absolutní špičky, je třeba hledat jinde.
Když už jsem tedy napsal, že jsem pro regulaci, měl bych také napsat, koho a jak regulovat. Tady ovšem začíná problém. Český trh s vínem se podstatně odlišuje od trhů zemí, se kterými bychom domácí víno rádi srovnávali. Na rozdíl od vinařství ve Francii či Itálii, kde i malý podnik s deseti či dvaceti hektary může získat důstojné postavení a celé generace živit rodinu vlastníků, u nás takové podniky chybí. Náš trh je trhem několika desítek velkých hráčů, za kterými zeje velká mezera. Z loňské zprávy MZV (Situační a výhledová zpráva, Vinná réva a víno, 4/2006) vyplývají alarmující data. Z 19 351 vlastníků vinic jich 13 796 vlastní pozemky menší, než 0,2 hektaru a jen 380 vlastníků vlastní vinice s výměrou 5 a více hektarů. Když jsem zhruba odhadoval velikost vinice, na které by mělo smysl hospodařit, aby to uživilo rodinu, došel jsem právě k číslu 5 hektarů. Do této kategorie zřejmě spadají i velké podniky jako Znovín, Patria, VSV, atd., takže na malé soukromé vinaře zbývá cca 300 míst, pravděpodobně jich bude ještě méně. (To už možná máme víc prodejců aut!)
Velká část vinařů je spokojena se statutem malovinaře, který je osvobozuje od daňové povinnosti (a s ní spojené byrokracie) pod podmínkou, že vyrobí nanejvýš 2.000 litrů vína ročně výhradně pro spotřebu své rodiny. Malovinaři občas 2.000 litrový limit překračují a víno v malém množství prodávají (ale ne příliš, aby na sebe nepřivolali potíže). Následkem toho máme na Moravě tisíce malovinařů a jen málo opravdových vinařů, kteří by vinohradnictví brali jako řemeslo, povolání a poslání. Od takových malovinařů vlastně ani nemůžete chtít nějakou vysokou kvalitu (dělají víno jen pro sebe a je to od nich dobrá vůle až altruismus, že se s vámi o ně podělí), a oni sami naopak nemohou prosazovat nějaké společné zájmy (oficiálně žádné nemají, nejsou ekonomicky činní a neplatí daně).
Tím se dostávám znovu k tvrzení, že domácí trh je trhem několika (desítek) velkých hráčů, těch, kteří prodávají ve velkém do hyper- a supermarketů. Nejsem nijak nadšený kvalitou moravských vín nabízených v supermarketech (navíc těch několik podniků, dodávajících do supermarketů je v tak privilegovaném postavení, že ani nemusí příliš usilovat o vysokou kvalitu a kdybych chtěl být jedovatý, napsal bych, že na policích v supermarketu se i sebelepší víno za pár týdnů zkazí), a pod dojmem citovaných statistik si uvědomuji, že ani není možné mít jakékoli požadavky na vína malovinařů, kteří víno prodávat nesmějí, a pokud mi je prodají, porušují zákony.
Koho tedy chci regulovat? Tato diskuse se zřejmě týká asi 380 vinohradníků, kteří se vinařstvím živí. Myslím si, že převaha velkých dodavatelů na trhu je i tím důvodem, proč se o moravských VOC tak dlouho a bezvýsledně diskutuje. Až se to bude hodit velkovýrobcům, tak VOC bude, ve formě, která jim bude vyhovovat. Pokud se na tom neshodnou velcí hráči, budeme zřejmě jen svědky odborných diskusí.
Myslím, že podstatný problém našeho vinařství je struktura trhu, to, že kromě pár desítek velkých podniků se (skoro) nikdo výrobou vína neživí. S trochou nadsázky je možné říct, že schválených odrůd révy máme více než velkých vinařských podniků. Samozřejmě by mělo smysl regulovat kvalitu velkovýroby velkých podniků, ale zatím se mi zdá, že ti velcí se takovým pokusům snadno ubrání. Závěr pana Reimanna, totiž že stačí mít dvě kategorie VOC - Vína z Čech a Vína z Moravy, je myslím právě v tomto duchu, ve prospěch velkých a regulaci odmítajících podniků. Můj názor je, že charakter trhu vždy určují velcí hráči, u nás více než jinde. Máme-li zájem prosadit na trhu kvalitu, je nutné, aby tuto kvalitu prosazovaly především největší podniky. Neříká se mi to snadno, ale regulujte, regulujte, regulujte! Regulujte, dokud je co regulovat.
P.S. Omlouvám se těm, kteří logicky očekávali, že taky napíšu jak regulovat. Dokud nedokážu zpaměti vyjmenovat všechny u nás schválené odrůdy, ani se do toho nebudu pouštět.
P.P.S. Zůstaňte se Skleničkou - pokud se nestane něco nečekaného, nenechte si ujít v pondělí 22. října ochutnávku zázračně levných vín z předního hypermarketu!
TOPlist
 


