Komentáře
dyžon | "Vinně uvědomělý chlapec" se mi líbí, možná si to vypůjčím - občas přemýšlím, co dát do záhlaví blogu, aby tady náhodní čtenáři nehledali opravdovou moudrost a profesionálové mě nespráskali, až mě přistihnou při omylu. Vinně uvědomělý chlapec?
O atypické adjustáži psal výstižně matesola tady: http://www.matesola.com/2007/08/na-vn-nebo-na-paprice.html, včetně poučení.
J.Č. píšete, že jste "templáře" jednou obdržel. Já ale absolvoval řízenou degustaci cca 12 vzorků.
Na asi deseti z nich se dali demonstrovat snad všechny myslitelné vady vína vzniklé buď vinifikací nebo zráním. V tomto směru velmi poučné :)
Jinak moc fajn článek a měl jsem co dělat abych těch pět rozdílů vůbec našel. Proč grafik nejde pro inspiraci někam dál než k itálii ze supermerkáta netuším...
V Chile jsem měl v ruce tuto publikaci http://tinyurl.com/ytz6ze a hodně jsem s tím bojoval. Nakonec jsem těch nekřesťanských 120$ utratil jinak :)
Z našich vín u mě v adjustáži stále vede Nové Vinařství.
Dyžon: ty a chlapec... tssss :o)
Matesola: Já bohužel též :) Pravidelně jejich vína dostávám a díky nějakému lehkému masochismu i zkouším. Ale dokonce jsem u nich našel asi dvě dobrá vína a jedno dokonce výborné. Za tu hromadu pokusů to však nestálo...
Ty první dvě fotky, to je tedy rachot. So close!
Ochomýtal jsem se kdysi v minulém století kolem jedné anglické návrhářské agentury (z větší části zaměřenou na textilie) a odvážím se tvrdit, že u soudu by originální návrhář asi neuspěl a ostrouhal by mrkvičku. Ano, kostra nápadu je stejná, ale ošacení je "dostatečně jiné". Je to právě ta míra dostatečné jinosti, která by byla zkoumána.
Samotný článek začíná muzikou a tak si dovoluji uvést paralelní příklad z mně nejbližšího odvětví, z jazzu: Na jednotlivé skladby, přesněji jejich melodie, se vztahuje kopyrájt. Ovšem na jejich kostru, jíž je "harmonic progression", po česku a po trampsku "akordy", NE!
Této díry využíval bohatě tzv. be-bop a jeho protagonisti jako Charlie Parker. Vzali akordy na známé a osvědčené věci jako "Sweet Georgia Brown" či "Back Home Again From Indiana" a na ty naroubovali své vlastní a na tu dobu dost krkolomné melodie. Ty (melodie) pak legitimně copyright-ovali a z jejich publikace tržili peníze.
Nejznámější a nejpoužívanější kostra, harmonic progression, či posloupnost akordů je Gershwinova skladba "I've Got Rhythm". Jsou na ní založeny tucty, ne-li stovky jiných jazzových skladeb. Mezi ostřílenými hráči stačí jen pronést: "Rhythm changes, in B flat *)", odklepat tempo a improvisace může začít.
*) To B flat, česky Bé, je pouze příklad jedné tóniny. Anglosaské B je české a německé H, ale tím už příběh až příliš komplikuji.
Když dva dělají totéž, nemusí to být totéž, pouze odtial to tak vyzerá?
Nerad komentuji své vlastní příspěvky, ale musím opravit "Back Home Again From Indiana". Blbost.
To je správně "Back Home Again In Indiana".
Malichernost? Třeba, ale na názvu byl založen jeden z opakovaných vtipů uvaděčů skladeb v dobách, kdy princezna Diana byla naživu. Skladba byla presentována jako "nejoblíbenější kousek prince Charlese".
(Opět doma a v Dianě, volně přeloženo.)
Písničku Tá mutěnská silnica nemohl napsat Jura Pavlica, protože to byla oblíbená písnička mé babičky, která by se příští rok dožila 100 let a znala jen ty písničky, které slyšela někoho zpívat na vlastní uši, o mediální svět se nezajímajíc... To jen tak na okraj.
Nebyli to Francúzi/ Ja to byli Rusi/ Oni leťá do Uher/ Jak divoké husy - tuhle sloku taky babička zpívala? Vzhledem k době vzniku alba hádám, že se za lidový nápěv schoval Pavlica, protože takovýhle text by někdy na začátku 80-tých let sotva mohl podepsat žijící autor v ČSSR. To jen cituju inkriminovanou píseň, k autorství celé desky se Pavlica přiznal ;-)
Zde hledá 
Z praxe musím říct, že čím netypičtější viněta a ještě výrazněji pak odlišný, netypický tvar lahve, tím průměrnější a méně zajímavé víno v lahvi. Neplatí to vždy, ale až příliš často. Jak má Burgundsko či Bordeaux jinou než klasickou a "správnou" láhev, tak za ty peníze co chce prodejce prostě nestojí...
Minulý víkend jsem se výborně pobavil v jednom našem supermarketu. Vinně uvědomělý chlapec se snažil odratit svou drahou matinku od nákupu vína z Templářských sklepů a dobře dělal (to víno mi kdosi přinesl jako dárek a bylo veskrze nudné), ale byl rezolutně umlčen slovy: "Prosímtě, za devadesát korun musí být dobré. A jakou má krásnou láhev!"