Komentáře

1 J.Č. J.Č. | Web | 17. října 2007 v 8:35 | Reagovat

Pěkné, pěkné. Nad tím článkem z Víno & Styl jsem se dost pohádal s přítelkyní, regulace je obtížné téma. Osobně se závěry toho testu nesouhlasím. VOC Čechy a Morava je nesmysl, který nic neřeši. Možná trochu propagaci domácích vín prospěl, ale upřímně nijak neovlivňuje jejich kvalitu a orientaci na trhu pro zákazníka. Bych byl pro řešení ve stylu Rakouska. Pokud má skupina vinařů pocit, že kupříkladu na Znojemsku dozrává Veltlín do výjimečné podoby, pak učiňme VOC Znojmo s několika kvalitativními kategoriemi. Ať každý, kdo si koupí základní VOC Znojmo bez uvedení trati ví, že se jedná o základní svěží suchý veltlín kabinetního typu. Kdo zakoupí "VOC Znojmo Superier" pak může očekávat vyzrálejší víno typu pozdní sběr s jasně definovaným maximálním obsahem cukru atp. Kdo chce mít VOC klasifikaci, ať dělá takové veltlíny, pokud k tomu má podmínky. Kdo chce pěstovat nekonkurenceschopné Chardonnay, nechť si ho pěstuje, ale nemá šanci participovat na společném marketingu. V Rakousku je tohle nové, lidé si postupně zvykají, funguje to. Když sáhnu po "DAC Mittelburgenland" vím, že dostanu pěknou typickou Frankovku, nezávisle na výrobci, ty nuance mezi nimi už jsou jen třešničkou na dortu. U nás dnes nevím, jestli pod Frankovkou pozdní sběr z ČR nenajdu víno připomínající třeba Temranillo ze Španělska, protože se kontroluje spíše jen nezávadnost a určitá "přívlastková charakteristika" (pozdní sběr není úplná voda atp.), nic víc...

2 pan c. pan c. | 17. října 2007 v 10:07 | Reagovat

já jsem zase četl výpisky z jednání,  teď nevím přesně jestli svazu vinařů nebo nějakého toho jejich sdružení pro VOC, ve Vinařském obzoru. docela mě zarazilo, že pro velké VOC Morava jsou i prof. Kraus nebo třeba Michlovský... měl jsem pocit, že si z toho "aoc systému" dělají vyloženě srandu a že jen  vymýšlejí jak to nejlíp překroutit, aby se to dalo bezproblémově nasadit pro marketing. názory pro systém VOC, který by opravdu zohledňoval nějaký ten teroárový podklad nebo tradici zazněly, ale byly v ukrutné menšině.

fakt mě zajímá, jakéže má to VOC Morava vlastně být? <i>kyvé</i> z celé odrůdové knihy dle aktuální nálady vinaře? :)))

3 Sklenička Sklenička | E-mail | 17. října 2007 v 10:36 | Reagovat

pan C.: VOC Morava pokládám za způsob, jak návrh zamítnout pomocí souhlasu a modifikace... aby VOC dávalo nějaký smysl, mělo by být regionálně vyhraněné. K tématu VOC byly polemické články tady:

http://www.ovine.cz/index2.php?pg=show2&id_kap=3794&id_polozky=5

http://www.ovine.cz/index2.php?pg=show&id_zajim=3190&id_polozky=7

Měl jsem z nich hlavně dojem, že o VOC diskutují "malí" vinaři, velké podniky by nanejvýš přijaly "VOC Víno" neboli "VOC Morava." Můj dojem je, že velcí si prosadí svoje, takže zatím můžeme jen planě diskutovat, později případně nadávat.

Jinak "bezproblémově nasadit marketing," to je samozřejmě správné, ve skutečnosti jde o marketing, ne o regulaci samou. Ale současná podoba marketingu "Vína z Moravy, vína z Čech" není dobrá. Možná to souvisí i s definicí produktu, těžko dělat reklamní kampaň na produkt tak neurčitý, jako jsou "Vína z Moravy..."

4 svedek svedek | Web | 17. října 2007 v 11:10 | Reagovat

My pracujeme podle nezávislých výzkumů poslechovosti rádia. Jestli nám výzkumy ukáží, že naši posluchači chtějí slyšet krkání a prdění, budou naši moderátoři krkat a prdět!" Podle toho dnes vypadají rádia v éteru (a vína v supermarketech).

Myslím, že jste to přesně vystihl. V obou oblastech se potkává business a kultura a je dost složité tu správnou míru regulace nastavit. Pokud však chybí, vede v nich volná soutěž - logicky - k uspokojování poptávky a podbízení se tomu průměrnému (v měřítku větším než českém, pak často i podprůměrnému) vkusu. Čím je trh menší (což je případ právě toho našeho), tím hůř. To píšu také jako liberál a zastánce volného trhu.

5 matesola matesola | Web | 17. října 2007 v 12:53 | Reagovat

J.Č - Když nějaké české/moravské víno připomíná Tepranillo, většinou je to Tempranillo. Ale asi tak si to myslel co?

Některá vína deklarovaná jako moravská by na etiketě musela mít spíš IGT, nebo ještě lépe Vino da Tavola...

Zrovna o víkendu jsem se o tom bavil s jedním insiderem. Jak z jedné cisterny mizerné itálie udělat milerku, vlašáček, veltlínek etc. Nebo jaký měli vrtačkový udělátka, když potřebovali vylahvovat 5000 něčeho španělskýho na další pseudo vinifikaci. fuj hanba :)))

Jinak s Reimannem se dá samozřejmě polemizovat (vždy), ale to nic nemění na tom, že nám moc hezky zpracoval profil vinařství do dalšího V&S :)))

6 matesola matesola | Web | 17. října 2007 v 12:55 | Reagovat

Ještě jednu takovou zrzavou matrónu u burčákové šachovnice a přestanu sem chodit :))))

Víno je přece tak sexy....

Doufám, že jsem se nedopustil nějakého fópá :)

7 Sklenička Sklenička | E-mail | 17. října 2007 v 14:31 | Reagovat

Matesola: ó nikoli, ale jistě pochopíte, že jsem neodolal a vyfotil :-) Docela bych potřeboval poučení o tom, jak se vyrábí z Trebbiana Mullerka nebo z Montepulciana Frankovka - mám nějaké tušení až podezření... třeba bych mohl SZPI poradit.

8 matesola matesola | Web | 17. října 2007 v 15:01 | Reagovat

Skleničko - Nevím jestli zrovna z Trebbiana, ale vyrábí se tak, že se nalahvuje a dá se tam Mullerová etiketa. Jednoduchý co?

Z mnoha italsko-moravských vín na našem trhu uvedu pro začátek třeba www.vinovinmorava.cz s jejich řadou TopClassic....Srandisti :)

9 pan c. pan c. | 17. října 2007 v 16:30 | Reagovat

Sklenička:

"VOC Víno" jojoj to by se jim asi hodilo nejlíp.... :(

díky za linky, počtu si.... osobněš to vnímám jako podfuck na zákazníka, podobnš jako třeba značku Klasa (mimochodem, je to podobný případ)

ad marketing Vína z Čech, Vína z Moravy:

už ten slogan, nebo třeba název internertové prezentace  - megadlouhý a nezapamatovatelný wineofczechsocialisticrepublic.com.to je podlě mě např. pro cizince naprosto nečitelné. to už i slovtý Borat lépe reprezentuje svojo country!!! :)

proč se proboha bojí toho "Česká vína" nebo přinejhorším "Vína z Česka" ... "Czech wine" bylo by to tak složité se konečne pro cizince nějak odšifrovat?

10 Sklenička Sklenička | E-mail | 17. října 2007 v 17:45 | Reagovat

Ad C.: Ano, Klasa a její předchůdce "Czech made" mají s "Víny z Moravy, ..." společnou reklamní myšlenku : "kupujte české výrobky," ale to je jednak "málo sexy" a jednak nedostatečné jako opravdová propagace. Stačilo by prohlédnout pár kampaní evropských výrobců a průměrný reklamní agent by za odpoledne zkompiloval lepší reklamu, než jsou špačci užírající moravské hrozny. (To neříkám jen tak, ve volné chvíli jsem si jednu taky dal dohromady.) Ale chtělo by to lepší definici výrobku, například VOC Mikulovský vlašák, VOC Znojemský veltlín nebo VOC Bzenecký ryzlink (nebo VOC Bořetický pinot). Smutné je, že sousedům v Rakousku to vzorně funguje, z domácích diskusí mám jen "blbou náladu".

11 Sklenička Sklenička | E-mail | 17. října 2007 v 19:13 | Reagovat

Tak, omlouvám se případným diskutujícím za drobný výpadek, text "Diskuse už byla ukončena..." nebo tak nějak sem samovolně připlul od provozovatele serveru, nikoli ode mne. Já bych mohl (přes poměrně kontroverzní téma) leda tak poděkovat diskutujícím za klid, se kterým diskutují - byla to technická chyba, nikoli autorský záměr (na vojně se říkávalo "zámysl"). Nechci si stěžovat, problémů s blog.cz bylo za poslední týden habaděj, ale zatím mi bylo líto platit za vlastní doménu jen kvůli mému cancání (a potažmo lechtání vlastního ega, hmmm, asi mi rozumíte, většinou taky provozujete blogy, že ano). Takže diskuse je opět otevřena, tramtararááá, jedeme dál.

12 pan c. pan c. | 17. října 2007 v 23:10 | Reagovat

s tím VOC bude asi potíž, že do jednotlivých VOC by se asi všcihni nevešli a cítili by se "dikriminováni" :)))  kdo by to byl a proč by se tam nevešel, asi tušíme.... proto podle mého ten tlak na VOC všetkoslovensko

v nejnovějším V. obzoru jsem četl pěšknou polemiku od Bogdana Trojaka na nějakou kampaň "Modré hory". ten pán má panečku přehled!

moc pátrám a snažím se najít ifnormační zdroj, ve kterém bych se dozvěděl něco o moravskýcha českých "terroirech" a jejich historii. existují vůbec? a zabýval se tím už někdo systematicky - tj. přehled regionů a jejich odrůd, prokazatelné návaznosti, detaily o výsadbách v jednotlivých letec etc., oranoleptická charakteristika, čím se odlišuje, proč je té odrůdě někde dobře? atd.

já si tak z hlavy vybavím třeba kouřovou kounickou frankovku + to co jste napsal...rád bych prostě věděl víc. ve Francii je ke každému AOC šíleně zdlouavé dokazování a dokládání do minulosti, tak se divím, že se o tom moc nemluví konkrétně.

13 Sklenička Sklenička | E-mail | 17. října 2007 v 23:45 | Reagovat

C: To je složitá věc, která asi přesáhne možnosti datlování tusem, ale pokusím se. Bylo nebylo, dříve se tomu neříkávalo terroir. Sjížděl jsem v 80-tých letech moravské vesnické Výstavy vína (=košty), a občas jsme se s kamarády hádali o tom, zda je správné když například v Polešovicích (to je konkrétní případ) všechno vyhrávají místní vína a sebelepší přespolní víno nemá šanci. Tehdy jsme to, milé děti, považovali za nespravedlnost, ale v poslední době tomu rozumím, když jsem se v cizině poučil o tom teroáru. Ono to bylo tak, že polešovická porota koštovala naslepo, ale ona chytře poznala domácí vína a vyzvedla je na bednu, nejen proto, že byla domácí, ale proto, že to byl obecní košt v Polešovicích a porota chtěla najít nejlepší polešovické víno podle tradiční polešovické představy, vzoru, a vyzvednout ho, aby ukázala polešovickým, jaké víno mají dělat. Oni si pěstovali polešovická vína, pokud jde o ty smyslové charakteristiky, a chtěli zvolit za nejlepší víno takové víno, jak mělo podle jejich kolektivní a dlouhodobé představy polešovické víno vypadat. (Podobně si počínaly jiné regiony pokud jde o písničky, kroje a folklor vůbec.) Tam, kde se tomu takto dlouhodobě věnovali, tam to dodnes funguje, např. horňácké písničky válcují všechny zábavy, přestože je Horňácko vlastně ekonomicky chudá a marginální oblast. Takže když se k tomu dnes vracím, vzpomenu si na ten vzývaný pojem terroir a rozumím tomu, že to si už tehdy kdysi v některých regionech pěstovali. Možná instinktivně, takže je obtížné to dnes popsat současným jazykem pro mladé lidi.

Obsah pojmu terroir a jeho moravskou náplň, jak jsem ji právě popsal, jsem si poprvé uvědomil v Burgundsku, když mi tam jedna baba-obchodnice nalila (slavné) červené Auxey-Duresses AOC a vysvětlila mi, že ta skoro průhledná, růžová barva vína není chyba, ale charakteristická poznávací vlastnost vín z A-D. To se (asi) vyvíjelo desetiletí a kdekoli jinde by tu slabou barvu považovali za chybu, jen v Auxey-Duresses to byla přednost. Podobně postupovala porota koštu v Polešovicích, když naslepo upozaďovala vína, která nevyhovovala místním charakteristikám a vyzvedávala naopak ty s typickými místními vlastnostmi.

Navíc když dnes mluvíme o VOC, tak to je nová umělá kategorie, napodobující zahraniční vzory, a já se jen přimlouvám za to, (jako Pražák, jistě mi to někdy někdo připomene :-) jen se přimlouvám za to, abychom ji naplnili nějakým tradičním obsahem, který bude intuitivně přístupný i ne-odborníkům. Proto cituju bzenecký ryzlink nebo mikulovský vlašák.

No a že se do těch škatulek někdo nevejde a bude se cítit diskriminovanej, to je normální a v pořádku. Pokud bude chytrej, tak se z toho poučí a bude se snažit dělat lepší víno - buď proto, aby se do té škatulky vešlo, nebo o tolik lepší, aby se prodávalo mimo škatulku o řád dráž a lépe, bude-li za to stát. Když se budete chtít zalíbit všem, vždycky se najde někdo, komu se to nebude líbit.

14 ven ven | 19. října 2007 v 21:53 | Reagovat

Aj, mám strach, že jsem se do diskuse zapojil příliš pozdě na to, abych našel odpověď na otázku, která mi už dlouho vrtá hlavou. Ale stejně. Paragraf 23 vinařského zákona hned v 1. odstavci říká:

Víno originální certifikace lze vyrábět za těchto podmínek:

a)   musí být vyrobeno na menším území, než je vinařská oblast

Jak pak může někdo navrhovat VOC Morava? Z toho znění zákona jsem vždycky myslel, že může existovat VOC Podluží, VOC Slovácko, VOC Litoměřice, ale nikdy ne VOC Morava - právě proto, že to označení musí být menší než vinařská oblast (=Čechy nebo Morava). Dík za vysvětlení :-)

15 Sklenička Sklenička | E-mail | 20. října 2007 v 14:03 | Reagovat

Ven: par. 23 zákona 321/2004 Sb. citujete přesně. V mezičase už vešla v platnost novela pod číslem 215/2006 Sb., ze které cituji:

"V par. 23 odst. 1 písm. a) se za slova "vyrobeno na" vkládají slova

   "stejném nebo".

16 ven ven | 22. října 2007 v 14:38 | Reagovat

Díky moc!! Tu novelu jsem vůbec nezaregistroval, tak tím je to jasné, a po přečtení tohoto článku a diskuse už asi i chápu, jaké důvody zřejmě vinařští lobbisté měli pro tuto (podle mě nelogickou) změnu...

17 Sklenička Sklenička | E-mail | 22. října 2007 v 23:36 | Reagovat

Díky za komentář, taky jsem to musel chvíli hledat, abych to mohl ocitovat.

Ale že ta první fotka burčákové šachovnice je dobrá, viďte :-)))))))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama